Chorvatská válka za nezávislost

Chorvatská válka za nezávislost (v Chorvatsku známa jako Domovinski Rat – Vlastenecká válka, nebo Válka za nezávislost) je název válečného konfliktu na území dnešního Chorvatska v letech 1991 až 1995. Šlo převážně o konflikt mezi Chorvaty a chorvatskými (krajinskými) Srby. Fakticky byla součástí první části jugoslávských válek. Překvapila svou krutostí, nebývalou od druhé světové války.

Chorvatská válka za nezávislost
konflikt: Válka v Jugoslávii

Koláž
trvání: 1991–1995
místo: Chorvatsko
výsledek: Chorvatské vítězství
změny území: Chorvatská vláda získala kontrolu nad celým Chorvatskem
strany
1991:

SAO Krajina

SAO Západní Slavonie

SAO Východní Slavonie

JNA
(Srbské a černohorské jednotky zapojeny do května 1992)

1992–1994:

Republika Srbská Krajina

1995:

Republika Srbská Krajina

Republika srbská
(omezená účast)

 1991:

Chorvatsko

1992–1994:

Chorvatsko

1995:

Chorvatsko

Republika Bosna a Hercegovina
(Operace Oluja, 1995)

velitelé
Slobodan Milošević
(Srbský prezident)

Milan Babić
(Prezident RSK)
Milan Martić
(Prezident RSK)
Mile Mrkšić
Ratko Mladić

 Franjo Tuđman
(Chorvatský prezident)

Gojko Šušak
(ministr obrany)

Antun Tus

Janko Bobetko

Atif Dudaković

ztráty
Chorvatské údaje:

13 583 mrtvých a chybějících

  • 10668 zabito
  • 2915 pohřešováno
  • 37180 zraněných

nebo 12000 zabito a chybějících nebo 15 970 pohřešováno nebo popraveno

  • 8147 vojáci
  • 6605 civilisté
  • 1218 pohřešováno

UNHCR:

  • 221 000 uprchlíků [23]

nebo

  • 196 000 uprchlíků
 Srbských dat:

7501-8039 zabito a pohřešováno

  • 5603 bojujících
  • 2344 civilní

mezinárodní údaje: 300 000 uprchlíků v průběhu konfliktu:

  • 254 000 uprchlíků (1991- 1993)
  • 230 000 uprchlíků (1995)

Již na konci zimy a na jaře 1991 začaly přerůstat dlouhodobé chorvatsko-srbské animozity v drobné ozbrojené srážky (Plitvice,[1] Pakrac,[2] Benkovac, atp.).

V referendu z 19. května 1991 se pro nezávislost Chorvatska vyslovilo 94,7 procenta hlasujících[3]. Sněm Republiky Chorvatsko 25. června 1991 vyhlásil nezávislost republiky.[4] Referendum neuznali Srbové žijící na území bývalé Vojenské hranice. S podporou jugoslávské armády, tvořené převážně Srby,[5] Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli.

K významným bitvám patří dobytí Vukovaru (srbské vítězství) a obléhání Dubrovniku (chorvatské vítězství). Materiální škody, především v oblasti Slavonie, byly ohromné a celá města byla zpustošena (těžce poškozen právě Vukovar, dále rozsáhlá poškození Osijeku, který bombardovalo jugoslávské letectvo). Na podzim 1991 se fronta stabilizovala. Mezi oběma stranami bylo uzavřeno příměří, které měly kontrolovat jednotky OSN (nikdy nebylo 100% dodržováno) a Jugoslávská lidová armáda se pod mezinárodním diplomatickým tlakem stáhla. Území za frontovými liniemi fungovalo pod názvem mezinárodně neuznané republiky Srbská krajina s hlavním městem Knin a prezidentem dr. Milanem Martićem. Loajální bylo k srbsko-černohorské Jugoslávii.

V rukou Srbů se udržela po roce 1995 jen oblast Východní Slavonie, která byla pod správou OSN až do roku 1998.[6][7]

Pozadí

Historie

Srbové na dnes už chorvatském území měli husté osídlení již od počátku 14. století. Prudký nárůst počtu Srbů v těchto oblastech nastal kvůli vyhoštění srbských uprchlíků z území obsazených Osmanskou říší a tvorbou rakousko-habsburské vojenské hranice. Od roku 1918 bylo Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Království Jugoslávie).

