Svratka (okres Žďár nad Sázavou)

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svratce pochází z roku 1350, kdy patřila pod Rychmburské panství, s kterým je historie města dlouhodobě po pět století spojena. V roce 1392, kdy koupili panství Rychmburk Ota z Bergova a z Poděbrad, jsou ve smlouvě vyjmenovány všechny obce panství a mezi nimi i městečko Svratka. V roce 1485 zapsal zemský písař Martin z Dobronína do Zemských desk: „Swratka, městečko celé s rychtú, ves řečená Swratúch k téže rychtě příslušející, Krzizankowie, polovice wsi pusté, Herarcz, ves po řeku Swarczow“. Městská práva Svratka ztratila po vydání „Obnoveného zřízení zemského“ v roce 1627. Po roce 1588, za tehdejšího vlastníka – nejvyššího sudího království a hejtmana Chrudimského kraje Zdeňka Berky z Dubé a Lipé byl Svratce udělen městský znak: půlený štít, v jehož levém, zlatém poli je černá ostrv o 4 pahýlech pokosem položená, v pravém stříbrném poli vyvrácená zelená lípa se 7 kořeny.

Od roku 1706 do roku 1823 získal rychmburské panství rod Kinských. Z majitelů z tohoto rodu stojí za zmínku Filip Kinský, který založil některé průmyslové závody a začal na Vysočině pěstovat len. V letech 1766–1776 dal vybudovat v rokokovém stylu nad Svratkou lovecký zámeček Karlštejn. Panství prodal roku 1823 bavorskému šlechtici Karlu Alexandru Thurn-Taxisovi. Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7. července 1728 a další trhy pak v roce 1836. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu Hlinsko, politickému okresu Chrudim.

19. století je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce 1804. Roku 1862 vznikla ve Svratce tovární výroba sirkařská, založená Ignácem Gebasem. V roce 1867 byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař Ludvík Wurzl. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku 1877, roku 1868 čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku 1881), spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor (1877). Roku 1895 byl ustanoven Sokol, 1909 rybářský spolek.

Velký rozvoj města začal v době první republiky. Stavěly se nové čtvrtě, Svratka byla elektrifikována (od roku 1921), zaveden telefon a biograf (1924), postavena sokolovna (1927–1928), vyjely první autobusy (1928) nebo dlážděna silnice přes město (1936). Svratku v té době objevili malíři a další umělci, které sem přilákal pražský nakladatel Bedřich Tuček.

Koncem druhé světové války zde působil partyzánský oddíl Vpřed, který vlastnil i vysílačku, která se nacházela v domě čp. 292, 50 metrů odsud bylo umístěno německé „jagdkommando“. Brzy byla proto vysílačka stěhována po dalších domech ve městě. Mnozí obyvatelé Svratecka spolupracovali s partyzány, např. dodáváním potravin. Svratka se tak stala centrem partyzánské oblasti, 5. května 1945 zde vypuklo povstání. 9. května 1945 byla Svratka bombardována sovětskými letadly^[zdroj?], 4 domy vyhořely a dalších 40 bylo poškozeno. Hašení požáru, které způsobilo sovětské letecké bombardování, se zúčastnili mezi jinými i vojáci Maďarské královské armády, kteří na konci války pobývali v obci.^[zdroj?]

Po válce byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992), za kterou byla postavena rychlobruslařská dráha (v provozu 1954–2004). Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Také došlo k necitlivým přestavbám na náměstí: budova Jednoty (1973–1975) nebo Domácí potřeby (1976–1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný „Panský dům“, jednopatrová roubená budova z roku 1844. Na přelomu 70. a 80. let, v době studené války, bylo zamýšleno umístit do lesů nad obcí rakety středního doletu. Pozůstatkem tohoto plánu jsou široké lesní cesty vysypané hrubým štěrkem v lesích nad Moravskou Svratkou a pomístní název „Na Peršingu“.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Boris Jakubík, od roku 2010 tuto funkci vykonává František Mládek.

Moravská Svratka leží na pravém břehu řeky Svratky, historicky byla součástí Moravy, na rozdíl od města Svratky, které leží na levém břehu řeky Svratky a patří historicky k Čechám. První dvě chalupy na moravské straně byly postaveny počátkem 17. století, poprvé je o osadě zmínka v roce 1626. V roce 1644 zde stály již tři chalupy a osadníci, původně Němci, byli zapsáni k rychtě v Německém Sněžném. Obec se začínala nazývat „Sfratka Moravská“. V roce 1755 zde již bylo 15 domků.

