Kostel Všech svatých (Sieroty)

První zmínky o Sierotach jsou z roku 1299 a 1447. Kostel existoval pravděpodobně už ve 13. století. Kostel (současný) byl postaven v 15. století, v 16. století byl protestantský. Nejdříve bylo postaveno zděné kněžiště v roce 1427 a k němu dostavěna dřevěná loď v období 1456–1457, v roce 1775 byla přestavěna dřevěná věž.[2] V roce 2008 byly proveden dendrochronologický průzkum z něhož vyplývá, že nejstarší částí jsou krovy nad kněžištěm (stromy byly pokáceny v roce 1427). Na obvodové zdi lodi byly stromy káceny v období 1456–1457 a na věž v období 1772 až 1775.[3] [4] Dřevěná zvonice stála do přístavby samostatně vedle kostela. V roce 1629 byl kostel v rámci rekatolizace předám katolíkům spolu s kostelem v Zacharzowicích a stal se kostelem farním.[5] Kostel byl opravován mimo jiné v roce 1754 (oprava stěn a střechy lodi), 1895, 1904, 1907, 1935 (odkrytí polychromie), 1959 a v letech 2003–2006, kdy byly obnoveny polychromie a proveden dendrochronologický průzkum, který vyvrátil dřívější teorie o zničení kostela požárem v roce 1700.[6]

Kostel Všech svatých je jednolodní orientovaná stavba. Gotické kněžiště a sakristie jsou zděné z kamene, s opěrnými pilíři, omítnuté. Loď barokní dřevěná stavba roubené konstrukce, bedněna šindelem. Loď má obdélníkový půdorys zakončená kněžištěm s trojbokým zakončením. Na severní straně kněžiště se nachází sakristie s emporou v patře. V západní ose průčelí lodi je přisazena věž s čtvercovým půdorysem nahoru zužujícím se profilem štenýřové konstrukce. Věž má cibulovou střechu s osmibokou lucernou, je bedněna deskami. Kostel má sedlovou střechu, nad kněžištěm je sanktusník s osmibokou lucernou ukončenou cibulovou střechou. Střechy jsou kryté šindelem. Hudební chór podepřen dvěma toskánskými sloupy s balustrádou a varhany.[4] Kolem boků lodi jsou soboty. Bednění stěn šindelem je nad sobotami, kdežto pod sobotami jsou trámy nekryté.[2][7]

V lodi je plochý strop. Původní gotické polychromie byly odkryty v letech 1935–1936. Hlavní oltář je renezanční z roku 1622 s obrazem Matky Boží královny nebes spolu se sv. Hyacintem (Jackem) a sv. Hedvikou. Nad oltářem se nachází obraz z 18. století s výjevem požáru Sierot a sv. Floriána chránícího kostel. Boční oltáře jsou neobarokní z 19. století, z 18. století pochází barokní ambona.[2]

• 
  Kněžiště
• 
  Hlavní oltář
• 
  Ambon
• 
  Boční oltář na straně epištolní
• 
  Boční oltář na straně evvangelijní
• 
  Hudební kůr
• 
  Empora nad sakristií
• 
  Věž
• 
  Soboty