Sieroty
Sieroty (německy: Schieroth, Schönrode[1]) je starostenská vesnice v gmině Wielowieś, okres Gliwice, Slezské vojvodsví v Polsku.
Sieroty | |
---|---|
Kostel všech Svatých v Sierotách | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°28′33″ s. š., 18°36′31″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Gliwice |
Gmina | Wielowieś |
Vesnice | Sieroty |
Sieroty | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 481 (2011) |
Správa | |
Status | starostenská vesnice |
Telefonní předvolba | (+48) 32 |
PSČ | 24-173 |
Označení vozidel | SGL |
SIMC | 0223527 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 1975–1998 obec byla pod administrativou Katovického vojvodství.
K vesnici náležejí části:
- Chwoszcz
- Łąnczki
V roce 2011 ve vesnici žilo 481 obyvatel (z toho 233 mužů a 248 žen).[2][3]
Název
Název se odvozuje od polského názvu pro dům sirotků (sirotčinec).[4] Německý lingvista Heinrich Adamy ve svém díle o místních názvech ve Slezsku, které vyšlo v roce 1888 ve Vratislavi, jako nejstarší název uvádí Sieroty s odkazem na Waisenhaus, to je v polštině Sierociniec (česky: Sirotčinec).[4] Název byl poněmčen na Schierot a později na Schieroth.
V latinském spise Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis je vesnice nazývána Syrot.[5]
V abecedním spise obcí ve Slezsku vydaném v roce 1830 ve Vratislavi Johanem Kniem je vesnice nazývána Schieroth. Také uvádí dva dvory v blízkosti Gwozdz a Koźarnia.[6] V roce 1936 byla vesnice v rámci germanizace přejmenována na Schönrode.[7]
Historie
První písemné zmínky o vesnici pocházejí roku 1299.[8] Od roku 1712 byla vesnice majetkem rodu von Wrochemů. Barbara von Wrochem (zemřela v roce 1805) prodala majetek Gustavu Maurici von Stockmannovi.
Po ukončení druhé světové války byla většina německého obyvatelstva vysídlena.
Památky
- Kostel Všech Svatých – dřevěný kostel, který pochází z roku 1479, se zvonicí z roku 1770. Kostel je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezsku.
- Kříž – památný kříž byl dle historiků postaven na počest Boleslava III. Křivoústého.
Turistika
Vesnicí prochází turistická trasa:
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sieroty na polské Wikipedii.
- PILCH, Józef. Leksykon zabytków architektury Górnego Śląska, Wydawnictwo Arkady, Warszawa 2008
- GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r. záložka 06, řádek 526
- Wieś Sieroty » mapy, nieruchomości, GUS, kod pocztowy, kierunkowy, demografia, tabele, statystyki, liczba ludności. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. (polsky)
- Heinrich Adamy: Die Schlesischen Ortsnamen ihre entstechung und bedeutung. Breslau: Verlag von Priebotsch`s Buchhandlung, 1888, s. 86.
- H. Markgraf, J. W. Schulte, "Codex Diplomaticus Silesiae T.14 Liber Fundationis Episcopatus Vratislaviensis", Breslau 1889
- KNIE, Johann. Alpabetisch, Statistisch, Topographische Uebersicht aller Dorfer, Flecken, Stadt und andern Orte der Konigl. Preus. Provinz Schliesen.... Breslau: Barth und Comp., 1830. S. 674
- ZEDLITZ, Jesper. Schlesien: alle Orte: S (deutsch). www.genealogienetz.de [online]. [cit. 2017-10-26]. Dostupné online.
- KUBIT, Bożena. Sieroty - kościół parafialny pw. Wszystkich Świętych, ulotka wydana z okazji X Gliwickich Dni Dziedzictwa Kulturowego, Gliwice 2012
- Droga wojewódzka 901 - mapa drogi wojewódzkiej 901.. conadrogach.pl [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sieroty na Wikimedia Commons