Přívozy na Vltavě

Přívozy na Vltavě byly odedávna,[ujasnit] postupně byla většina z nich zrušena buď po nahrazení mostem, nebo bez náhrady. Od středověku bylo právo přívozu předmětem privilegií. Od poloviny 19. století byly přívozy provozovány obcemi nebo soukromníky.

Přívoz Klecánky – Roztoky

V okolí Prahy začátkem 20. století přívozy provozovaly obce Modřany, Hodkovičky, Podolí, Praha a Bohnice. Některé přívozy provozovaly jiné subjekty, například Knížecí hospodářské ředitelství na Zbraslavi a Zemský výbor pro Království české. Po roce 1949 provozování většiny pražských přívozů převzal komunální podnik Lázeňská a rekreační služba, od roku 1959 Kadeřnické a lázeňské služby hl. m. Prahy, od roku 1965 Pražské lázně. S povolením obvodního národního výboru provozovali některé přívozy soukromníci i v době socialismu.[1]

Seznamy obsahují zjištěné říční přívozy na řece Vltavě. Je podle možností řazen po směru toku.

Současné přívozy
Přívoz Dolní Vltavice – Kyselov
Přívoz Lužec nad Vltavou, prám Lužanka
  • (řkm 356,6) Horní Planá – Bližší Lhota (na vodní nádrži Lipno):[2] Motorový, osobní i nákladní loď, přeprava všech vozidel (kromě velkých autobusů), i nákladních s přívěsem. Denně, mimo zimních měsíců. Převozníci Václav a Marie Valešovi, Horní Planá.
  • Dolní Vltavice – Kyselov (cca v polovině vodní nádrže Lipno):[2][3] Motorový, převozní délka 1,5 km. Jezdí od května do října dle pravidelného jízdního řádu. Přepravuje i motorová vozidla do 25 t. Převozníci Miloslav Šoka, Věra Šoková. Bývalý převozník Otto Šoka zemřel v roce 2004. Od roku 2006 přívoz provozuje společnost WOLFI VOK s.r.o., informace jsou na www.cyklotrasy-sumava.cz
  • Cyklopřevoz Hrdoňov - Svatý Tomáš, v letních měsících, odjezdy z Hrdoňova každou hodinu od 9 do 17 hodin, z protilehlého břehu o 25 minut později, dospělá osoba 35 Kč, dítě 20 Kč, jízdní kolo dospělé osoby 20 Kč, jízdní kolo dítěte 25 Kč, kočárky zdarma.[4][5]
  • Purkarec - Kostelec (vodní nádrž Hněvkovice): 1. červen - 30. říjen, 10-18h, převáží pěší a cyklisty, nosnost 900kg.[6]
  • (řkm 337,3) Frymburk – Přední Výtoň, Frýdava (na vodní nádrži Lipno):[2] Motorový. Provozuje obecní úřad Přední Výtoň (dle jiného zdroje Obecní úřad Frymburk).
  • (řkm 102,8) Nová Živohošť – Stará Živohošť (vodní nádrž Slapy):[7] Motorový prám. Jen v letní sezóně, několik spojů denně. Osoby, jízdní kola, kočárky. Převozníci: Václav a Jindřiška Prekovi, Vlašim. V sobotu 30. července 2016 kolem 14 hodin se převozní trám údajně potopil, pravděpodobně kvůli přetížení. Podle téhož článku iDnes.cz však pouze začal nabírat vodu, ale úplně se nepotopil. Padesát lidí z paluby se bez úhony dostalo na břeh.[8]
  • (řkm 70,1) Vrané nad Vltavou – Strnady: prám s horním vodičem – pohon lodi říčním proudem, celoročně v pracovní dny (viz samostatný článek)
  • P6 Nádraží Modřany – Lahovičky. V provozu od 18. září 2009, od podzimu 2010 celoroční, zařazen do Pražské integrované dopravy, provozují Pražské Benátky s. r. o.
  • P3 Zlíchovský lihovar – Žluté lázně/Veslařský ostrov. V provozu od 30. dubna 2008, od podzimu 2010 celoroční, zařazen do Pražské integrované dopravy, Vittus group s. r. o., od jara 2008 do jara 2010 končil ve Žlutých lázních, předtím a potom na Veslařském ostrově (viz samostatný článek).
