Pohledeckoskalská vrchovina

Zeměpisné jméno (oronymum) je odvozeno od zalesněného skalnatého hřbetu tvořeného dvojslídným migmatitem svrateckého krystalinika,[3] orientovaného SZ – JV, s vrcholem Pohledecká skála (812 m n. m.) na severovýchodě katastrálního území Pohledec (část Nového Města na Moravě), hřbet s lesním masivem výrazný v pohledu ze sídelní lokality Odranec (v části obce Věcov) v centrální části vrchoviny.

Pasecká skála je významným a veřejně přístupným geomorfologickým útvarem, geologickou lokalitou a přírodní památkou v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, ve vrcholové části se skalní vyhlídkou

Geomorfologie řadí Pohledeckoskalskou vrchovinu mezi geomorfologické okrsky v rámci regionálního členění georeliéfu provedeného systémově pro celé území Česka. Řádově nejnižší geomorfologická jednotka se dále nedělí, charakterizuje ji obecně typ georeliéfu se stejným původem povrchových tvarů a s podobnou výškovou polohou. V seznamu geomorfologických jednotek České republiky je označena pětimístným indexem IIC-4A-2.[1]

Tvoří skladebnou část geomorfologického podcelku s názvem Žďárské vrchy (index IIC-4A) spolu s dalšími třemi geomorfologickými okrsky: Borovský les (index IIC-4A-1), Devítiskalská vrchovina (index IIC-4A-3) a Milovská kotlina (index IIC-4A-4). V rámci Žďárských vrchů rozlohou největší okrsek, sousedí na severu s okrskem Borovský les převážně v Pardubickém kraji (Březiny – Borová), na severozápadě s horopisně nejvyšším okrskem Devítiskalská vrchovina (Lhotka u Žďáru nad Sázavou – Blatiny) a také s Milovskou kotlinou (Blatiny – České Milovy).

Z hlediska historie geomorfologického vývoje georeliéfu (tvaru zemského povrchu) náleží Pohledeckoskalská vrchovina do geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina (index IIC-4). Na východě až jihovýchodě tvoří rozhraní s jejím geomorfologickým podcelkem Nedvědická vrchovina (index IIC-4B) s okrsky Jedlovská plošina (index IIC-4B-1) v úseku Oldřiš – Sádek, Sulkovecká vrchovina (index IIC-4B-7) v úseku Sádek – Hrdá Ves a Pernštejnská vrchovina (index IIC-4B-6) v úseku Hrdá Ves – Rodkov. 

V rámci Hornosvratecké vrchoviny je také částečně okrajovým okrskem, tvoří rozhraní s geomorfologickým celkem Křižanovská vrchovina (index IIC-5) a jejím podcelkem Bítešská vrchovina (index IIC-5A), s okrsky Bobrovská pahorkatina (index IIC-5A-7) v úseku Rodkov – Divišov a Novoměstská pahorkatina (index IIC-5A-6) v úseku Divišov – Lhotka u Žďáru nad Sázavou.[2]

Horniny modelují terén do úzkých hřbetů oddělených hlubokými údolími tzv. žďárského typu georeliéfu, ve vrcholové části typický skalními útvary, např. vrch Bohdalec a také významné geologické lokality a přírodní památky Pasecká skála, Pohledecká skála, Prosička a Štarkov.

Na hřbetech kryogenní tvary – skalní útvary, balvanové sutě, kryoplanační terasy a mrazové sruby, v pásu krajiny mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Vojtěchovem tzv. pediment neboli úpatní zarovnaný povrch vzniklý rovnoběžným ústupem svahu v lokalitě, kde svah i skalní úpatí je tvořeno horninami stejně odolnými vůči jejich odnosu.[1] V okolí sídelní lokality Studnice (část Nového Města na Moravě), nejvýše položené vesnice v oblasti Žďárských vrchů, výskyt krystalického vápence (dříve též znám jako bílý mramor ze Studnice, vápenec z velké části odtěžen, pálen v místních vápenkách od 17. století do 30. let 20. století), v něm objeveny již v roce 1878 drobné krasové jevy (nepřístupné).[6]

Částečně zalesněná oblast převážně porosty smrku s příměsí buku, zbytky bučin a suťových listnatých dřevin v okolí vodní nádrže Vír, krajinný ráz charakterizuje mozaika lesů, zemědělsky obdělávaných polí, pastvin a luk, roztroušené skupiny náletových dřevin (například bříza, jeřáb, javor, líska a další, podél vodních toků zejména olše).[1]

Geologické podloží tvoří především horniny poličského a svrateckého krystalinika, migmatit a ortorula (dvojslídný migmatit až ortorula), také dvojslídný svor a biotitická rula drobně zrnitá, též pararula a v malých ostrůvcích amfibolit a vápenec, v místech vodních toků a nádrží hlína, písek, štěrk nivního sedimentu kvartéru.[3]

Významné geologické lokality dokumentují geologickou historii krajinné oblasti, některé tvoří součást zvláště chráněného území přírodních památek:

• Pasecká skála (ID 790)[7]
• Pohledecká skála (ID 2890)[8]
• Rokytno (ID 2887)[9]
• Studnice (ID 2894)[10]
• Štarkov (ID 787)[11]
• Vávrova skála (ID 789)[12]
• Vlčí kámen (ID 1697)[13]

Krajinná oblast náleží do povodí Svratky, evropské řeky Dunaj a úmoří Černého moře, významné vodní toky Fryšávka a Medlovka (zdrojnice v Devítiskalské vrchovině), Černý a Hlučál (prameniště Borovský les), lesní a luční lokality s prameništi mnoha potoků: Bezděčka, Bílý, Blatinský, Bobrůvka (Loučka), Bohuňovský, Bystřice, Domanínský, Chobotský, Kamenka, Karasínský, Krásenský, Končinský, Kroupnica, Myšánka, Nedvědička, Písečenský, Ptačí, Rybníček, Skalský, Sněženský, Spělkovský, Štarkovský, Telecký, Věcovský, Vojtěchovský, Záleský, Ždánický a další bezejmenné vodoteče.[4]

