Podbaba

Území podél Šáreckého a Lysolajského potoka pod kopcem Baba bylo dle viničních zápisů nazýváno Podbabou již v 15. století. Dle jiného výkladu měla na těchto místech Bába, slovanská bohyně deštivého mračna, své svaté studánky a háje.

Po roce 1848 vytvořily katastrální obce Lysolaje a Sedlec s osadou Podbaba místní obec. Podbaba byla v té době středem lysolajského společenského života, lysolajští byli například členy podbabské Dělnické besedy či Sokola. V Podbabě byla též pošta. V roce 1909 byla obec rozdělena.[1]

6. dubna 1851 byla zprovozněna Severní státní dráha (dnešní trať Praha – Děčín), vedoucí Podbabou údolím Vltavy. Přímo nad viaduktem u ústí Šáreckého potoka bývala od roku 1867 železniční zastávka Podbaba (od roku 1942 Praha-Podbaba). Zastávka byla roku 1949 zrušena kvůli malému obratu cestujících i nevyhovujícímu technickému provedení, její jméno nyní nese nová zastávka blíže Dejvicům.

Podél řeky při Podbabě jezdí frekventované autobusové linky do Suchdola a do Roztok u Prahy.

Trojice viaduktů (střední pro potok, krajní pro vozidla) propojující podbabskou ulici V Podbabě s pobřežní komunikací Podbabskou je mimořádně náročným místem pro řidiče autobusů PID (linky 116, 160, 355). Řidiči musí vynaložit mimořádný um, aby se jejich autobus s přesností na centimetry vešel do takzvaného „tunýlku“. Ve směru od řeky byly vjezdové podmínky při rekonstrukci Podbabské ulice zlepšeny, v opačném směru však i nadále autobusy vjíždění náročnou zatáčkou kolem skalního útvaru.

V roce 2006 byl obnoven Podbabský přívoz přes Vltavu do Podhoří.

Pražané často říkají Podbaba více než kilometr vzdálené (tedy centru Prahy bližší) části Dejvic a Bubenče v okolí hotelu Crowne Plaza (dříve International). „Nádraží Podbaba“ se jmenuje i tamější zastávka autobusů a tramvají (autobusová zastávka u ústí Šáreckého potoka se jmenuje „V Podbabě“). V době, kdy název zastávky vznikl, vedla souvislá zástavba Podbaby až k této části Dejvic a bývalo zvykem pojmenovávat konečné zastávky nikoliv podle toho, kde leží, ale často i podle vzdálenějšího místa, k jehož obsluze slouží (podobně se například tramvajová konečná v Braníku svého času jmenovala Hodkovičky). Hydrologický ústav (dnes Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.), nacházející se u řeky, a plavební komory se k Podbabě počítají.