  • P5 Kotevní – Císařská louka – Výtoň, přívoz Pražské integrované dopravy, v provozu od 31. března 2012
  • přívoz Vyšehrad (Podskalí - Smíchov): přívoz provozuje společnost Pražské Benátky, neplatí zde tarif PID, v provozu každý den.
  • Vyhlídkový přívoz v Praze kolem Karlova mostu:[9] Výhradně turistický účel. Provozují Pražské Benátky s. r. o. V roce 1890 zde přívoz nahrazoval pobořený most.[1] Od 18. června 2007 měli mít obyvatelé Prahy 1 nárok na bezplatnou přepravu, což bylo brzy zrušeno.[10]
  • P7 Pražská tržnice – Štvanice – Karlín-Rohanský ostrov, sezónní přívoz provozovaný v rámci PID Pražskou paroplavební společností, zkušební provoz od 7. srpna 2015
  • P2 Podbabský (Lysolajský) přívoz Podbaba – Podhoří, celoroční, provozují Pražské Benátky s. r. o.
  • (řkm 41,02) P1 Zámky – Sedlec (viz samostatný článek)
  • (řkm 37,4) Klecánky – Roztoky (viz samostatný článek)
  • (L řkm 33,2, P řkm 33,1 km) Úholičky – Husinec Řež. Na levém břehu má přístaviště u Podmoráně a železniční zastávky Úholičky, na pravém břehu na konci ulice V Luhu. Sezonní přívoz provozuje od 4. dubna 2014 společnost SP Praha s.r.o. (ta provozovala v letech 2013–2014 i dočasný labský přívoz Čelákovice–Káraný), přívoz je v provozu jen o pátcích, sobotách, nedělích a svátcích do 31. října, a to s půlhodinovým intervalem s návazností na vlaky. V případě zájmu má být provoz v prázdninových měsících rozšířen. Mimořádné jízdy se konají při zaplacení poplatku nejméně za 2 cestující. Základní jízdné pro dospělou osobu v roce 2014 činí 20 Kč, děti od 6 do 18 let, senioři nad 65 let a invalidé mají slevu, jízdní kola a psi se přepravují za symbolický poplatek 5 Kč, přívoz není zařazen do žádného integrovaného systému.[11][12] Obec Husinec jednohlasně přijala 7. října 2013 usnesení č. 6/7/2013, že nemá námitek proti zřízení převozu a podpoří jej zřízením Informačního systému. Podle návrhu měla obec na přívoz přispívat 10 tisíci Kč měsíčně a zároveň se pokusit žádat o příspěvek kraj, to se však do usnesení nedostalo.[13]
  • (řkm 28.33) Máslovice, Dol – Libčice nad Vltavou: Patří mezi nejstarší vltavské přívozy. Provozování přívozu patřilo k povinnostem a výsadám držitelů dolského mlýna, později majitelé mlýna přívoz pronajímali. V letech 1955–1959 provozovala přívoz obec Máslovice, v letech 1959–1997 okresní správa a údržba silnic a od roku 1997 je provozovatelem Výzkumný ústav včelařský v Dole s finančním příspěvkem obce Máslovice.[14] Motorový prám se spodním vodičem. Osoby, náklady, jízdní kola, motocykly. Loď je určena pro 14 sedících cestujících.[15] Celoroční denní provoz, konají se zhruba dvě jízdy za hodinu ve stanovených časech.[16] Provoz je přerušován při větru nad 45 km/h či průtoku vody nad 450 kubických metrů za sekundu.[15]

Zaniklé přívozy
  • Saník – Křenek
  • Červená nad Vltavou u Souhradova (Pazourkova) pensionu
  • Vltavský přívoz od Zvíkovem: Těsně před soutokem s Otavou, loďka a prám. Dnes do těchto míst zasahuje Orlická nádrž. Orlická přehrada byla budována v letech 1956–1965, přívoz zanikl v roce 1960 při napouštění přehrady, poslední převozník Václav Štván. Přívoz byl před soutokem i na Otavě.
  • Letoštice
  • Žďákovský přívoz: U Pavlíčkovy restaurace, nyní na místě bývalé vesnice Žďákov i přívozu Orlická nádrž a Žďákovský most. Přívoz ještě začátkem šedesátých let fungoval v provizorní podobě.