Po politické reorganizaci v roce 1850 byla Moravská Svratka připojena k Moravským Křižánkám, od roku 1875 byla obec samostatná. V té době patřila pod politický i soudní okres Nové Město na Moravě. V roce 1881 zde byla zřízena škola, nová byla postavena v letech 1891–1892 a fungovala do roku 1951, kdy byla zrušena a žactvo přešlo do Svratky. V roce 1949 byla obec přičleněna do Pardubického kraje a okresu Hlinsko, v roce 1960 do okresu Žďár nad Sázavou a připojena ke Svratce, jejíž součástí je dosud.

I osadu Cikánku rozděluje řeka Svratka na dvě části – Českou a Moravskou. Osada Česká Cikánka se poprvé připomíná v souvislosti s panskou železářskou hutí, která vznikla někdy kolem roku 1717. K ní patřila i šmelcovna, restovna, uhelna a také hospoda při moravské hranici. Kolem huti pak vznikaly postupně domky dělníků v huti. V roce 1801 byla huť změněna v papírnu, kterou měl zpočátku v nájmu Ignác Fischer. Jeho syn, Petr Matěj Fischer byl starostou Smíchova a zakladatel vyšehradského Slavína. V roce 1896 papírna vyhořela a byla změněna na pilníkárnu, která fungovala s různými majiteli do roku 1948. Od 60. let je v budově výroba hokejek. Osada bývala součástí obce Svratouch, a to až do 30. září 1950. K 1. říjnu 1950[3] byla usnesením pléna ONV v Hlinsku, ze dne 14. září 1950, z obce Svratouch vyčleněna a připojena ke Svratce, se kterou postupně urbanisticky srostla.

Osada je roztroušena na pravém břehu řeky Svratky, na moravské straně, cca 1,5 km od centra města Svratky. I její vznik souvisí se železnou hutí na české straně, první chalupa tady byla postavena někdy kolem roku 1720 a připojena k Moravské Svratce. I tato osada byla po politické reorganizaci v roce 1850 připojena k obci Moravské Křižánky, jejichž součástí zůstala až do 30. června 1950. Od 1. července 1950[4][5] je osada součástí Svratky.

Farní kostel pochází nejspíše z 2. poloviny či konce 13. století. Byl původně postaven ve slohu románsko- gotickém či raně gotickém. Dřevěnou obdélnou loď doplňoval plochý závěr orientovaný na východ. Presbyterium bylo již žebrově zaklenuté. Žebra jediného pole klenby se sbíhala ze 4 rohů doprostřed stropu na okrouhlý závěrečný kámen zvaný svorník. Pozůstatkem presbyteria jsou dosud dochovaná dvě půlkruhová okna v jižní stěně kostela. Obdélná sakristie byla připojena k presbyteriu z východu. Kostel vyhořel za husitských válek, poté byl obnoven. Roku 1788 došlo k zboření staré lodi chrámu, byla postavena loď nová i s novým obdélným presbyteriem, které je v současnosti orientované na západ. Nynější kostel má oproti původní stavbě zcela opačné směřování na ose přibližně východ – západ. Vchod do chrámu, který se nacházel v jižní zdi kostela, byl zazděn, předsíň s novým vchodem vznikla ze sakristie. Původní presbyterium bylo v místě dnešního kůru, který je přístupný točitým schodištěm přistavěným ze severu v roce 1789. Během této přestavby byla vybudována nová sakristie, jež je připojena ke kostelu z jihu.

Dominantou interiéru je v presbyteriu umístěný velký oltář, který měl vytvořit Jan Vorlíček z Jablonného. Obraz Jana Křtitele namaloval mistr Novotný z Vysokého Mýta. O prvních varhanech jsou zprávy již z roku 1787. Další varhany, které se začaly používat v roce 1832, vytvořil svratecký učitel Jan Strmiště. Při opětovné výměně varhan v roce 1955 byly ty staré přestěhovány do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách.

