Stezka dřevěné architektury (Slezské vojvodství)

Stezka dřevěné architektury v Polsku ve Slezském vojvodství je dlouhá 1060 km a zahrnuje 93 památkových objektů a souborů staveb dřevěné architektury,[1] jako jsou kostely, kapličky, zvoničky, chalupy, krčmy, myslivny, skanzeny; z hospodářských objektů jsou to vodní mlýn a sýpky. Mezi nejstarší nacházející se na stezce jsou kostely Všech svatých v Sierotach (okres Gliwice) a Łaziskach (Wodzisławský okres), které byly postaveny v polovině 15. století.

Stezka je rozdělena na pět okruhů: beskydský, pszczynský, rybnický, gliwický a čenstochovský a také 326 km dlouhý hlavní okruh.

Seznam památek

Hlavní okruh

Hlavní okruh prochází celým Slezským vojvodstvím, je dlouhý 326 km

fotografie objekt lokalita (místo) vznik objektu poznámka
Tkalcovský dům Bílsko-Bělá,

ul.Sobieskiego 51

konec 18. století Roubená stavba, ve které je umístěna expozice tkalcovství v 18. století. Součást Muzea v Bílsko-Bělé.
Kostel sv. Barbory Bílsko-Bělá, ul. Cyprysova 1690 Příklad dřevěné vesnické sakrální stavby ve stylu slezsko-malopolským. Nejcennější části jsou vnitřní barokní polychromie ze začátku 18. století a gotický oltářní triptych kolem roku 1470.
Sanktunarium sv. Valentina Beruň, ul. Krakowska přelom 16. a 17. století
Hřbitovní kostel Všech svatých Bojszów 1506 (d) Sakristie z roku 1509 (d), věž z roku 1545 (d), střešní vazba byla vyměněna v roce 1787 (d).
Kostel sv. Jana Křtitele Brusiek 1593 (d) kněžiště, kostelní loď, věž z roku 1593 (d), sakristie a jižní předsíňka byly přistavěny před rokem 1723 (d), sanktusník pochází z roku 1724 (d).
Skanzen Hornoslezský etnografický park Chořov, ul. Parkowa 25 otevřen v roce 1975 Skanzen na rozloze 25 ha ukazuje 58 příkladů dřevěného lidového stavitelství z pěti regionů Horního Slezska.
Kostel sv. Vavřince Chořov, ul. Marii Konopnickiej 29 1559 V letech 1935–1938 přenesen z Knurova.
Kostel sv. Martina Cieszowa 1751
Kostel sv. Martina Ćwiklice 1466 (d) Kostel byl od základů přestavěn v 18., 19. a 20. století.
Kostel sv. Jiří Gliwice – Ostropa, ul. Piekarska 1665 (d) Zděné kněžiště z roku 1665, dubovo–jedlová věž z roku 1544 (d), opravována v rove 1971 a 2009.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Gliwice, ul. Kozielska 29 1493 Přenesený v roce 1925 ze Zębowic u Olesna na Centrální hřbitov v Gliwicích. Od roku 1992 probíhala konzervace, v roce 2000 přemístěn na Starokozielský hřbitov v Gliwicích, od roku 2004 je farním kostelem.
Novorenesanční vila Caro Gliwice, ul. Dolnych Wałów 8a 1882–1885 Expozice etnografická a lidové kultury v gliwickém regionu.
Kostel sv. Barbory Góra (okres Pszczyna) 2. polovina 16. století
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele Grzawa (okres Pszczyna) 16. století
Kostel Narození Panny Marie Gwoździani (okres Lubliniec) 1576 Přemístěn v roce 1978 z Kościeliska.
Zájezdní hostinec Stará krčma v Jeleśné Jeleśnia (okres Żywiec) 18. století
Kostel Archanděla Michaela Katovice, Park Kościuszki 1520 Přemístěn v letech 1938–1939 ze Syryně (okres Wodzisław).
Arcidiecézní (biskupské) muzeum Katovice, ul. Jordana 39 Otevřeno v roce 1983 Sbírky středověkého sakrálního umění, které pocházejí z dřevěných kostelů Slezského vojvodství.
Kostel Svaté Trojice Koszęcin 1724
Kostel sv. Anny Lubliniec 1653
Kostel sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše Łodygowice 1635 Kostel byl v 18. století zvětšen.
Kostel sv. Klementa Římského Miedźna (okres Pszczyna) 17. století
Dřevěná zvonice u kostela sv. Martina Paczyna (okres Gliwice) 1679
Kostel sv. Jana Křtitele Poniszowice (okres Gliwice) 1498 (d) Volně stojící zvonice je z roku 1570 (d), kaple sv. Josefa 1691–92 (d), sanktusník a oprava kostela v roce1775 (d).
Skanzen Zahrada pszczynské vesnice Pszczyna, ul. Parkowa otevřen v roce 1975 Skanzen tvořen 16 objekty byl umístěn v roce 1975 do Železničního parku.
Kostel Svaté Trojice Rachowice (okres Gliwice) 1668 Z 18. století pochází zděné kněžiště.
Kostel Archanděla Michaela Rudziniec (okres Gliwice) 1657
Volně stojící dřevěno-zděná zvonice Sadów 1672 (d) Zvonice stojí vedle kostela sv. Josefa z roku 1414 (d).
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské Sierakowice 1675 V blízkosti kostela na cestě k Rachowicím se nachází kaplička sv. Jana Nepomuckého
Kostel Všech Svatých Sieroty 1457 (d) Z roku 1427 (d) pochází zděné gotické kněžiště, kostelní loď z roku 1457 (d), sanktusník z roku 1754 (d), věž (zvonice) z roku 1775 (d).
Kostel Povýšení Svatého Kříže Stara Wieś 1522
Kostel sv. Hedviky Zabrze, ul. Wolności 504 1929
Kostel sv. Vavřince Zacharzowice 1570 (d) Horní část věže pochází z roku 1675 (d).
Městské muzeum Żywiec, ul. Zamkowa 2 otevřeno v roce 1960 Stálá expozice Lidová kultura na živecku.