  • Orlický přívoz: Následoval za dvěma prudkými zatáčkami Vltavy pod hradem Orlíkem. Nyní zaplaveno Orlickou nádrží.
  • Velký Vír
  • Políčko – Radava
  • Podskalí: Zbytek osady Podskalí ještě zůstal poblíž Klučenic, zbytek s přívozem zaplaven Orlickou nádrží.
  • Brousek: Nedaleko za osadou Podskalí bývala samota Brousek s vazišti vorů. Zaplaveno Orlickou nádrží.
  • Těchnice
  • Orlické Zlákovice – Zbenické Zlákovice
  • Solenice
  • Voznice
  • Proudkovice
  • Vestec – Přívozec
  • Zrůbek – osada Kovárna: Pod Kamýkem, za obcí Vestec. Do místa zasahuje vzdutí Slapské nádrže. V letech 1936–1938 byl nedaleko před Vestcem vybudován most. Slapská nádrž byla napouštěna přibližně v letech 1953–1955.
  • Zvírotice – Záběhlice: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Županovice: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Cholín: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Smilovice – osada Oboz: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Hostinec Sejce – osada Vymyšlenka: Jihovýchodně od Chotilska. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Ústí – Nouze: při ústí potoka Mastníka. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Živohošť: Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Moráň (Malčany) – osada Povalilka: Potahová stezka zde křížila řeku, potahy se převážely. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Ždáň – osada Královská: Poblíž dnešní obce Malčany východně od Čími. Zaplaven Slapskou nádrží.
  • Rabyně – Skalice:[17] V prodloužení zatopené silnice od Buše) – přibližně v těchto místech měla být původně Slapská přehrada, a proto se z obou stran směrem k řece ve třicátých letech budovaly nové silnice. Přívoz zprovozněn roku 1937. Později byl zaplaven Slapskou nádrží.
  • Svatojanské proudy: prámový přívoz u hotelu Záhoří, v provozu v letech 1937–1954
  • Tzv. Fáberův přívoz, Štěchovice na samém konci Svatojanských proudů (na místě dnešní štěchovické přehrady)
  • Štěchovice – Brunšov: zanikl za druhé světové války po stavbě mostu ve Štěchovicích
  • Kilián – Mandát (hospoda)
  • (řkm 78,5) U ústí Sázavy
  • Davle – Libřice
  • (řkm 73,1) Skochovice – Trnová, Leznice. Zrušen 1954. Dřevěná loď s vesly, poslední převozník pan Špaček ze Skochovic.
  • (řkm 69,40) Jarov – Strnady, zřízen 1923, zánik asi 1965,[1] poslední převozník p. Šindelář
  • Záběhlický přívoz (Záběhlice – Hradiště): poprvé doložen 1897, naposledy 1955. Začátkem 20. století jej provozoval Jan Pašek.[1]
  • Zbraslavský přívoz (Zbraslav – Závist): poprvé doložen 1892, naposledy 1934[1]
  • (řkm 64,12) Lahovický přívoz (Lahovice – Komořany): poprvé doložen 1861, naposledy 1978.[1] K tomuto přívozu bývá vztahována i zmínka o modřanském přívozu v listině krále Jiřího z 19. ledna 1459, kdy byl přívoz součástí obchodní cesty z jižních Čech do Prahy.[18] Původně ve správě zbraslavského panství a pouze pro přepravu osob. 1861 se začátkem provozu modřanského cukrovaru byl vedle osobního přívozu zřízen druhý přívoz pro povozy s řepou. Od roku 1897 lahovický přívoz provozoval ve své režii cukrovar. Převozníkovi bydlícímu v domečku na lahovickém břehu přiděloval na době kampaně dva pomocníky. S rozvojem automobilové dopravy přestávalo být problémem vozit řepu přes Zbraslavský most. Místní národní výbor v Lahovicích se v roce 1945 stal majitelem přívozu a v roce 1956 jej zrušil.[19] V roce 1978 Lahovický přívoz provozoval zbraslavský místní národní výbor.[1]
