Záhřebská univerzita

Univerzita v Záhřebu (chorvatsky Sveučilište u Zagrebu, latinsky Universitas Studiorum Zagrabiensis), při svém vzniku Univerzita Františka Josefa I., je státní univerzita v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska. Jde o největší a nejstarší univerzitu v zemi. V roce 2019 měla přibližně 70 000 studentů. Záhřebská univerzita je také významnou výzkumnou institucí s podílem přes 50 procent univerzitního výzkumu v Chorvatsku.

Záhřebská univerzita
Sveučilište u Zagrebu a Universitas Studiorum Zagrabiensis
Datum založení23. září 1669
Vedení
RektorDamir Boras
Počty akademiků
Studentů celkem56 113 (2004)
Další informace
Zeměpisné souřadnice45°48′38,42″ s. š., 15°58′12,35″ v. d.
ČlenstvíMediterra, World Wide Web Consortium a Asociace evropských univerzit
www.unizg.hr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Akademie

V září 1669 byla založena jezuitská akademie Neoacademia Zagrabiensis z iniciativy císaře Leopolda I., zároveň chorvatského krále.[1]

Po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 dostala akademie novou strukturu, a to včetně rozsáhlé knihovny. V roce 1776 instituci povýšila Marie Terezie na Královskou akademii věd (lat. Regia Scientiarum Academia) s fakultami filozofie, teologie a práva. [1] Někdejší fakulty politických věd se stala součástí právnické fakulty.

Univerzita

Struktura akademie byla do značné míry zachována až do roku 1874. V roce 1861 navrhl římskokatolický biskup Josip Juraj Strossmayer chorvatský parlament zřízení univerzity v Záhřebu dříve, včetně císaře Františka Josefa I. podepsaného ve stejném roce dekretem, a 5. ledna 1874 byl ratifikován také parlamentem.

Slavnostní zahájení provozu pod názvem Univerzita Františka Josefa I. v Záhřebu proběhlo 19. října 1874. Univerzita je třetí nejstarší v maďarské části rakousko-uherské dvojmonarchie.[2] Od doby založení studovalo na univerzitě více než 200 000 studentů, kteří získali diplom, a více než 8 000 postgraduálních studentů Ph.D.

  • Budova knihovny Záhřebské univerzity
  • Averse pamětní medaile u příležitosti otevření univerzity v roce 1874
  • Zadní strana medaile

19. září 2008 bylo podáno trestní oznámení na podezření z korupce u některých profesorů na obchodní a dopravní fakultě. Ti měli ve velkém měřítku dávat dobré hodnocení u zkoušek a umožňovat nezákonně obcházení vstupních testů. Policie provedla 100 prohlídkami a 21 osob bylo zatčeno. Mezi zatčenými byla také Deša Mlikotin Tomićová, předsedkyně protikorupčního výboru v chorvatském parlamentu.

Při zemětřesení na v roce 2020 byly poškozeny budovy lékařské fakulty a právnické fakulty. [3]

Mezinárodní spolupráce
Velká aula univerzity

Univerzita ve svých strategických dokumentech „Iskorak 2001“ a „Mezinárodní mise a politika“ (International mission and policy) vyjádřila svou vůli k mezinárodní spolupráci. V květnu 2005 přijal Senát strategický plán, který stanoví cíle, kterých chce univerzita dosáhnout. V květnu 2007 přijal Senát prohlášení na podporu mezinárodních výměnných programů.

Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace

Fakulty
  • Agronomická fakulta
  • Fakulta architektury
  • Báňská fakulta, geologie
  • Fakulta chemická
  • Fakulta elektrotechnická
  • Lesnická fakulta
  • Fakulta geodézie
  • Fakulta grafická
  • Fakulta informatiky
  • Fakulta katolické teologie
  • Kineziologická fakulta
  • Fakulta potravinářské technologie a biotechnologie
  • Fakulta strojního inženýrství
  • Matematická fakulta
  • Fakulta medicíny
  • Hutní fakulta
  • Fakulta učitelského vzdělávání
  • Fakulta farmakologie a biochemie
  • Fyzikální fakulta
  • Filozofická fakulta
  • Fakulta politologie
  • Právnická fakulta
  • Fakulta stavby lodí
  • Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace
  • Fakulta sportovních věd
  • Fakulta textilní technologie
  • Fakulta veterinárního lékařství
  • Fakulta dopravní
  • Ekonomická fakulta
  • Stomatologická fakulta

Akademie
  • Akademie múzických umění
  • Záhřebská akademie umění
  • Záhřebská hudební akademie

Osobnosti spojené s univerzitou (řazeno chronologicky)

Související články
  • Seznam moderních univerzit v Evropě (1801–1945)
  • Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
  • Seznam univerzit a vysokých škol v Chorvatsku

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Universität Zagreb na německé Wikipedii.

Reference
  1. Rüegg, Walter: "European Universities and Similar Institutions in Existence between 1812 and the End of 1944: A Chronological List", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 685.
  2. Charle, Christophe: "Patterns", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 41.
  3. Zbrajanje štete. Archivováno 24. 3. 2020 na Wayback Machine In: novilist.hr. 23. März 2020, abgerufen am 24. März 2020 (kroatisch).
  4. https://www.biografija.com/vedran-mlikota/
  5. https://www.slobodnadalmacija.hr/kultura/clanak/id/8798/zovko-rezira-zovka
  6. https://zg-magazin.com.hr/rankerovih-10-najpoznatijih-bivsih-studenata-zagrebackog-sveucilista/
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.