Velké Kunčice

Velké Kunčice[1][2][3][4] (polsky Kończyce Wielkie, německy Gross Kuntschitz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Hažlach. Leží na Těšínsku na soutoku Petrůvky a Schodnice zhruba 5 kilometrů od českých hranic. Okrajem obce vedou vojvodské silnice č. 937 (Těšín – Jastrzębie-Zdrój) a č. 938 (Těšín – Slezské Pavlovice). V roce 2020 měla 1 862 obyvatel.[5]

Velké Kunčice
Kończyce Wielkie
Kostel ve Velkých Kunčicích
Poloha
Souřadnice49°49′58″ s. š., 18°39′7″ v. d.
StátPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
GminaHažlach
Velké Kunčice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,45 km²
Počet obyvatel1 862 (2020)
Hustota zalidnění128,9 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaPatrycja Kajzar
Telefonní předvolba33
PSČ43-419 (Hażlach)
Označení vozidelSCI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V letech 2004 a 2005 byly ve Velkých Kunčicích nalezeny přibližně 800 tisíc let staré stopy Homo erectus, vůbec nejranější na území dnešního Polska.[6]

První zmínku o obci nalezneme v soupisu desátků vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna z roku 1305 pod názvem Cunczindorf Pasconis. Do 15. století byla majetkem těšínských knížat, později mnohokrát měnila majitele: patřili mezi ně Mniszkové z Kunčic, Kornicové, Bludovští, Wilczkové a Larischové. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 připadla Polsku.

Narodil se zde katolický kněz a polský národní buditel Ignacy Świeży (1839–1902).

Pamětihodnosti
  • Kostel svatého Michaela archanděla z roku 1777 – největší dřevěný kostel Těšínska; na hřbitově u kostela je pohřbena Gabriela von Thun und Hohenstein († 1957), poslední majitelka kunčického panství a známá filantropka;
  • Zámek – současnou novobarokně-klasicistní podobu po vzoru francouzských rezidencí získal během přestavby po roce 1893; v období socialismu v něm sídlil dětský domov, poté byl dlouhá léta neudržován; v roce 2019 založili noví vlastníci Marcin a Ewa Lipští v zámeckém parku vinici Château Kończyce Wielkie; součástí areálu je barokní kaple Boží Prozřetelnosti z roku 1776;
  • Památné duby Mieszko (zhruba 500 let starý, s obvodem přes 8,5 m) a Przemko (zhruba 350 let starý, s obvodem 5,5 m)
  • Statek Karłowiec, nyní agroturistická farma, s dochovanou budovou kravína z 19. století
  • Kostel a hřbitov
  • Zámek
  • Kaple Boží Prozřetelnosti
  • Památné duby
  • Statek Karłowiec

Odkazy

Reference
  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 921.
  2. Ottův slovník naučný, 15. Krajčij-Ligustrum, s. 366
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 34.
  5. Velké Kunčice na stránkách samorzad.gov.pl
  6. Gazeta Codzienna: Nejstarší stopy člověka na území Polska objeveny v Kunčicích, 21.10.2010[nedostupný zdroj]

Literatura
  • LONDZIN, Józef. Kościoły drewniane na Śląsku Cieszyńskim. Cieszyn: Dziedzictwo błog. Jana Sarkandera, 1932.
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Cieszyn: Pracownia na Pastwiskach, 2013. 312 s. Kapitola 978-83-936322-4-4, s. 98–99. (polsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.