Během druhé světové války nezávislý stát Chorvatska spolupracoval s nacistickým Německem a prováděl genocidu Srbů. To v roce 1941 vyústilo v odvetu jednotek srbských nacionalistických četníků, kteří se v některých případech po boku Třetí říše se zapojovali do etnických čistek bosenských Muslimů a Chorvatů [55] [56].

Z podnětu Tita v listopadu 1943 na druhém zasedání AVNVYU bylo rozhodnuto, aby byla jugoslávská vláda organizována na federálním základě, na principech rovnosti a sebeurčení národů. V roce 1945 byl vyhlášena Lidově svazová republika Jugoslávie (FPRY), která se skládala z šesti republik. Principy pro stanovení hranice mezi nimi nebyly jasné a jednoznačné – v některých případech použili historický přístup, v jiných etnický. Nejspornější byly rozdíly mezi chorvatským a srbským územím zejména kvůli nerovnoměrnému rozložení obyvatel. Z toho důvodu byla stanovena komise v čele s Milovanov Zhylasam, která měla rozhodnout o podobě hranice.

Úloha mezinárodního společenství

Válka v Chorvatsku začala v době, kdy byla světová pozornost zaměřena na válku v Perském zálivu, jakož i na prudký nárůst cen ropy a zpomalení globálního ekonomického růstu. Růst nacionalistické a separatistické nálady ve světě vedlo k politice nevměšování Západu a Ruska. To se netýká jen Balkánu, ale také občanské války ve Rwandě v roce 1994. V roce 1989 mezinárodní společenství již z velké části podpořilo vládu Jugoslávie. Mezi 19. a 23. prosincem 1991 Německo, Švédsko a Itálie oznámili uznání nezávislosti Chorvatska a Slovinska [42] [43], 15. ledna 1992 to udělala i Evropská unie.

Velká Británie – vláda Johna Majora zaujala pozici neutrality, což podporuje územní celistvost Jugoslávie [362] .

US – George H. W. Bush prosazoval politiku nevměšování se do konfliktu [363]. Avšak po zvolení Billa Clintona prezidentem, USA aktivně zasahovaly v jugoslávském konfliktu. V roce 1994 Spojené státy a Chorvatsko podepsaly dohodu o spolupráci ve vojenské oblasti. Americká armáda podporuje Chorvatsko ve věcech chování útočných operací proti srbské Krajině [364].

Německo – Německo zpočátku nepodporovalo rozpad Jugoslávie [365]. Nicméně po diplomatickém uznání Slovinska a Chorvatska vládou Helmuta Kohla, vzhledem k historickým vazbám, aktivně podporovala Chorvatsko během konfliktu [cca. 10].

Rusko – Rusko se postavilo proti uznání Chorvatska [367], ale do konfliktu nezasahovalo. Během předsednictví Borise Jelcina prošla ruská zahraniční politika na Balkáně složitou cestu - z klidu ve snaze zaměřit se na své národní zájmy až k pomoci v omezení ztrát srbského obyvatelstva (civilního), aktivně se zapojit do dění na Balkáně (velice krátce a hlavně v obranné válce).