  • Modřany – Lahovičky: Přívoz byl v provozu od doby před první světovou válkou do roku 1950. Sloužil hlavně Rolníkům, kteří měli pole na opačném břehu.[19] (Podle Fojtíka poprvé doložen 1914, naposledy 1971[1]) Od roku 2009 jezdí přívoz v podobné trase pod označením P6. Ve čtvrtek 3. listopadu 1910 časně ráno se na přívozu v Lahovičkách potopila přetížená loďka. Převozník Antonín Pechar skupině dělníků nabídl, že je převeze na větším prámu, používaném pro dobytek. Dělnící odmítli jet jako dobytek a na malou loďku, určenou pro 12 cestujících, se jich nahrnulo asi 30. Převozník požadoval, aby polovina z nich vystoupila, ale vtom další dělník přiskočil na loďku, čímž ji odrazil od břehu a překotil. Se záchranou pomáhal převozník a později lodníci kolemjedoucího parníku. Tři z cestujících se utopili.[20]
  • Modřany (U Kina) – Velká Chuchle (u nádraží): Přívoz byl zřízen v roce 1933 pro dělníky dojíždějící z levého břehu do modřanských továren. Provozoval jej Josef Borovička z Modřan. Po roce 1945 byl přívoz ve správě MNV Modřany. V roce 1945 jej dostal na 6 let do pronájmu za 3010 Kčs ročně Karel Zet(a) z č. p. 1380, poté další soukromníci a následně jej převzaly nově zřízené modřanské komunální služby. V roce 1963 správce v rámci generální opravy spodní lano pod vodou nahradil vrchním lanem na ocelových sloupech, zakoupil novou loď a postavil i nový domek pro převozníka, náklady na rekonstrukci byly 180 000 Kčs. Při zahájení výstavby modřanského zdymadla v roce 1979 přívoz zanikl.[1][19][21]
  • Modřany (pod Bellarií) – Velká Chuchle (obec): poprvé doložen 1898, naposledy 1919[1]
  • Hodkovičky – Malá Chuchle: poprvé doložen 1893, naposledy 1974[1]
  • Malá Chuchle – Ledárny: zřízen 1913, zrušen cca 1955[1]
  • Hlubočepy (Křenkov) – Braník: zřízen 1835, zrušen cca 1979[1]
  • Hlubočepy – Braník, Jezerka: pravděpodobně přeložený předchozí přívoz[1]
  • Zlíchov – Braník, lomy: poprvé doložen 1935, naposledy 1966[1]
  • Zlíchov – Podolí, Dvorecká louka: poprvé doložen 1906, naposledy 1948[1]
  • Zlíchov, lihovar – Podolí, cementárna: poprvé doložen 1892, naposledy cca 1958[1]. Od července 2007 jezdí nový přívoz v podobné trase Zlíchovský lihovar – Žluté lázně/Veslařský ostrov.
  • Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Kublov: doložen 1939[1]
  • Veslařský ostrov (Schwarzenberský) – Podolí, Žluté lázně: doložen 1948, zrušen cca 1958, možná přeložený předešlý přívoz[1]
  • Císařská louka – Podolí: v provozu nějakou dobu od roku 1927, pak doložen ještě v roce 1950[1]
  • Císařská louka – Podolí, přístav: poprvé doložen 1222, naposledy 1906, možná nahrazen předchozím přívozem[1]
  • Císařská louka – Vyšehrad: poprvé doložen 1420, naposledy 1962[1]
  • (řkm 55,5) Smíchov – Císařská louka: přes ústí přístavu provozováno od roku 1903 do roku 1986, přibližně od roku 1991 provizorium v nové poloze od ul. U Královské louky, přibližně od roku 2001 v nové poloze.[1] Je zmiňován jako poslední dochovaný pražský přívoz v 80. letech.[22] Přeprava osob a jízdních kol. Motorový prám. Provozovatel: loděnice na Císařské louce. Dřívější převozníci: Marie a Pavel Bílkovi. V letech 2006[23] a 2007[24] byl přívoz od botelu Vodník znovu provozován pod hlavičkou Yacht Club Císařská louka Praha – Caravan Park, s hodinovým intervalem a základním jízdným 20 Kč, za jízdní kolo 20 Kč, děti 10 Kč, směrovky k přístavišti a ceník s jízdním řádem jsou na ostrově umístěny dosud (2009). Podle některých tabulí a nápisů pokračoval přívoz až na Výtoň. Územní plán obsahuje v místech přívozu novou lávku.
