Patník

Patníky jsou kamenné kvádry zasazované dříve podél silnic, původně pro snazší nasedání a sesedání z koně, později snad pro vymezení okraje silnice. Pro určování vzdálenosti se podél silnic stavěly objekty podobné patníkům, většinou opatřené číselným údajem - tzv. milníky, později kilometrovníky. Jako patníky se dnes označují též plastové směrové sloupky, které slouží k vymezení okrajů silnice.

Patníky na Masarykově okruhu v Brně kolem roku 1935
Hraniční kámen mezi Itálií a Švýcarskem

Tvarově podobné původním patníkům jsou mezníky. Slouží pro viditelné označení nějak důležitých míst (respektive určitých významných bodů) především ve volné krajině. Jedná se obvykle o kamenný či betonový předmět zčásti zasazený do země, vyhotovený zpravidla ve tvaru kvádru a popřípadě opatřený doplňujícím nápisy (někdy i se zaoblenou vrchní částí). Užívá se zejména v terénní geodézii, pozemkové správě či v telekomunikacích.

Počet pohraničních patníků v České republice se udává na 2 463 206,[zdroj?!] přičemž se někdy nachází i 3 na sobě.[zdroj?!]

Historie

Patníky se stavěly podél cest od dob starého Říma. Především pro rychlou dopravu legií byly v té době budovány rozsáhlé komunikace po celém impériu (odhadováno 160-300 tis.km). Patníky byly osazovány podél cest v pravidelných vzdálenostech pro snazší nasedání a sesedání z koně.[1] (Třmeny, jejichž pomocí se nasedá na koně dnes, se v Evropě poprvé objevily až koncem 6. století n. l. při nájezdech Avarů z východu a ke zdejší výrobě třmenů a jejich hromadnému používání dochází ještě později.)

V českém výrazu „patník“ je základ je odvozený od slova „pata“, neboť patník byl při nasedání pro patu jezdce oporou.

Doprava

Geodezie
  • označování geodetických a triangulačních bodů v krajině

Pozemková správa
  • mezníky hranic územních celků
    • pohraniční kameny na státní hranici
    • vymezení hranic vyšších územně správních celků (zemské, krajské apod.)
    • v minulosti též pro označení pro hranice jednotlivých šlechtických panství
    • dále také označení hranice u jednotlivých pozemků respektive jednotlivých parcel (používané zejména v lesnictví či v zemědělství)

Telekomunikace
  • speciální použití, významné telekomunikační body

Odkazy

Reference
  1. Pavel Augusta, František Honzák, JAK SE ŽILO VE STAROVĚKU, Albatros, Praha, 1989

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.