Číhošť

První doložená zmínka o vsi Číhošť pochází z roku 1347, kdy se zde připomíná Ctibor s predikátem z Číhoště prodavší 3 lány a hospodu v Tupadlech křížovnickému klášteru v Drobovicích. Jako svědci smlouvy jsou uváděni Mstidruh z Chlumu a Vrbky a Artleb ze Sačana a Vrbky. V této době je již připomínán kostel Nanebevzetí Panny Marie uváděný v roce 1350 jako farní v děkanátu německobrodském.

Prvními doloženými erbovními znameními v historii obce jsou pečeti Ctiborova syna Haneka z Číhoště z let 1347 a 1357. Jejich vyobrazení se nachází v Atlasu erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty od Augusta Sedláčka (svazek 5, str. 141 a 181). Hanek prodal v roce 1362 ves Marešovi z Druhanova, který po svém přesídlení na zdejší tvrz přijal predikát z Číhoště.

V letech 1384–1392 byl majitelem vsi Kuneš z Číhoště, který ji v roce 1392 prodal. Po brzké smrti dalšího známého majitele vsi Jana z Číhoště se majetku ujala jeho žena Přiba, která ho po svém odchodu do kláštera prodala správci Aleši, později Aleši z Číhoště. Ten je připomínán roku 1424.

Koncem 15. století je jako majitel obce připomínán Matouš z Chřenovic a z Číhoště, záhy vystřídán Janem Špetlem z Prudic a Žlebů, který Číhošť v roce 1500 prodal Michalu Slavatovi z Chlumu a Košumberka. Roku 1578 bylo zdejší panství připojeno k Ledči, jejímž majitelem byl Jaroslav Trčka z Lípy. Od této doby byla Číhošť nedílnou součástí panství ledečského, podobně jako například obec Kožlí.

V letech 2006-2010 působil jako starosta Jiří Novák, od roku 2010 tuto funkci zastává Jaroslav Tvrdík.

Při výběru návrhu na zhotovení znaku a vlajky obce Číhošť byly pečlivě zvažovány všechny jeho charakteristiky – kulturní, geografické, historické, architektonické, společenské, jazykovědné, komunikační, heraldické, vexilologické, estetické, sémiologické a sémiotické.

Hlavní ideou návrhu znaku byla reflexe historie obce Číhošť spojená s dominantou, kterou v obci je bezesporu zdejší gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Proto byl do prvního návrhu schváleného zastupiteli obce dán kostel celý, avšak návrh nebyl schválen. V současné podobě tak zastupuje tuto jedinečnou památku pouze kostelní věž. K tomu je třeba ještě poznamenat, že při schvalování znaku a vlajky v obci bylo zastupitelům celkem předloženo 18 variant. Před několika lety byl poblíž obce vyměřen střed České republiky, což v levé části polceného štítu symbolizuje černý kříž. Ten také připomíná dávnou křižovatku cest a utrpení a smrt zdejšího faráře Josefa Toufara po událostech historicky označovaných jako číhošťský zázrak.

Barevnost vycházející ze staletého připojení Číhošti k panství ledečskému je kombinací stříbrné a červené, respektive bílé a červené barvy. Červená však na znaku má význam i historický, protože se v roce 1648 poblíž obce odehrál jediný střet (bitka) se švédským vojskem na Ledečsku. Stříbrná na znaku Číhoště nese původ ve zdejších dolech na stříbrnou rudu nacházející se po staletí nedaleko obce. V roce 1781 bylo po nálezu několika žil navrženo kutnohorskému hormistrovi, aby zde byla obnovena těžba rudy, která však v roce 1783 skončila z důvodu rozbití vodního čerpadla a zatopení dolů. Autorem návrhu znaku a vlajky je Tomáš Zdechovský,[6] který zhotovil například znak a vlajku obcím Kožlí u Ledče nad Sázavou, Dolní Čermná, Veselá, Písek, Chlumec nad Cidlinou nebo Třebechovice pod Orebem.

• Číhošť
• Hlohov
• Hroznětín
• Tunochody
• Zdeslavice

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie je poprvé připomínán již roku 1350 jako farní kostel
• Expozice Josef Toufar v kostele[7]
• Hrob Josefa Toufara v kostele[8]
• Pomník Josefu Toufarovi před kostelem, autorem je Roman Podrázský[9]
• Symbolický hrob Josefa Toufara před kostelem[10]

• 
  kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti
• 
  Náves v obci Číhošť
• 
  Střed České republiky
• 
  Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 1
• 
  Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 2
• 
  Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 3
• 
  Louka u Hroznětína s výskytem bledule jarní 4