  • přes ústí podolského přístavu: doložen 1931[1]
  • (řkm 55,6) Smíchov – Podolí: poprvé doložen 1906, naposledy 1909. V roce 1222 vlastnila vyšehradská kapitula obec Podolí s právem přívozu.[1]
  • Podolí – Vyšehrad (na pravém břehu kolem vyšehradské skály), poprvé doložen 1885, naposledy 1904[1]. Jako náhradní doprava za tramvaj v provozu v letech 1975 a 1982 (viz článek o podélné vodní dopravě)
  • P5 Císařská louka - Jiráskovo náměstí se dvěma mezizastávkami (Výtoň a botel Admirál, zaveden 1. srpna 2008, od podzimu 2010 celoroční, zařazen do Pražské integrované dopravy, provozovala První Všeobecná Člunovací Společnost s. r. o. Zrušen 2011.
  • Smíchov – Výtoň: v roce 1944 jak náhrada za uzavřenou lávku[1]
  • Smíchov – Nové Město, Podskalí: zřízen 1429, zrušen 1878[1]
  • Ostrov Žofín – Nové Město: poprvé doložen 1714, naposledy 1815[1]
  • Spojení lodičkami mezi Slovanským, Dětským a Střeleckým ostrovem (přezdívané „želva“) fungovalo někdy kolem poloviny 20. století za jednokorunové jízdné. Viz článek Přívozy pod Šítkovským jezem.
  • P4 Národní divadlo-Hollar – Dětský ostrov s mezizastávkami Střelecký ostrov a Slovanský ostrov, zaveden 1. srpna 2008, v letní sezóně, plně zařazen do PID, provozovala První Všeobecná Člunovací Společnost s. r. o. Zrušen 2011.
  • Prostřední (hořejší) staroměstský přívoz (Malá Strana – Staré Město): poprvé doložen 1486, zrušen 1841[1]
  • Dolejší staroměstský přívoz (Klárov – Staré Město): poprvé doložen 1769, zrušen 1869[1]
  • Občanská plovárna – Staré Město): poprvé doložen 1840, zrušen 1910[1]
  • Pod Letnou – Na Františku: poprvé doložen 1791, zrušen 1868, ještě v roce 1891[1]
  • Bubny – Štvanice: poprvé doložen 1769, zrušen 1900, v roce 1909 při opravách mostu jej provozoval Jan Pašek.[1]
  • Štvanice – Korunní ostrov: doložen 1791[1]
  • Holešovice – cíp Štvanice – Karlín: doložen 1958[1]
  • Karlínský přívoz (Holešovice – Karlín): poprvé doložen 1885, naposledy 1958. Začátkem 20. století jej provozoval Jan Pašek.[1]
  • Libeňský ostrov – Bílá skála: nějakou dobu od roku 1912, pak znovu doložen 1958[1]
  • Holešovický přívoz „pod přístavem“ (Holešovice-Hofmanka): poprvé doložen 1885, naposledy 1928[1]
  • Střední holešovický přívoz (Holešovice – Pelc-Tyrolka): poprvé doložen 1885, naposledy 1939. Dva holešovické přívozy provozoval Karel Vaňha.[1]
  • Dolní holešovický přívoz (Staré Holešovice – Troja): nějakou dobu od roku 1902, pak znovu doložen 1958[1]
  • Císařský ostrov – Troja, Zoo: poprvé doložen 1892, naposledy 1966, pak nahrazen lávkou[1] 23. prosince 2017 obnoven jako přívoz PID P8 jako náhradní doprava za zřícenou Trojskou lávku.
  • Bubeneč, Císařský mlýn – Císařský ostrov: poprvé doložen 1820, naposledy 1893[1]
  • Podbaba, Majorka – Císařský ostrov: doložen 1892[1]
  • Sedlec, škola – Podhoří: poprvé doložen 1892, naposledy 1960[1]
  • Sedlec – Zámky, továrna na umělá hnojiva: doložen 1892[1]
  • Suchdol, železniční přejezd – dynamitka Zámky: doložen 1892[1]
  • (řkm 34.03) Žalov – Řež
  • (řkm 30.17) Větrušice – Libčice[25]
  • (řkm 26,5) Dolany – Dolánky
  • (řkm 8,16) Lužec nad Vltavou: Přívoz s horním vodičem. Provozovala obec Lužec nad Vltavou. Převážel David Kulhan s manželkou Miroslavou. Na konci července 2020 byl provoz přívozu přerušen z důvodu stavby lávky, jíž byl v září téhož roku nahrazen.[26]

    Související články

    Reference
    1. Mgr. Pavel Fojtík: Přívozy, nejstarší prostředek hromadné dopravy v Praze (DP Kontakt 2/2007 Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 2. 2. 2007)
    2. Lipenské přívozy (Horní Planá, Dolní Vltavice, Frymburk). www.lipensko.cz [online]. [cit. 2004-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-11-15.
