Vatroslav Jagić

Základní školu a gymnázium navštěvoval v rodném Varaždínu, gymnázium však zakončil v Záhřebu. Ve Vídni od roku 1856 studoval filologii. Po absolvování se vrátil do Záhřebu, kde v letech 1860–1870 vyučoval na tamním gymnáziu. V roce 1869 byl zvolen členem Jugoslávské akademie věd a umění a dopisovatelem Ruské akademie věd. Roku 1870 byl z politických důvodů vyloučen z záhřebského gymnázia.

Jeho korespondence s českým jazykovědcem Antonínem Matzenauerem je dochována v Rakouské národní knihovně ve Vídni a v Moravském zemském archivu v Brně.[1]

O dva roky později se stal profesorem slavistiky na oděské univerzitě. Roku 1874 se přestěhoval do Berlína, kde nastoupil jako profesor slavistky na Humboldtově univerzitě. Zde setrval do roku 1880, kdy odešel do na univerzitu do Petrohradu. Po šesti letech se vrací do Vídně, kde se stal nástupcem svého profesora ze studentských let Franze Miklošiče. Zde působil do odchodu do důchodu roku 1908. Ve Vídni také zemřel 5. srpna 1923, pochován je však v rodném Voraždíně.

• Deklinacija imena samostavnoga kako se razvi u staroslovenskom-srbskom-hrvatskom jeziku (1862)
• Gram. jezika hèrvatskoga, osnovana na starobugarskoj slovenštini. Dio pèrvi. Glasovi. (1864)
• Priměri starohèrvatskoga jezika iz glagolskih i cirilskih književnih starinah sastavljeni za sedmi i osmi gimn. razred. I. II. (1864–1866)
• Historija književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga. I. Staro doba (1867)
• Prilozi k historiji književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga (1868)
• Opisi i izvodi iz nekoliko južnoslovinskih rukopisa (1873, 1874, 1877 a 1878)
• Quattuor evangeliorum codex Zographensis (1879)
• Zakon Vinodolskij (1880)
• Specimina linguae palaeoslovenicae (1882)
• Menaea Sept. Octobr. Novembris (1886)
• Kritičeskija zamětki po istoriji russkago jazyka (1889)
• Svetostefanski christovulj kralja Stefana Uroša II. Milutina (1890)
• Statut Poljički (1890)
• Missale glagoliticum Hervojae ducis Spalatensis (1891)
• Razum i filosofija iz srpskich kniževnich starina (1892)
• Die Menandersentenzen in der altkirchenslav. Übersetzung (1892)
• Das byzantinische Lehrgedicht Spaneas i. d. altkirchenslav. Übersetzung (1892)
• Slavische Beiträge zu den biblischen Apokryphen. I. Die altkirchenslav. Texte des Adambuches (1893)
• Glagolitica II. Grškovićev odlomak glagolskog apostola (1893)
• Der erste Cetinjer Kirchendruck vom Jahre 1494. Erste Hälfte: Bibliographisch-Kritisches. Zweite Hälfte: Griechisch-slavisches Glossar (1894)
• Die Geheimsprachen bei den Slaven. I. Bibliographie des Gegenstandes und die slavischen Bestandtheile (1895)
• Ruska književnost u osamnaestom stoljeću (1895)
• Codex slovenicus rerum grammaticarum čili lépe Razsužděnija južnoslavjanskoj i russkoj stariny o cerkovnoslavjanskom jazykě (1895)
• Veteris testamenti prophetarum interpretatio istro-croatica saeculi XVI. (1897)
• Die Aufgaben der Erforschung der südslavischen Dialekte, erläutert an dem Verhältnisse der serbokroatischen Schriftsprache zur bosnisch-hercegovinischen Mundart (1897)
• Spomeni mojego života (1930)