Do areálu kostela s přilehlým hřbitovem se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Tato zvonice mohla převzít funkci věže a také sloužit jako fortifikační prvek – chránit vchod na hřbitov. Podle některých údajů je masivní zvonice stará jako kostel, podle jiných pochází z doby kolem roku 1600. Patro bylo obnoveno v roce 1790, prostor přízemí byl do roku 1947 využíván i jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria, který pochází z roku 1480. V roce 1972 byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před první světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku 1561, druhý zvaný „poledník“ z roku 1872, třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku 1862. Při rekvizici v roce 1917 byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let 1919 a 1925 však nezůstaly dlouho: 3. dubna 1942 je sňali a odvezli Němci.

Barokní fara u kostela ve Svratce

Barokní fara pochází z 2. poloviny 18. století, značným nákladem byla opravena v letech 1992–1994.

Domky na tzv. Račanech, na nábřeží potoka Řivnáče – roubené domky z 18. století, které si zde vystavěli drobní řemeslníci.

Na náměstí stojí měšťanský dům čp. 23 z let 1891–1892, který si postavil obchodník Jan Tuček. Náměstí dominuje socha sv. Václava z roku 1868 od sochaře Ludvíka Wurzela, postavená na počest povýšení Svratky na město a kašna, postavená v roce 1844 po požáru náměstí.

Sokolovna

Skvěle zachovaná budova sokolovny z let 1927–1928 se sochařskou výzdobou od Karla Pavlíka a Antonína Odehnala, oponu malovali pro Sokol malíři Josef Fiala, František Cína Jelínek a Ota Bubeníček.

Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.

• Fixův mlýn – Moravská Cikánka č.p. 10

Svratka má základní obchodní síť (4 samoobsluhy, drogerie, řeznictví, 2 pekárny, textil, obuv, květinářství, papírnictví, stavebniny, benzinovou pumpu, atd.), několik restaurací, hotely Mánes a Žďas. Je zde základní škola, mateřská škola, domov pro seniory. Sídlí zde dva praktičtí lékaři, dva stomatologové, dětský lékař, gynekolog, je zde i lékárna. Už od roku 1877 v obci působí sbor dobrovolných hasičů. Ve městě je i koupaliště, rybník a fotbalový stadion.

Svratka, rybník

Město leží na křižovatce silnic II/343 Seč–Trhová Kamenice–Hlinsko–Svratka, II/350 Přibyslav–Polnička–Svratka a II/354 Slatiňany–Chrast–Skuteč–Svratka–Nové Město na Moravě.

Svratka nemá železniční spojení, nejbližší stanicí je 6 km vzdálený Čachnov na trati Žďárec u Skutče–Čachnov–Polička–Svitavy nebo 13 km v Hlinsku na trati Havlíčkův Brod–Chrudim–Pardubice.

Autobusové linky jezdí ze Svratky do Hlinska, Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě, Poličky a Brna.

Ve Svratce existuje římskokatolická farnost, patřící do chrudimského vikariátu královéhradecké diecéze. Jelikož ale město Svratka leží na rozhraní historických zemí Čech a Moravy, a církevní správa respektuje historické zemské hranice, nezahrnuje tato farnost svratecké místní části Moravská Svratka a Moravská Cikánka. Ty spadají do farnosti Herálec pod Žákovou horou ve žďárském děkanátu brněnské diecéze v Moravské církevní provincii.

• ČECHURA, Martin, Opevněné kostely v Čechách. In: Hláska: zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka Plzeň : Klub Augusta Sedláčka 11, č. 2, (2000,) s. 17-21
• LÍBAL Dobroslav ,Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha, Unicornis, 2001, s. 476.
• HUBIČKOVÁ, Libuše a kol., Svratka včera a dnes. Svratka, Obecní úřad Svratka, 1995, 51 s.
• NEKVAPIL, Ladislav, Náboženské poměry na Chrudimsku v 17. a 18. století. Univerzita Pardubice, diplomová práce, 2010. (http://dspace.upce.cz/handle/10195/36907/NEKVAPIL,Ladislav%5B%5D )
• ADÁMEK, Karel Vácslav. Město Svratka. Památky archaeologické a místopisné. 1902, roč. 20, čís. 1, s. 51–59. Dostupné online.

• Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svratka na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Svratka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Svratka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Matriky narozených, oddaných, zemřelých ve Svratce
• - Oficiální stránky města Svratka
• Statistické údaje města Svratka
• Zajímavosti a turistika v okolí
• Vzpomínky na muzikanty Vysočiny Archivováno 19. 12. 2008 na Wayback Machine – vzpomínky Františka Slámy