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Beskydský okruh

je částí hlavního okruhu od Komorowic do Skočova, je 113 km dlouhý. Má společnou část s pszczynským okruhem. Zahrnuje objekty v Gilowicach, Szczyrku, Zlatné a v Czernichowě.

fotografie objekt lokalita (místo) vznik objektu poznámka
Kostel sv. Vavřince Bělovicko 1541 (d)
Tkalcovský dům Bílsko-Bělá,

ul.Sobieskiego 51

konec 18. století Roubená stavba, ve které je umístěna expozice tkalcovství v 18. století. Součást Muzea v Bílsko-Bělé.
Kostel sv. Barbory Bílsko-Bělá, ul. Cyprysova 1690 Příklad dřevěné vesnické sakrální stavby ve stylu slezsko-malopolským. Nejcennější části jsou vnitřní barokní polychromie ze začátku 18. století a gotický oltářní triptych kolem roku 1470.
Kostel sv. Kateřiny Cięcina 1542
Dřevěná horalská roubenka Kawuloků Jistebná – Wojtosze č. 163 konec 19. století Nazývána také Kurną Chatą (kurlok), je zde umístěná Regionální komora, v centru Jistebné a blízkém okolí se nacházejí další dřevěné stavby: roubenky a hospodářské budovy.
Soukromá votivní kaple rodiny Konarzewských Jistebná – Andziołówka 1922 Výzdoba pochází od Ludwika Konarzewskieho seniora.
Kostel svatého Kříže Jistebná – Kubalonka 1779 V roce 1958 přenesen z Przyszowic.
Filiální kostel sv. Josefa Jistebná – Mlaskawka 1948 V roce 1997 přenesen z Javořinky – Třicátek
Kostel Zjevení Panny Marie ve Fátimě Jistebná – Stecówka 1958
Expozice lidového umění Regionální komory Koňákov Expozice lidového umění Regionální komory: Marie Gwarková (Muzeum koňákovské krajky, Koňákov-Šance 550), Heleny i Mieczysława Kamieniarzy (Koňákov 301) a Tadeusze Ruckého (Koňákov – Szańce 662)
Kostel Nejsvětější Panny Marie Pomocné Laliki – Pochodzita 1947 rozšířen v roce 1965.
Kostel sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše Łodygowice 1635 Kostel byl v 18. století zvětšen.
Roubenka Milówka 1739 Regionální muzeum Stará chalupa.
Regionální muzeum Stará zahrada Ustroň, ul. Ogrodowa 1 otevřeno v roce 1998 Stálá etnografická výstava Regionálního muzea Stará zahrada
Kostel sv. Anny Ustroň – Nierodzim 1769
Kostel sv. Jakuba Staršího Szczyrk 1797-1800
Beskydské muzeum Andrzeje Podżorskieho Visla, ul. Stellera 1 Otevřeno v roce 1964 Výstava beskydské lidové horalské kultury v Beskydském muzeu, v jeho zázemí se nachází několik horalských dřevěnic.
Lovecký zámeček Habsburků Visla, ul. Lipowa 1897 Lovecký zámeček arciknížete Bedřicha Habsburského byl postaven v roce 1897, v roce 1985 byl přemístěn z polany (paseky) Przysłop pod Beraní Horou (Barania Góra), sídlo oddílu PTTK Visla a informační turistické středisko.
Kostel Nalezení svatého Kříže Visla – Łabajów, ul. Kopydło 1983 U kostela se nachází dřevěná věž z roku 1575, která byla přemístěna v roce 1982 z vesnice Połomia (okres Wodzisław).
Kaple u prezidentského zámečku Visla – Zameczek, ul. Zameczek 1 1909 Kaple je zasvěcená sv. Hedvice Slezské.
Kostel Panny Marie Čenstochovské Żabnica 1914
Městské muzeum Żywiec, ul. Zamkowa 2 otevřeno v roce 1960 Stálá expozice Lidová kultura na živecku.

