Locus perennis

Lišovský bod byl jedním ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakousko-Uherska prováděného v letech 1873–1896 vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni.[2] Geodetický bod byl vybudován v roce 1877 (spolu se zajišťovacím bodem). Zaměření obou bodů a jejich připojení do sítě bylo provedeno v letech 1877–1878. Tehdejší nadmořská výška bodu byla určena podle hladiny Jaderského moře v Terstu na 565,1483 m.[3]

V roce 1940 byly ve vzdálenosti 30 až 60 m osazeny a změřeny další zajišťovací body 1–5. Z měření byl zároveň proveden přepočet nadmořské výšky bodu do tehdejšího německého výškového systému Normal Null (564,8997 m) stanoveného podle hladiny Severního moře.[3]

Dnes slouží Základní nivelační bod (ZNB) Lišov jako základní bod České státní nivelační sítě. Jeho současná nadmořská výška 564,7597 m n. m v systému Baltský po vyrovnání byla určena v roce 1960 přepočtením původní výšky.[3] Zajišťovací bod č. 2.1 se v roce 2001 stal součástí Základní geodynamické sítě České republiky GEODYN a jeho souřadnice byly zaměřeny metodou GPS (Global Positioning System).[2]

Vlastní geodetický bod má podobu vyhlazené vodorovné plošky ve skále o rozměrech 15x15 cm.[3] Dle dnešní klasifikace je bod stabilizován v hornině klasifikované jako biolitický granulit.[2]

Geodetický bod je kryt kamenným pomníkem, který vytvořil v letech 1889 až 1890 budějovický kamenický mistr Anton Panoch na základě návrhu kapitána Františka Netuschilla. Pomník se skládá ze tří granulitových[1] bloků: spodního nízkého kvádru se čtvercovým půdorysem, středového vyššího kvádru (oba dva tyto hranoly mají uprostřed otvor pro uložení pamětních listin a pro přístup k bodu) a vrchního hranolu s jehlanovitým zakončením. Celková výška je 2 metry.[2]

Středový kvádr nese latinský nápis:[4]

Přeloženo: "STÁLÝ BOD přesné nivelace provedené v Rakousko-Uhersku při evropském měření stupňů poledníkových a rovnoběžkových. Zřízeno roku 1889"

Pamětní listina byla do pomníku uložena 12. května 1890. Tato pamětní listina se dochovala ve špatném stavu. Další pamětní listiny byly do pomníku vloženy při jeho odkrytí a následných měřických prací v letech 1905, 1927, 1940, 1946, 1963, 1969, 1971 a 1978. Přičemž v roce 1946 byly dosud vložené listiny vyzvednuty a uloženy v archivu Zeměměřického úřadu. Do pomníku byly vloženy pouze fotokopie těchto listin spolu s další novou listinou.[3][5]

Samotný pomník je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka.[6] Původně bod stával na okraji lomu a hrozilo jeho poškození. Záchranné terénní práce byly provedeny v roce 1971 a místo bylo v roce 1972 prohlášeno "Chráněným územím základního bodu Lišov".[3] V 90. letech byl lom zavezen a na upraveném prostranství bylo zřízeno klidové místo.^[zdroj?]

Pomník je (podobně jako další jihočeské nivelační body z téže doby) lidově označován za střed Evropy.[1] Z této doby pocházejí i triangulační body na vrchu Kohout (871 m n. m.), Praha (862 m n. m.), Ládví na severu Prahy (358 m n. m.), Bezděz (606 m n. m.), Veliš u Jičína (429 m n. m.), Pecný u Ondřejova (546 m n. m.), Vysoká u Kutné Hory (470 m n. m.) a Melechov (715 m n. m.) u Ledče nad Sázavou.[7] Některé z nich jsou taktéž omylem považované za střed Evropy, například pomník na vrchu Kohout, případně kamenný sloupec umístěný na vrcholu kopce Melechova u Koňkovic.[1]