Suchý kopec

Terénní plošina pod vrcholem hřbetu, v záběru turistická trasa přes vrcholovou část, vpravo lokalita Suchý kopec (v lesním porostu vrchol terénu 817 m n. m.)

Suchý kopec se nachází v lesním prostoru nad lokalitou Blatinské hájenství, západo-severozápadně od přírodní památky Malinská skála. Výškový (trigonometrický) bod s názvem U kuchyně (814,83 m n. m.) leží na okraji hřbetu, přibližně ve vzdálenosti 4,8 km na severozápad (293°) od věže kostela sv. Kříže v městysi Sněžné.

Vrcholová část hřbetu mezi vrchem Křovina (830 m) a Malinskou skálou (813 m) ve Žďárských vrších se nachází asi 3 km jižně od obce Křižánky a 2 km východně od vrcholu Devět skal (836 m), nejvyššího v krajinné oblasti Devítiskalské vrchoviny, současně Žďárských vrchů a Hornosvratecké vrchoviny.

Vrchol je zalesněný, bez rozhledu.

Hřbet s plochou vrcholovou částí, na okrajích s vrcholy terénu v nadmořské výšce 817 m (jiho-jihovýchodní vrchol) a 815 m (severo-severozápadní vrchol) v georeliéfu Devítiskalské vrchoviny, geomorfologického okrsku Žďárských vrchů. Lokalita součástí geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina.[3] Vrcholová část oddělena sedlem (vrchol 802 m) od vrchu Křovina (830 m) a sedlem (vrchol 782 m) od Malinské skály (813 m), sedla propojena lesní cestou, vedenou kolem severo-severozápadního vrcholu (výškového bodu).[8]

Plochá vrcholová část a úbočí kopce zalesněné, s více skalními výchozy, výškově menšími. Jiho-jihovýchodní vrchol hřbetu na vyvýšenině v nadmořské výšce 817 m (dle vrstevnicové mapy), terén od vrcholu mírně klesá v lesním prostoru k trigonometrickému bodu ležícímu pod malým skalním útvarem (výška cca 1 m) na okraji hřbetu, nad úžlabím s prameništěm Studeného potoku, na protilehlém svahu přírodní památka Bílá skála.

Svahy hřbetu ve směru Devíti skal (836 m) a přírodní památky Bílá skála (úžlabí s prameništěm Studeného potoku) a také k přírodní památce Černá skála nad Milovskou kotlinou poměrně strmě klesají do údolí. Větší sklon také na jihovýchodním úbočí hřbetu směrem k lokalitě Blatinské hájenství (úžlabí s prameništěm Černého potoku).[4]

Lokalita náleží do povodí řeky Svratky.[9] V úžlabí mezi Devíti skalami (836 m), uzavřeném na jihozápadě Lisovskou skálou (802 m), se nachází prameniště několika zdrojnic Studeného potoku a v úžlabí mezi vrchem Teplá (782 m), uzavřeném na jihozápadě vyvýšeninou Na kopečku (750 m), prameniště více zdrojnic Černého potoku (oblast se sídelní lokalitou Samotín). Černý potok napájí vodami Milovský rybník, obě vodoteče pravostrannými přítoky řeky Svratky v přírodní rezervaci Meandry Svratky u Milov (Milovská kotlina).

Vrchol georeliéfu (na jiho-jihovýchodě hřbetu) i výškový bod (severo-severozápadní okraj hřbetu) mimo značenou cestu v lesním porostu, bez výhledu. Výškový bod se skalkou (815 m) dostupný z lesní cesty, vrchol terénu (817 m) z turistické trasy vedené přes vrcholovou část hřbetu (v místě navršená malá kamenná mohyla).

Lokalita uvedená s výškovým bodem 815 m n. m. (bez názvu) na turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list 48) vydané Klubem českých turistů, do vrcholové části hřbetu vedená červeně značená turistická trasa, úsek mezi rozcestníky Pod Lisovskou skálou – Malinská skála.[10]

Ze sedla pod vrchem Křovina trasa po lesní cestě k terénní plošině, na ní rozcestí, z něho pokračuje vpravo přes vrcholovou část hřbetu do sedla pod Malinskou skálou. Vrchol terénu (817 m n. m.), s navršenou kamennou mohylou, zhruba 190 m na východ (95°) od rozcestí v lesním porostu. Výškový bod (815 m n. m.) se skalkou vzdálený od rozcestí asi 300 m (2°), v nejbližším místě jen několik desítek metrů na východ od lesní cesty (bez značené trasy), spojující sedla pod vrcholy Křovina a Malinská skála.[6]