Kostel svatého Michaela archanděla (Velké Kunčice)

Římskokatolický kostel svatého Michaela Archanděla ve Velkých Kunčicích v barokním slohu je největším dřevěným kostelem na Těšínském Slezsku. Taktéž jeho věž je nejvyšší dřevěnou věží Těšínska. Kostel je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství.

Kostel svatého Michaela archanděla
Kostel svatého Michaela archanděla
Místo
StátPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské vojvodství
ObecVelké Kunčice
Souřadnice49°50′6″ s. š., 18°39′6″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická církev
DiecézeDiecéze bílsko-żywiecká
DěkanátStrumeňský
FarnostVelké Kunčice
Datum posvěcení1777
Architektonický popis
ArchitektPavel Křižík
Stavební slohBaroko
Výstavba17741777
Specifikace
Stavební materiálDřevo
Další informace
Kód památkyA/266/78
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Fara ve Velkých Kunčicích je poprvé v pramenech zmiňována roku 1335. Na místě dnešního kostela stál nejméně od doby reformace menší dřevěný kostel stejného zasvěcení, první zmínku o něm máme z vizitačního protokolu z 1679, nedlouho potom, co byl odebrán protestantům. Za faráře Šimona Świeżyho byla obnovena věž tesařem Jiřím Dziendzielou ze Záblatí. Nicméně starý kostel byl nevyhovující a zchátralý, že se roku 1774 přistoupilo ke stavbě nového kostela. Nový kostel byl postaven tesařem Pavlem Křižíkem z Bobrků okolo stávajícího. Teprve po dokončení střechy nového kostela byl starý rozebrán. Kostel vydržel bez oprav až do roku 1884, kdy proběhla celková rekonstrukce, při níž byly odstraněny soboty (kryté ochozy) kolem kostela

Architektura

Loď a presbyterium kostela jsou roubené, obložené dřevěným šindelem. Naproti tomu věž je štenýřové konstrukce, kónicky se zužující, nahoře zakončena barokní cibulí. Velké zúžení věže má zabránit jejímu pohybu při zvonění. Na celém kostele je sedlová střecha krytá šindelem, taktéž věž je pokryta šindelem. Interiér kostele je vyzdoben polychromií z roku 1884, kdy proběhla velká obnova kostela. Nalezneme zde též rokokovou křtitelnici z roku 1734 od Matěje Weissmanna z Frýdku a novější kazatelnu z roku 1781 od Jana Hrabce rovněž z Frýdku.

Odkazy

Literatura

  • LONDZIN, Józef. Kościoły drewniane na Śląsku Cieszyńskim. Cieszyn: Dziedzictwo błog. Jana Sarkandera, 1932.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.