Odkazy

Poznámky
  1. ↑ První ozbrojený střet se konala v Pakrac dne 1. března 1991 [1], pak 31. března incidentu došlo nedaleko Plitvických jezer s prvními oběťmi [2] . Poslední hlavní ozbrojené střety začaly operace „Bouře“, 5 - 8. srpna 1995 město z [3] . Formálně boje skončila podepsáním dohody Erdutskaga 12 November 1995, [4] .
  2. ↑ Některé operace války v pozdní 1994 a na začátku roku 1995 („Ţînţăreni“ [5] a „Winter '94“ [6] [7]) byly provedeny na území Bosny a Hercegoviny.
  3. ↑ 12. listopadu 1995 byla podepsána dohoda Erdutskae, který ukončil válku [4] . Dohoda je stanoveno dvouleté přechodné období pro integraci východní Slavonii, Baranje a západní SRAM do Chorvatska. Později, přechodné období bylo prodlouženo o další rok. Za účelem provádění této dohody těla byla založena UNTAES . V roce 1998 se tato území definitivně stala součástí Chorvatska [8] .
  4. ↑ Podle definice Mezinárodní konference o bývalé Jugoslávie, socialistická federální republika Jugoslávie se rozpadla ve válce [9] . June 25 1991,chorvatský parlament vyhlásil nezávislost po referendu, které proběhlo v květnu [10] . Tento dokument byl pozastaven po dobu tří měsíců [10], nicméně, 8. říjen 1991 Prohlášení opět vstoupí v platnost, a Chorvatsko vystoupila z Jugoslávie [11] .
  5. ↑ byla podepsána v roce 1994, Washington dohoda, která vytvořila Federaci Bosny a Hercegoviny bude spojit úsilí chorvatských a bosenských vojáků v Bosně. To vedlo k společných operací a vytvořit příznivé prostředí pro strategické chorvatských o Knin [12] .
  6. ↑ Po osamostatnění jiných republik odboru (Makedonie a Bosna a Hercegovina), Srbska a Černé Hory dne 27. dubna 1992 jsme oznámili vytvoření nového státu, Svazová republika Jugoslávie. Serb řízené JNA jednotky zúčastnil bojů v Chorvatsku a celý 1991 do května 1992. Během konfliktu v Chorvatsku, armáda zachovala mnohonárodnostní, ale s ITS opuštěný téměř všichni Slovinci a Chorvaté [15] .
  7. ↑ Původně Country CAO, CAO a CAO West Slavonice východ, Baranja a Západní SRAM byly oddělené entity a individuální boj proti chorvatské vlády. 19. prosince 1990-1 tyto subjekty sloučeny do Republiky Srbská Krajina.
  8. ↑ Republiky Srbské v letech 1992–1995 pravidelně se účastnil války v Chorvatsku. Republika Srpska poskytla RSK vojenskou a jinou pomoc, stejně jako poskytnout podporu letadel z letecké základny Mahavlyani poblíž Banja Luka. Také bosenskosrbského dělostřelectvo podíleli na ostřelování měst v Chorvatsku: kraj, Dubrovník, Slavonski Brod [16] [17] .
  9. ↑ Podle Drazhena Zhyvicha, 6222 lidí bylo zabito v zemi [21] a 1279 mrtvých JNA vojsk.
  10. ↑ V vděčnosti za Německa uznání nezávislosti Chorvatska v písni bylo psáno „ Děkuji Německo “, a některé ulice byly pojmenovány na počest ministra zahraničí Německa Hans-Dietrich Genscher [366] .

Reference
  1. Článek připomínající 14. výročí od první oběti války na stránkách hrvatski-vojnik.hr (chorvatsky). www.hrvatski-vojnik.hr [online]. [cit. 21-04-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-04-2012.
  2. Dobová zpráva na portálu NY Times (anglicky)
  3. ŠVAMBERK, Alex. Válka v Chorvatsku. Novinky.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. (česky) Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine
  4. Sabor Republike Hrvatske. Ustavna odluka Sabora Republike Hrvatske o suverenosti i samostalnosti Republike Hrvatske [online]. c2009 [cit. 1991-08-18]. Chorvatsky. Dostupný z WWW: <http://www.sabor.hr/Default.aspx?art=15020 Archivováno 9. 10. 2008 na Wayback Machine>.
  5. Válka v Bosně a Hercegovině: 2. Balkán a válka v Bosně a Hercegovině. Valka.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-25]. (česky)
  6. Vukovar massacre. ipfs.io [online]. [cit. 2018-08-11]. Dostupné online.
  7. BASSIOUNI, M. Cherif. The commission of experts established pursuant to Security Council Resolution 780: Investigating violations of international humanitarian law in the former yugoslavia. Criminal Law Forum. 1994-06, roč. 5, čís. 2–3, s. 279–340. Dostupné online [cit. 2018-08-11]. ISSN 1046-8374. DOI 10.1007/bf01683220. (anglicky)

Literatura

rusky:

