Prelog

Oblast dnešního Prelogu byla osídlena již v dobách Římské říše, jak dokazují archeologické nálezy. Římané toto území obsadili v 1. století, ve 3. století zde stála římská villa. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1264, kdy bylo zmíněno pod názvem Prelak. V roce 1334 je znovu zmíněn v listině záhřebské diecéze jako jedna z jedenácti farností v Mezimuří. Další zmínky pocházejí z let 1461 (Perlak) a 1478 (Prilakh). V roce 1480 se zde utábořil Matyáš Korvín. V té době byl již Prelog tržním městem, které patřilo šlechtickému rodu Ludbregů a později Bitoveczů.

V roce 1546 připadl Prelog šlechtickému rodu Zrinských a stal se důležitým obchodním centrem. Když byl v roce 1671 popraven Petr Zrinský za zradu, mnozí obyvatelé z města uprchli ve strachu z jeho zničení cizími vojsky. Od roku 1716 začal počet obyvatel znovu narůstat, růst byl nepřetržitý až do poloviny 20. století. Podle itineráře z roku 1750 byl Prelog velké lidnaté město s rušnými ulicemi a mnoha malými doškovými dřevěnými domky. V té době byl Prelog nejrozvinutějším střediskem řemesla v regionu.

V druhé polovině 18. století byla v Prelogu otevřena škola, zřízen královský sklad soli a založena továrna na hedvábí, která fungovala až do roku 1848. V roce 1761 proběhla též přestavba barokního kostela svatého Jakuba. Při sčítání lidu v roce 1786 žilo v Prelogu 1 729 obyvatel, čímž přesahoval i Čakovec a byl tak největším městem v Mezimuří. Byl rovněž obchodním a hospodářským centrem z hlediska počtu řemeslníků, obchodů a cechů. V roce 1873 zde byla otevřena první banka, v roce 1905 spořitelna.

Rozvoj města se však v polovině 19. století zastavil, jelikož tudy nevedla železniční trať z Budapešti do Rijeky, což vedlo k poklesu průmyslové výroby. Úpadek pokračoval i ve 20. století, kdy město ztratilo své dřívější správní pravomoci. Do roku 1920, kdy byla podepsána Trianonská smlouva, byl Prelog střediskem stejnojmenného okresu a nacházel se v župě Zala, která byla mnohem rozsáhlejší než v současnosti. Status města získal Prelog v roce 1997.

Naprostou většinu obyvatel (98,49 %) tvoří Chorvati. Z národnostních menšin jsou nejpočetnější Slovinci, kterých zde žije 24 a tvoří tak 0,31 % obyvatel. Dále zde žije sedmnáct Albánců (0,22 %), po deseti Rusech a Srbech (0,13 %), po sedmi Němcích a Ukrajincích (0,09 %), čtyři Bosňáci, tři Italové a dva Maďaři. Na začátku 19. století však byla maďarská menšina v Prelogu mnohem výraznější, z 4 518 obyvatel bylo 713 Maďarů, kteří tvořili 15,78 % obyvatelstva.

Většina obyvatel (96,33 %) vyznává římskokatolické křesťanství, dvacet lidí (0,26 %) se hlásí k pravoslavné církvi, čtyři lidé (0,05 %) k protestantským církvím a dva (0,03 %) k ostatním křesťanským církvím. Devatenáct obyvatel (0,24 %) vyznává islám. Čtrnáct lidí (0,18 %) se řadí mezi agnostiky a skeptiky, 103 lidí (1,32 %) patří mezi ateisty a 99 obyvatel (1,27 %) se ke své víře nevyjádřilo.

K opčině města Prelog patří celkem osm samostatných sídel.

• Cirkovljan – 696 obyvatel
• Čehovec – 638 obyvatel
• Čukovec – 256 obyvatel
• Draškovec – 546 obyvatel
• Hemuševec – 225 obyvatel
• Oporovec – 339 obyvatel
• Otok – 300 obyvatel
• Prelog – 4 041 obyvatel