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Čenstochovský okruh

je dlouhý 180 km. Začíná v Koszecinie a zahrnuje dřevěné objekty jižní části Slezského vojvodství. Mezi zajímavé dřevěné památky patří kostel sv. Mikuláše z roku 1737 v Truskolasech a hřbitovní kostel sv. Valentina z roku 1696 ve Woźnikach.

fotografie objekt lokalita (místo) vznik objektu poznámka
Kostel Panny Marie Růžencové Boronów 1611 První kostel na Slezsku postavený na půdorysu řeckého kříže.
Kostel sv. Jacka Bór Zapilski 1919-1921
Kostel sv. Vavřince Cynków 1631
Muzeum v Čenstochové Čestochová, plac Biegańskiego otevřeno v roce 1967 Expozice lidové kultury čenstochovského regionu.
Kostel Svaté Trojice Koszęcin 1724
Kostel sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše Mokra 1708
Betlém Olsztyn, ul. Kuhna 1 Betlém s 800 figurkami z toho na 300 je pohyblivých. Autorem je Jan Wiewóra.
Kostel sv. Mikuláše Truskolasy 1737 Mimo kostela se ve vesnici nachází několik dřevěných obydlí a hospodářských budov.
Hřbitovní kostel sv. Valentina Woźniki 1696
Vodní mlýn Kołaczew Złoty potok přelom 18. a 19. století Starý mlýn Kołaczev je na řece Wiercicy.
Kostel sv. Jiljí Zrębice 1789

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Gliwický okruh

je částí hlavního okruhu, dlouhý 159 km a je propojen s čenstochovským a rybnickým okruhem.