  • Guskov EY Historie jugoslávské krize. - 2001. - 720 s. - ISBN 5-94191-003-7.
  • Morozov YV, Glushkov VV, AA Sharavin Balkán dnes a zítra: vojensko-politické aspekty mírových operací. - 2001. - ISBN 5-93349-008-3.
  • Valetsky OV Jugoslávské války.
  • Historie jižních a západních Slovanů: (pozn. Matveev GF a Nenashev ZS) ve 2 objemech. - Moskevská státní univerzita, 2008 - ISBN 978-5-91561-019-3.
  • Na jižní a východní Evropy v době radikálních změn (ed. Yazkova AA). - Ruská akademie věd Institute of Europe, 2007 - ISBN 978-5-7777-0353-8.

anglicky:

  • Bjelajac, Mile; Žunec, Ozren; Mieczyslaw Boduszynski, Raphael Draschtak, Igor Graovac, Sally Kent, Rüdiger Malli, Srdja Pavlović, Jason Vuić. «Válka v Chorvatsku, 1991–1995» . - 2009.
  • Beljo, Ante. Srbsko Většího: Od ideologie k agresi . - Chorvatský Informace o součástce Center 1992 - ISBN 0919817300, ISBN 9780919817302.
  • Blaskovich, Jerry. Lest anatomie: Physician amerického své první setkání s ručně realitu války v Chorvatsku . - Dunhill Publishing, 1997. - ISBN 0935016244 .
  • Bucknam, Mark. Odpovědnost Command. - Maxwell Air Base Force: Air University pak Press, 2003. - ISBN 1-58566-115-5 .
  • Burg Steven L .; Shoup, Paul S. Válka v Bosně a Hercegovině: Etnický konflikt a mezinárodní intervence . - za Sharpe ME, 2000 - ISBN 1563243091, ISBN 9781563243097.
  • Charles W .; Emmert, Thomas Allan. Jugoslávské Diskuse na narážecí: A v učenci iniciativy . - za Purdue University pak Press, 2009. - ISBN 1557535337 .
  • Goldstein, Ivo]. Chorvatsko: Historie . - C. Hurst & Co. Publishers, 1999. - ISBN 1850655251 .
  • Dominelli, Lena. Komunity v revitalizaci globalizovaném světě . - Ashgate Publishing, 2007 - ISBN 0754644987 .
  • Doder, Duško; Branson, Louise. Miloševič: Portrét Tyran . - Simon & Schuster, 1999 - ISBN 0684843080, ISBN 9780684843087.
  • Finlan, Alastair. Rozpad Jugoslávie Local části, 1991–1999 . - Osprey Publishing, 2004 - ISBN 1841768057 .
  • Frucht, Richard C. a východní Evropy: An Introduction k lidu, zemí a kultury . - 2005. - ISBN 1576078000 .
  • Hanson, Alan. «Chorvatskou samostatnost od Jugoslávie, 1991–1992» . - Rowman & Littlefield, 2000 - ISBN 0-8476-9892-0 .
  • Georg Mader. embargo letectvo Chorvatska. - London: World Air Power Journal, 2006 - ISBN 1-874023-66-2 .
  • Mann, Michael. Dark Side of The demokracie: Vysvětlovat etnické čistky . - Cambridge University Press poté, 2005 - ISBN 0521538548, ISBN 9780521538541.
  • Meštrović, Stjepan Gabriel. Emocí Po genocidě před rokem: Postemotional balkánského je válka . - Routledge, 1996 - ISBN 0415122945 .
  • Mesić, Stjepan. Demise Jugoslávie Local části: politickou monografie . - Central University poté Evropskou Press, 2004. - v ISBN 9639241814, ISBN 9789639241817.
  • Milivojevic, Marko. «Chorvatsko - The, hospodářství» . - London: Routledge, 1998. - (východní Evropy a Společenství nezávislých států.). - ISBN 1857430581 .
  • Nation, R. Craig. Na Balkáně války 1991–2002 . - the Lightning zdroj, 2004 - ISBN 1410217736, ISBN 9781410217738.
  • Joseph Pearson. Dubrovníku Umělecké dědictví, a její role ve válce Reporting. - European History Quarterly. - 1991. - T. 2.
  • Vesna Pešić. Nacionalismus a srbskou Počátky jugoslávské krize . - Peaceworks 1996.
  • Ramet, P. Sabrina části Yugoslavias ze tří: Budování státu a legitimity, 1918–2005 . - Indiana University Ty pak Press, 2006. - ISBN 0253346568 .
  • Shawcross, William. Us From Evil dodat: mírových sil, válečníky a svět konfliktu k Endless . - Simon & Schuster, 2001 - ISBN 0743225775 .
  • Silber, Laura; Málo, Allan. Smrt Jugoslávie místní části . - Penguin Books, 1996. - ISBN 0140261680 .
  • Silber, Laura; Málo, Allan. Jugoslávie Místní: Smrt národa . - Penguin Books, 1997. - ISBN 0140262636, 9780140262636.
  • Thomas, Nigel. Jugoslávské Války: Slovinsko a Chorvatsko 1991-95 . - Osprey Publishing, 2006. - ISBN 1841769630, ISBN 9781841769639.
  • Wertheim, Eric. Průvodce Recenze Institute Naval bojových flotil na světě : jejich lodí, letadel a systémů . - Naval Institute Press, 2007. - ISBN 159114955X, ISBN 9781591149552.
  • Západoevropská unie. Assembly of-the Proceedings západní strany Evropské unie . - University of Virginia, 1980-6.
  • Zimmermann, Warren. Ve válce na Balkáně: čtenář států zahraničních věcí . - Rada pro zahraniční vztahy států 1999. - ISBN 0876092601, ISBN 9780876092606.

