Karlštejn (Žďárské vrchy)

Plochá vrcholová část s loukami a lesní lokalitou, výškový bod a vrchol terénu v lesním porostu (na fotografii vpravo)

Vrchol kopce se nachází nad roztroušenou zástavbou (chalupy, lovecký zámek, usedlosti, chaty) sídelní lokality Karlštejn (první zmínka v roce 1789, část obce Svratouch), je situován přibližně ve vzdálenosti 2,4 km na východo-jihovýchod (111°) od věže evangelického kostela ve Svratouchu a 3,9 km (azimut 120°) od vrcholu U oběšeného (738 m n. m.).[6]

Ve vzdálenosti asi 200 m od vrcholu na jihovýchod je svahem kopce vedena hranice katastrálních území obcí Svratouch a Pustá Rybná v Pardubickém kraji a města Svratky v Kraji Vysočina. Rozhraní zmíněných krajů pokračuje úbočím kopce (jih – západ).[1]

Na ploché vrcholové části původně kaple sv. Jiljí (patrona lesů aj.), vysvěcená v roce 1708, později zabudována do stavby loveckého zámku v pozdně barokním stylu v letech 1770–1775, náležel rodu Kinských (Filip Kinský) až do roku 1823, byl součástí rychmburského panství. V roce 1784 na zámku správa tzv. železných hutí sloužících ke zpracování železné rudy dobývané v okolí (Svratouch, Čachnov – lokalita Ruda, zhruba severně pod vrcholem), později také sklářských hutí.[7]

V lesích těžba dřeva, ještě v první polovině 19. století obora pro lovnou zvěř, také nad Krounou, v roce 1805 však zrušená Stará obora, od ní zeměpisný název lokality severně od vrchu Otava. Na zámecký dvůr navazovala alej v krajinné kompozici směrem k Čachnovu, původně k oboře pro černou zvěř, zrušena v roce 1825, poté zámek sloužil jako lesovna, po roce 1945 střídal majitele, krátce také ve vlastnictví Klubu československých turistů (objekt čp. 1 v sídelní lokalitě Karlštejn, od roku 1958 kulturní památka).[8]

Část stromové aleje podél cesty od loveckého zámku k Čachnovu, níže rybník, lesní pozemek Karlštejn a průběh evropského rozvodí Labe – Dunaj

Vrchol (též zámek) někdy nazýván „střechou Evropy“ podle hlavního evropského rozvodí,[7] rozvodnice však probíhá severním úbočím, vzdáleně od vrcholu. Lokalita se zámkem využita vícekrát filmaři (například scény pro film Temno nebo některé díly televizního seriálu Četnické humoresky). Turisticky atraktivní oblast (skalní útvary, přírodní památky, golfové hřiště, lyžařská sjezdovka, klasické lyžování, celoročně turistika, značené trasy, penziony).

Jižně pod vrcholem tzv. Cínova cesta (pojmenovaná po malíři-krajináři, František Cína Jelínek), neznačená lesní stezka vedená ze Svratky ke Knížecí studánce (rašeliniště Karlštejn, geologická lokalita). Západně od vrcholu strmý svah s názvem Polívkovský kopec, na něm lyžařská sjezdovka (vrchol 742 m n. m.), níže golfové hřiště v lokalitě Pod Karlštejnem (Golf Club Svratka 1932).[9]

Lesní porost s trigonometrickým bodem Karlštejn (783,4 m n. m.) a vrcholem terénu v nadmořské výšce 784 m (na fotografii vpravo)

Vrchol vyvýšeniny v georeliéfu je nejvyšším bodem na zemském povrchu v geomorfologickém okrsku Borovský les, z hlediska regionálního členění georeliéfu je součástí Žďárských vrchů, geomorfologického podcelku Hornosvratecké vrchoviny (geomorfologický celek).[2] Vrch se nachází na severozápadním okraji zalesněného krátkého hřbetu, typického pro Žďárské vrchy, orientovaného k jihovýchodu a mírně klesajícího nadmořskou výškou směrem ke skupině Čtyřpaličatých černých skal (přírodní rezervace Čtyři palice, až 733 m) nad Milovskou kotlinou.[1]