    3. Lipno – přívoz Dolní Vltavice
    4. , 2016
    5. Cyklopřevoz – spojuje cyklostezku Hrdoňov – Svatý Tomáš Archivováno 28. 8. 2016 na Wayback Machine, Frymburk.info, 2016
    6. VLTAVOU, Město Hluboká nad. Přívoz Purkarec. www.hluboka.cz [online]. [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. (česky)
    7. Slapy – přívoz Nová Živohošť – Stará Živohošť
    8. Na Slapech se potopil přívoz s padesáti lidmi. Pomáhali jim jachtaři, iDnes.cz, 30. 7. 2016, zt (Zdeňka Trachtová)
    9. Vyhlídkový přívoz kolem Karlova mostu. www.prague-venice.cz [online]. [cit. 2006-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-23.
    10. Praha 1 propojila oba břehy přívozem. Zdarma. MF Dnes, 11. 6. 2007, příloha Praha, str. D1, autor: (bo)
      Bohdana Jarošová: Zdarma přes Vltavu. MF Dnes, 11. 6. 2007, příloha Praha, str. D4
    11. Přívoz Úholičky – Husinec Řež, jízdní řád platný od 11. 4. 2014 Archivováno 5. 5. 2014 na Wayback Machine, SP Praha s.r.o., na webu obce Klecany
    12. Nový přívoz Úholičky-Řež Archivováno 5. 5. 2014 na Wayback Machine, Dobrovolný svazek obcí Údolí Vltavy, 27. 3. 2014, -rs-
    13. Zápis č. 7/2013 z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Husinec konaného dne 7. 10. 2013 Archivováno 5. 5. 2014 na Wayback Machine, bod 8 dle programu (bod 7 dle zápisu): Převoz Úholičky - Řež
    14. Naučná stezka Archivováno 8. 8. 2007 na Wayback Machine, 1. zastavení: Máslovický přívoz, web obce Máslovice
    15. Radek Duchoň: Vltavský přívoz ve středočeských Máslovicích slouží už 500 let, idnes.cz, 27. 10. 2013
    16. Máslovice, dopravní spojení[nedostupný zdroj], web obce Máslovice
    17. Bývalý přívoz Rabyně – Skalice Archivováno 27. 3. 2007 na Wayback Machine (foto 1942)
    18. Tisková zpráva ze dne 16. 9. 2008 Archivováno 19. 8. 2010 na Wayback Machine, První Všeobecná Člunovací Společnost
    19. Bývalé přívozy v okolí Modřan. www.praha12.cz [online]. [cit. 2006-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-19.
    20. Ivan Motýl: Přetížený přívoz na Vltavě šel ke dnu. Tři lidé se utopili, Týden.cz, rubrika Stoletý kurýr, 3. 11. 2010
    21. Antonín Vlček: Kronika města Modřany, okres Praha-západ, za léta 1945–1964, I. část[nedostupný zdroj], 6. 3. 1968, str. 141
    22. Doprava – Lodě, Pražská informační služba, aktualizováno 13. 11. 2009
    23. Ladislav Ryšánek: Seznam přívozů v Čechách Archivováno 23. 3. 2012 na Wayback Machine, Vrané nad Vltavou, 10. 8. 2007
    24. Richard Grégr: Praha: město zajímavých ostrovů, In, magazín Hospodářských novin, 15.–16. 8. 2007
    25. Územní plán sídelního útvar Libčice nad Vltavou[nedostupný zdroj], aktualizace po změně č. 3, AUSR. spol. s r. o., prosinec 2006, str. 9
    26. https://www.centralbohemia.cz/dr-cs/26523-privoz-luzec-nad-vltavou.html

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.