srbochorvatsky:

  • Hlava Dusan. Naše Kraјina: PATH Deník 1990–1995. Godin . - Kњiga-Commerce, 205-230. - ISBN 86-7712-081-5 .
  • Dakiћ M. Srpska Krajina: istorijski temeљi a nastanak. - Knin: Spark, 1994. - 95 s. - ISBN 86-82393-01-8 .
  • Dakiћ M. Kraјina sny viјekove: od istorije politichkih, natsionalnih a љudskih srpskog správnými lidmi Hrvatskoj. - Bělehrad, 2002 ..
  • Novakoviħ Costa. Srbská Krajina (usponi, Padova uzdizaњa). - Bělehrad; Knin: kulturno drushtvo Srpska Zora, 2009. - 602 s. - ISBN 978-86-83809-54-7 .
  • Raduloviħ S. Sudbina krajině. - Bělehrad: Dan Graf, 1996. - 189 s.
  • Radoslav I. Chubrilo, Biљana R. Ivkoviћ, Dusan Ђakoviћ, Јovan Adamoviћ Milan â, ¬. Rodiћ a kol. Srpska Kraјina. - Bělehrad: Matiћ, 2011. - 742 s.
  • Republika Srpska Krajina: Deset godina poslije / [úředník Veљko Ђuriћ Mishin]. - Bělehrad: No Olga, 2005. - 342 s. - ISBN 86-83905-04-7 .
  • Republika Srpska Krajina: deset godina poslije. Kњ. 2 / [úředník Veљko Ђuriћ Mishina]. - Bělehrad: No Olga, 2005. - 250 s. - ISBN 86-83905-05-5 .
  • Tarbuk Slobodan. Na je Baniji 1991–1995 Rat . - Srpsko Kulturno DRUSTVO «Zora», 2009. - 441 s.
  • Owl Shtrbats. Rath a riјech . - Baњa Luka Grafid, 2011. - 190 s. - ISBN 9789993853749 .
  • Chubryla Rada. Uspon a pod Kraјine. - Bělehrad: Drushtvo "Kraјina Srpska", 2002. - 250 s. - ISBN 86-82199-05-X .
  • Kadijević, Veljko. Viđenje raspada moje: vojska bez države . - Bělehrad: Politika 1993 - ISBN 8676070474 .
  • Kovačević, Drago; Linta, Miodrag. Kavez: Krajina u Ratu dogovorenom . - Bělehrad: Srpski demokratski Fórum 2003. - ISBN 8683759040 .
  • Sekulić, Milisav. Je pao u Knin Beogradu . - Nidda Verlag, 2000.
  • Barić, Nikica. Srpska pobuna u Hrvatskoj 1990 .- + 1995. - Zagreb: Golden marketing. Tehnička knjiga 2005.
  • Vrcelj, Marko. Za Srpsku krajinu Rat: 1991–1995 . - Bělehrad: Srpsko društvo kulturno «Zora je», 2002 - ISBN 9788683809066 .

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.