Szczyrk

Pro název města je několik variant např. od "szczyrkania" zvuků zvonků pasoucích se ovcí nebo "szczerk" (nářečně: štěrk) kamení (štěrku) nacházející se v údolí řeky Żylice, případě od zurčící vody (szczerkać > zurčet) řeky Żylice.[1][2]

Szczyrk se nachází jižně města Bílsko-Bělé, na severovýchod od města Visly, na severozápad od města Żywiec, v údolí řeky Żylice, ve Slezských Beskydech. Město se rozkládá v nadmořské výšce od 470 m n. m. do 1257 m n. m. Nejnižší místo se nachází u hranice s vesnicí Buczkowice, nejvyšším je vrchol hory Skrzyczne. Szczyrk je součástí Euroregionu Beskydy.

První zmínky o osídlení Valachy, Maďary, Rakušany, Čechy a Slováky jsou z 15. století. V roce 1630 byl zdokumentován počet obyvatel pro potřebu placení daní. Výměra jednotlivých pozemků osadníkům byla určována tak, že tzv. zarębek (obdoba lánu), který byl vyznačen od osy údolí, horal–osadník (zarębník) obdržel stejný díl pozemku na lépe i hůře nasluněném úbočí. Počátkem 18. století se mimo rolnictví začaly rozvíjet i jiné druhy hospodářství jako pastevectví a dřevorubectví, produkce dřeva byla určena hlavně pro potřebu hornoslezského průmyslu. V roce 1808 ve Szczyrku bylo 172 zarębníků.[4]

Podle rakouského sčítání lidu[5] z roku 1900 ve Szczyrku v 411 domech na rozloze 1896 ha žilo 2465 obyvatel (hustota zalidnění 130 obyv./km²), z toho bylo 2248 (91,2%) katolíků, 13 (0,5 %) osob židovského vyznání a 4 (0,2 %) jiné víry. V Salmopolu (dnešní část města) ve 33 domech na rozloze 26 ha žilo 169 obyvatel (hustota zalidnění 650 obyv./km²) z čehož bylo 50 (29,6 %) katolíků a 119 (70,4 %) jiné vyznání, hlavně evangelíků.[5]

Po první světové válce se začal rozvíjet turistický ruch. Prvními noclehárnami byly objekty rakouské armády kasárna a vojenské lazarety. V roce 1924 na hoře Skrzyczne byl postaven turistický přístřešek pro lyžaře německou turistickou společností Beskidenverein, kdežto horská chata začala fungovat v roce 1933. V roce 1927 byl Salmopol připojen k Szczyrku. Oblast byla osvobozena oddíly Rudé armády 22. února 1945.[6] Městská práva obdržel 1. ledna 1973.

V roce 2016 ve vesnici žilo 5734 obyvatel (z toho 2708 mužů a 3026 žen).[7] [8]

Ve Szczyrku jsou dvě základní školy, tři gymnasia a sportovní škola.

• Kostel svatého Jakuba Staršího je dřevěný kostel, který pochází z let 1798–1800
• Sanktuarium Matky Boží Královny Polska (Sanktuarium na Górce)
• Evangelický kostel (Szczyrk Salmopol)

Městem vede vojvodská silnice DW942.

Ve Szczyrku jsou střediska zimních sportů jako např.:

• Lyžařské středisko centrálního sportovního střediska –Středisko olympijských příprav ve Szczyrku
• Lyžařské středisko Czyrna-Solisko v Szczyrku na svazích Małe Skrzyczne s proslavenými tratěmi Bieńkula a Golgota
• Školní a rekreační středisko Beskidek ve Szczyrku-Biła na severovýchodních svazích Beskidka
• Lyžařský komplex Bílý Kříž v Salmopolském průsmyku
• Komplex skokanských můstků ve Skalite
• Jeskyně: Ledová, Salmopolska, Malinowska, v Klimczoku

Vesnicí procházejí turistické trasy[9]:

• Szczyrk Górka - Chata na Groniu - Bystra
• Ostre – Skrzyczne – Szczyrk Centrum – chata PTTK na Klimczoku – Bystra – Wilkowice
• Wilkowice – Bystra – průsmyk Kołowrót – sedlo pod Klimczokiem – Szczyrk Biła – Szczyrk Centrum – Skrzyczne – Malinowska Skała – Barania Góra
• Szczyrk Centrum – Szczyrk Biła – průsmyk Karkoszczonka – Brenna Bukowa
• Szyndzielnia – Sedlo pod Klimczokiem – průsmyk Karkoszczonka – Beskid Węgierski – Grabowa – Szczyrk průsmyk Salmopolska – Malinów – Malinowska Skała
• Szczyrk Solisko – Malinów pokračování po
• Stezka dřevěné architektury ve Slezsku

• Jászkisér (Maďarsko)
• Mikołajki (Polsko)
• Zetel (Německo)

• 
  Skokanské můstky ve Skalité
• 
  Szczyr ulice Górska
• 
  Dřevěný kostel svatého Jakuba Staršího
• 
  Pohled na Szczyrk ze Skrzyczne
• 
  Sjezdovka na svahu Skrzyczne
• 
  Lanovka na Skrzyczne

Panoramatický pohled na Szczyrk