fotografie objekt lokalita (místo) vznik objektu poznámka
Hřbitovní kostel Všech Svatých Bojszów 1506 (d) Zákristie pochází z roku 1509 (d), věž z roku 1545 (d), střešní vazba byla vyměněna v roce 1787 (d).
Kostel sv. Jiří Gliwice – Ostropa, ul. Piekarska 1665 (d) Zděné kněžiště z roku 1665, dubovo–jedlová věž z roku 1544 (d), opravována v rove 1971 a 2009.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Gliwice, ul. Kozielska 29 1493 Přenesený v roce 1925 ze Zębowic u Olesna na Centrální hřbitov v Gliwicích. Od roku 1992 probíhala konzervace, v roce 2000 přemístěn na Starokozielský hřbitov v Gliwicích, od roku 2004 je farním kostelem.
Neorenesanční vila Caro Gliwice, ul. Dolnych Wałów 8a 1882–1885 Expozice etnografická a lidové kultury v gliwickém regionu.
Kostel Archanděla Michaela Księży Las 1497-98 (d)
Kostel sv. Mikuláše Mikołów – Borowa Wieś, ul. Gliwicka kolem 1640 V letech 1937–1939 přemístěn z Przyszowic.
Kostel sv. Petra a Pavla Mikołów – Paniowy 1757
Dřevěná zvonice u kostela sv. Martina Paczyna (okres Gliwice) 1679
Kostel sv. Jana Křtitele Poniszowice (okres Gliwice) 1498 (d) Volně stojící zvonice je z roku 1570 (d), kaple sv. Josefa 1691–92 (d), sanktusník a oprava kostela v roce1775 (d).
Špýchar (sýpka) Przyszowice 1829
Kostel Svaté Trojice Rachowice 1668 Zděné gotické kněžiště z 15. století.
Kostel svatého Michaela archanděla Rudziniec 1657
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské Sierakowice 1675 V blízkosti kostela na cestě k Rachowicím se nachází kaplička sv. Jana Nepomuckého
Kostel sv. Bartoloměje Smolnica 1777 (d) Původně volně stojící věž pochází z roku 1572 (d).
Kostel Narození Panny Marie Szałsza 1554 (d) Stěny kněžiště, sakristie a kostelní lodi pocházejí z roku 1554(d), dochováno v plné výši, dolní část věže je původní s prvky po roce 1571 (d). Střecha kostela a věže jsou zrekonstruovány po požáru v roce 1968.
Kostel sv. Hedviky Zabrze, ul. Wolności 504 1929
Kostel sv. Vavřince Zacharzowice 1570 (d) Horní část věže pochází z roku 1675 (d).
Kostel Archanděla Michaela Żernica 1661 (d) Část původně samostatně stojící věže pochází z roku 1518 (d).

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Pszczynský okruh

je částí hlavního okruhu, dlouhý 133 km. Je propojen s rybnickým a beskydským okruhem. Na okruhu se nachází skanzen Zahrada Pszczynské vesnice

fotografie objekt lokalita (místo) vznik objektu poznámka
Kostel sv. Vavřince Bělovicko 1541 (d)
Kostel sv. Martina Ćwiklice 1466 Kostel byl celkově přestavěn v 18., 19. a 20 století
Kostel sv. Barbory Góra (okres Pszczyna) 2. polovina 16. století
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele Grzawa (okres Pszczyna) 16. století
Kostel Povýšení svatého Kříže Kačice (okres Těšín) 1620 V letech 1971–1972 přenesen z Ruptawy
Kostel Archanděla Michaela Velké Kunčice 1777 Stará věž z roku 1751
Kostel sv. Mikuláše Łąka 1660 Kostel a volně stojící zvonice
Kostel sv. Klementa Římského Miedźna (okres Pszczyna) 17. století
Kostel sv. Kateřiny Pielgrzymowice 1680
Skanzen Zahrada pszczynské vesnice Pszczyna, ul. Parkowa otevřen v roce 1975 Skanzen tvořen 16 objekty byl umístěn v roce 1975 do Železničního parku.
Kostel Povýšení Svatého Kříže Stara Wieś 1522 Mimo kostela je několik dřevěnic se zdobnými štíty z 19. století, stará škola z roku 1787 – v současné době Regionální komora.
Kostel sv. Jakuba Staršího Wisła Mała 1775–1782
Kostel sv. Rocha Zámrsk 1731

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Rybnický okruh

je dlouhý 126 km a je propojen s glivickým a pszczynským okruhem.

