Cieszowa

Název vesnice se vychází z reakce vyjadřující radost - polsky cieszyć sie (česky těšit se). Heinrich Adamy ve svém díle o místních názvech ve Slezsku, které bylo vydáno v roce 1888 ve Vratislavi, uvádí název vesnice jako Czieszowa s vysvětlením významu Freudendorf čili Radostná ves.

V latinské kronice Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis (polsky Księga uposażeń biskupstwa wrocławskiego), která byla napsána v lerech 1295–1305, je vyjádřená v latinské podobě Cessova.

Může být od názvu rodiny Cieszanowskich, kteří vlastnili usedlost v letech1586–1628.[2]

Dne 25. února 1385 byla vesnice darována Marbotowi Świętopelce. Od 16. století (možná už od 14. století) do začátku 20. století se ve vesnici usídlili Židé, kteří v roce 1743 zde postavili dřevěnou synagogu. O několik let v roce 1751 byl postaven dřevěný katolický kostel. Synagoga byla rozebrána v roce 1911.[3] Dekretem katovického biskupa Herberta Bednorza 25. května 1980 byla založena farnost při kostele sv. Martina. V roce 2005 byla na místě synagogy postavena socha sv. Urbana, patrona Cieszowé, s informační tabulí s informací o výročí 700 let od založení vesnice.

V letech 1975–1998 vesnice byla začleněna pod vojvodství Čenstochovice.

V roce 2011 ve vesnici žilo 282 obyvatel.[4]

Židovský hřbitov.

• Kostel sv. Martina postavený v roce 1751 je dřevěný srubové konstrukce se sloupovou věží. Kostel je součástí Stezky dřevěné architektury.
• Historická sýpka se nachází v blízkosti kostela.
• Židovský hřbitov s náhrobky z 19. a 20. století. Židovský hřbitov byl pravděpodobně založen v 18. století