Muslim

V českém prostředí se pro vyznavače islámu používá i řada zastaralých a hanlivých označení, v novověkých cestopisech někdy pojem muslim splývá s označením Turek. Mezi starší hanlivé výrazy patří například saracéni – pravděpodobně zkomoleninu slova šarqíjún (Orientálci), hagaréni či izmaelité – tato označení naráží na legendu o Abrahámovské geneaologii Arabů, z rodu Izmaele, Abrahamova prvorozeného syna, jehož mu porodila otrokyně Hagar. Někdy se také používá pojem mohamedán[2], který sami muslimové chápou jako nesprávný a hanlivý, protože uctívají Alláha, nikoliv proroka Muhammada.[3] Dalším zastaralým obecným a expresivním označením je machometán.[4]

Slovem Muslim, Muslimové (s velkým počátečním písmenem) se označuje etnická skupina Bosňáci (jiný význam mají Bosňané, obyvatelé Bosny), popřípadě Muslimani.[5]

Celkový počet muslimů se odhaduje (k roku 2010) asi na 1,6 miliardy a představují tak necelou čtvrtinu světové populace.[6] Jedná se po křesťanech (2,2 miliardy) o druhou největší náboženskou skupinu světa. Převážná část muslimů jsou sunnité (75–90 %), většina zbývajících se hlásí k ší'itskému islámu; kromě těchto dvou hlavních větví islámu existují i další, například cháridža.

Jedním z významných Čechů, který mezi světovými válkami konvertoval k islámu, byl cestovatel a spisovatel Alois Bohdan Brixius (1903–1959, po přijetí islámu Hadži Mohamed Abdalláh Brikcius), redaktor časopisu hnutí Vlajka. Byl prvním předsedou české Náboženské rady muslimské (1935), která v té době sdružovala asi 700 členů.[7]

OSTŘANSKÝ, Bronislav. Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z dějin „mediálního islámu“. Praha: Academia, 2014. 190 s. ISBN 978-80-200-2428-2. (čeština)

• Pět pilířů islámu
• Islám
• Mešita
• Korán
• Muslimani

• Obrázky, zvuky či videa k tématu muslim na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo muslim ve Wikislovníku
• Téma Muslim ve Wikicitátech
• Počet muslimů v jednotlivých zemích
• Muslim, žid a bosňák s velkým, nebo malým písmenem?^{[nedostupný zdroj]}