fotografie objekt lokalita (místo) vznik objektu poznámka
Kostel sv. Marie Magdaleny Bełk 1753
Kostel sv. Anny Gołkowice 1874
Kostel Božího těla Jankowice Rybnické 1675
Kostel sv. Barbory a Josefa Jastrzębie-Zdrój,

ul. ks. biskupa Bednorza

První polovina 17. století V roce 1974 byl přenesen z Wodzisław Śląski – Jedłownika
Kostel Všech svatých Łaziska 1467 (d) Dolní část věže pochází z roku 1507 (d), horní část z 18. století.
Kostel svaté Trojice Palowice 1595 V roce 1981 přemístěn z Leszczyna.
Kostel sv. Vavřince Rybnik – Ligocka Kuźnia, ul. Wolna 1717 V roce 1975 byl přemístěn z Boguszowic (část Rybnika)
Kostel sv. Kateřiny a Panny Marie Růžencové Rybnik – Wielopole, ul. Górna 1534 V roce 1976 byl přemístěn z Gierałtowic
Kostel sv. Mikuláše Wilcza 1755

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Zbývající lokality a památky

nacházejí se mimo značenou trasu nebo v její blízkosti.

fotografie objekt lokalita (místo) vznik objektu poznámka
Farní kostel sv. Vavřince Bobrowniki 1857/1889 (d) kněžiště a sakristie postaveny v roce 1857 (d) částečně z použitého materiálu 1523 (d), kostelní loď a dvě věže postaveny v roce 1889 (d). Nápis v kostele Postaven 1669 byl napsán v roce 1953.
Kaple Růžence Buków 1170
Evangelický kostel Bytom – Bobrek 1932 stav po požáru 23. července 2016
(zničeno)

dvorní sýpka

Czernica 18. století Roubená stavba krytá šindelem
vesnická zvonice Czernichów 19. století
Kostel sv. Ondřeje apoštola Gilowice 1547 (d) V roce 1757 přenesen z Rychwałdu, věž pochází z roku 1641.
Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova Rychwałd 1797 (d) Postavena z použitého materiálu starého kostela v Gilowicích, dřevo ze stěn z roku 1507 (d), střešní vazba 1508 (d), sanktusník z roku 1796 (d).
Farní kostel Navštívení Panny Marie Juszczyna 1924-27
Kaple sv. Jana Nepomuckého Lubomia kolem roku 1700
Kostel sv. Jiří a Nanebevzetí Panny Marie Miasteczko Śląskie 1666
Farní kostel Panny Marie Fatimské Pawełki 1928
Kostel svatého Kříže Pietrowice Wielkie 1667
Farní kostel sv. Jiljí Podlesie počátek 18. století
Kostel svatého Josefa Popów 1858
Zájezdní hostinec Sławków 1701
Farní kostel Neposkvrněného srdce Panny Marie Soblówka 1939
Kostel evangelické církve augsburského vyznání Zabrze – Mikulczyce, ul. Brygadzistów 1937
Myslivna habsburského lesního úřadu Złatna 1876 architekt Karel Pietschka

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szlak Architektury Drewnianej (województwo śląskie) na polské Wikipedii.

  1. Szlak Architektury Drewnianej Województwa Śląskiego. www.slaskie.pl [online]. [cit. 2016-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-01. (polsky)

Literatura

  • Grażyna Ruszczyk: Architektura drewniana w Polsce. Warszawa: Muza, 2009. ISBN 978-83-7495-623-9.
  • Aleksander Konieczny: Sprawozdanie z badań dendrochronologicznych zabytkowych kościołów w województwie śląskim przeprowadzonych w 2008 roku. W: Wiadomości konserwatorskie województwa śląskiego. T. 1: Odkrycia. Badania. Konserwacje. Katowice: Śląski WKZ, 2009, s. 95-126. ISBN 978-83-85871-57-6.
  • Aleksander Konieczny: Badania dendrochronologiczne zabytkowych kościołów drewnianych w województwie śląskim w 2009 roku. W: Wiadomości konserwatorskie województwa śląskiego. T. 2: Zamki. Pałace. Katowice: Śląski WKZ, 2010, s. 185-202. ISBN 978-83-85871-59-0.
  • Grażyna Ruszczyk: Kościoły na Śląsku z XV i początku XVI wieku (Bojszów, Gliwice, Księży Las, Łaziska, Łącza, Poniszowice). Aleksander Konieczny: Badania dendrochronologiczne. Warszawa: Instytut Sztuki Polskiej Akademii Nauk, 2012, seria: Inwentarz drewnianej architektury sakralnej w Polsce; z. 2a. ISBN 978-83-89101-24-2

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.