Plochý vrchol částečně zalesněný, v úzkém pruhu směrem k obci Svratouch s loukami, využívanými také jako pastviny. Ve vrcholové části vybudován plochou malý rybník v prameništi zdrojnice potoku Brodek. V okolí rozsáhlé lesy, jihozápadně pod vrcholem skalní výchozy a balvanovitá suť. Jihozápadní úbočí poměrně strmě klesá do hlubokého říčního údolí protékaného Svratkou, přibližně nad korytem řeky probíhá rozhraní geomorfologických okrsků, Borovský les s vrcholem Karlštejn a Devítiskalská vrchovina s protilehlým vrchem U osla (792 m).[2]

Na úbočích vrchu více vodních pramenů, severně od vrcholu s názvem Zámecká studánka a na katastrálním území Svratka směrem na jihovýchod od vrcholu Hraběnčina studánka a pod vrcholem Knížecí studánka na okraji rašeliniště, na západo-jihozápadě vydatnější vodní zdroj pojmenovaný Papírnice.[1] Rozvodnice hlavního evropského rozvodí řek Labe – Dunaj, dělící úmoří Severního a Černého moře, probíhá ve vzdálenosti cca 1,5 km severně až severovýchodně od vrcholu.[5]

Směrem na severovýchod (70°) je kopec oddělen ve vzdálenosti asi 400 m sedlem (vrchol dle vrstevnicové mapy 754 m n. m.) od vrchu Rovina (761 m n. m.). Pod vrcholem sedla na severozápadě pramen zdrojnice potoku Brodek (levostranný přítok potoku Svratouch / Řivnáč, podle vydatnosti vodního toku uváděno povodí potoku Brodek),[5] na jihovýchod od vrcholu sedla pramení Mlýnský potok, v dolním toku s názvem Cikánecký (název odvozen od sídelní lokality Česká Cikánka ve městě Svratka, kterou protéká), levostranný přítok řeky Svratky.[1]

V prameništi Mlýnského potoku pod vrcholem přechodové rašeliniště o rozloze 6 ha v nadmořské výšce 735 m a s hloubkou až 1,9 m (geologická lokalita – rašeliniště Karlštejn). Lokalita sníženiny (deprese) v úžlabí terénu mezi svahy vrchů Karlštejn (784 m), Rovina (761 m) a Bubnovaný kopec (780 m), otevřená podél koryta potoku směrem na jihozápad, do údolí řeky Svratky. Vznik ve starší době subatlantika, převládaly bukojedlové lesy a smrčiny, zastoupena také líska a olšiny (významná studijní lokalita na katastrálním území Pustá Rybná),[3] okrajem lokality turistické trasy v úseku Karlštejn – Knížecí studánka.[6]

Cesta vrcholovou částí s turistickými trasami směrem ke Knížecí studánce a geologické lokalitě rašeliniště Karlštejn, pohled k lesní lokalitě U hraběny

Do vrcholové části vedena místní zpevněná komunikace (po ní cyklistická trasa 4120),[6] odbočující ze silnice II/354 v centru obce Svratouch k objektu loveckého zámku, před ním turistický rozcestník Karlštejn na značených trasách Klubu českých turistů.[11] Červeně značená turistická trasa v úseku Svratka – Karlštejn – Knížecí studánka – přírodní památka Rybenské Perničky – Pustá Rybná a modře značená turistická trasa v úseku Čachnov – Karlštejn – Knížecí studánka – přírodní památky Zkamenělý zámek a Milovské perničky – přírodní rezervace Čtyři palice – Křižánky.

Karlštejn je uvedený s geografickými objekty typu zámku a vrcholu v turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list 48), vydané Klubem českých turistů.[11]

Od turistického rozcestníku je přístupný výškový – trigonometrický bod (783,4 m n. m.) v zalesněné lokalitě po neznačené lesní stezce (vzdálenost cca 240 m), vrchol dle vrstevnicové mapy 784 m n. m. několik desítek metrů jižněji, uprostřed lesního porostu.

• lovecký zámek Karlštejn v pozdně barokním stylu,[8] ve vrcholové části
• část stromové aleje podél cesty od zámku směrem k Čachnovu, níže lesní pozemek Karlštejn a průběh evropského rozvodí řek Labe a Dunaj
• vodní prameny na úbočí vrchu, Zámecká studánka, Hraběnčina studánka, Knížecí studánka a Papírnice
• geologická lokalita rašeliniště Karlštejn pod vrcholem[3]
• přírodní památka Zkamenělý zámek
• kaplička sv. Jiljí a velký dřevěný kříž (Boží muka) u místní komunikace Svratouch – Karlštejn
• pamětihodnosti obce Svratouch a města Svratky