Bělovicko
Bělovicko[1][2][3][4] (polsky Bielowicko) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice na území Těšínského Slezska. Ke dni 31. 12. 2014 zde žilo 621 obyvatel, rozloha obce činí 3,81 km².
Bělovicko Bielowicko | |
---|---|
Bělovicko z ptačí perspektivy | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°49′6″ s. š., 18°51′24″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Bílsko-Bělá |
Gmina | Jasenice |
Bělovicko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3,11 km² |
Počet obyvatel | 621 (2014) |
Hustota zalidnění | 199,7 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Józef Gruszka |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-386 (Świętoszówka) |
Označení vozidel | SBI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První historická zmínka o vesnici pochází z roku 1233.
Pamětihodností Bělovicka je dřevěný farní kostel sv. Vavřince postavený v roce 1541, cíl každoroční pouti obyvatel nedalekého města Skočova. Koná se 10. srpna na památku velkého požáru, který postihl Skočov v roce 1756.[5]
Reference
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 924.
- Ottův slovník naučný, 3. B-Bianchi, s. 707
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta, svazek 5, s. 967
- DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 21.
- LONDZIN, Józef. Kościoły drewniane na Śląsku Cieszyńskim. Cieszyn: Dziedzictwo błog. Jana Sarkandra, 1932. Dostupné online. OCLC 297540848 S. 21–28.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělovicko na Wikimedia Commons
- Informace na webu gminy Jasenice (pl)
Portály: Slezsko | Polsko
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.