Skalní útvar ve vrcholové části Pohledecké skály (812 m n. m.), z větší části nepřístupné lokality v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, od názvu vrchu odvozeno jméno geomorfologického okrsku Pohledeckoskalská vrchovina

Významné body[1] a vrcholy s nadmořskou výškou 700 a více metrů:[4]

• Štarkov 678,7 m (Nový Jimramov), významný bod
• Kříb 703,8 m (Písečné)
• Rychtářův kopec 707,8 m (Vojtěchov u Lísku)
• Hlavatého kopec 710,3 m (Zubří u Nového Města na Moravě)
• Ječmínek 711 m (Borovnice)
• Přední skála 715,6 m (Karasín), v západo-severozápadním směru ve svahu pod vrcholem, v nadmořské výšce zhruba 696 m, rozhledna Karasín s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m do Pohledeckoskalské vrchoviny i sousedních krajinných oblastí
• Žákův kopec 720,8 m (rozhraní katastrů Borovnice a Javorek)
• Matoušův kopec 721,2 m (Telecí)
• Zítkův kopec 722,6 m (Věcov)
• Vrchy 725,9 m (Sněžné)
• Adamova skála 728,7 m (Líšná)
• Nečaska 730 m (Krásné)
• bezejmenný 730 m (dle vrstevnice, lokalita Černý les, Tři studně)
• Na kopci 737 m (Zubří u Nového Města na Moravě)
• Lucký vrch 738,9 m (Telecí), významný bod
• 

  Prosíčka, vrchol 739,4 m n. m. v lokalitě přírodní památky se skalním útvarem na úzkém hřbetu, pohled ze svahu vrcholu Kamenice (780 m n. m.), v údolí část zástavby v obci Věcov
  Prosíčka 739,4 m (Borovnice), významný bod, rozhledové místo, na zalesněném úzkém hřbetu přírodní památka Prosička[14] se skalním útvarem vypreparovaným mrazovým zvětráváním v pleistocénu
• Betlémský kopec 741 m (Pustá Rybná)
• Landrátský kopec 742 m (Telecí)
• U borku 742,1 m (trigonometrický bod, Maršovice u Nového Města na Moravě)
• bezejmenný vrchol 749,7 m (někdy Pohledecký kopec, významný bod nad lokalitou přírodní památky Vávrova skála, Pohledec)
• Vávrovka, též Vávrova skála 750,5 m (přibližně 10,5 m vysoký izolovaný rulový skalní útvar v lokalitě přírodní památky Vávrova skála, dle vrstevnice v nadmořské výšce zhruba 440 m úpatí skaliska, Pohledec), významný bod 
• bezejmenný vrchol 750,8 m (Koníkov), rozhledové místo, cca 422 m severovýchodně (55°) od vrcholu Metodka nad trasou naučné stezky, vyhlídka do údolí Štarkovského potoka (Roženecké Paseky) a Věcovského potoka (Věcov)
• Bednářův kopec 761,7 m (Jiříkovice u Nového Města na Moravě)
• Lepaurův kopec 769,9 m (trigonometrický bod, Fryšava pod Žákovou horou)
• Samotín 770,3 m (Vojtěchov u Lísku)
• Strom 771 m (Borovnice)
• Bílá skála 777,2 m (Vlachovice u Rokytna)
• Kamenice 780 m (trigonometrický bod s názvem „Hajného kamenice“, Roženecké Paseky), rozhledové místo
• Kříby 784,6 m (Rokytno na Moravě)
• Metodka 787,8 m (Koníkov), na vrcholu z roku 1975 památník partyzánů z II. světové války, vrcholovou částí vedena naučná stezka Metodka
• Na Konvalinkovým kopci 797,3 m (trigonometrický bod, Studnice u Rokytna)
• 

  Bohdalec, kopec s trigonometrickým bodem 791 m n. m., ve vrcholové části se skalním útvarem s neoficiální nivelací 801 m n. m. určenou v roce 2016
  Bohdalec 801 m (výška dle neoficiálního měření z roku 2016 na vrcholu skalního útvaru),[15] trigonometrický bod 790,6 m na vrcholu kopce, rozhraní katastrů obcí Líšná a Věcov,[16] významný bod
• Vysoký kopec 806 m (Krásné)
• Pohledecká skála 812 m (Pohledec), ve vrcholové části radiokomunikační věž, významný bod
• Buchtův kopec 812,9 m (rozhraní katastrů Daňkovice a Krásné nad Svratkou), významný bod, ve vrcholové části radiolokační věž, na střeše kopule v nadmořské výšce 840 m, nejvyšší pevný bod spojený se zemí v Pohledeckoskalské vrchovině a současně Žďárských vrchů, Hornosvratecké vrchoviny a na Českomoravské vrchovině.[5]
• Pasecká skála 818,6 m (Studnice u Rokytna), skalní útvar s turisticky dostupnou vyhlídkou, významný bod
• Kopeček 821,7 m (zalesněná vrcholová část, Studnice u Rokytna), na jihozápadním bezlesém svahu stožáry s vedením pro VVN určené k výzkumu vlivu námrazy a koroze, nejvyšší vrchol krajinné oblasti

• BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0.
• DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9.

• Borovský les
• Hornosvratecká vrchovina
• Devítiskalská vrchovina
• Milovská kotlina
• Žďárské vrchy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohledeckoskalská vrchovina na Wikimedia Commons
• Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (Správa CHKO Žďárské vrchy)