Zbenické Zlákovice

Zbenické Zlákovice (též Zbenické Zlakovice) je bývalá osada zatopená Orlickou přehradou, dnes katastrální území v obci Bohostice v okrese Příbram.

Zbenické Zlákovice
Území Zbenických Zlákovic zaujímá vzdálenější (levý) břeh přehradní nádrže a sahá až k bývalému toku Vltavy na dně dnešní přehrady. Zátoka zcela vlevo je ústí Čisté s tábořištěm Spálenka
Lokalita
Charakterzaniklá osada
ObecBohostice
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°35′59″ s. š., 14°10′47″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíZbenické Zlákovice (3,45 km²)
Zbenické Zlákovice
Další údaje
Zaniklé obce.cz951
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se na levé straně Vltavy, v okolí ústí potoka Čistá, naproti katastrálnímu území bývalé větší vesničky Orlické Zlákovice a Přednímu Chlumu spadajícím dnes do obce Milešov. Na území Zbenických Zlákovic i Orlických Zlákovic leží také hráz Orlické přehrady, budované v letech 1954–1961, jejíž nádrž obojí Zlákovice zatopila; do Zbenických Zlákovic spadá i levobřežní zástavba a příjezdové silnice poblíž hráze. Na pravém břehu potoka Čisté spadá do Zbenických Zlákovic východní úbočí kopce Čistá (506 m n. m.), při pravé straně laguny u ústí Čisté leží tábořiště Spálenka s kapacitou asi 120 osob.[1] Na sever sahá území Zbenických Zlákovic až k vrcholu kopce Bukovice (506 m n. m.).

Historie

V roce 1921 zde bylo evidováno 12 domů a 56 obyvatel.[2] Při Vltavě stával mlýn Vlachý.[3]

V padesátých letech byla osada zlikvidována při výstavbě Orlické přehrady a zatopena. Dnes leží její zbytky v hloubce asi 70 metrů pod hladinou.[3]

Hotel Kostínek u levé strany Orlické přehrady

Doprava, turistika, rekreace

Koncem 30. let 20. století sem jezdila autobusová linka XXX. dopravce JAS z Milína od nádraží.[4] Vltavu zde překonával přívoz Zbenické Zlákovice – Orlické Zlákovice.[3]

Vltava od nepaměti sloužila intenzivní voroplavbě, která sloužila nejen k přepravě dřeva, ale i dalšího zboží a osob.[5] V letech 1904–1907 byla střední Vltava zregulována pro plavbu lodí, úsek v oblasti Zbenických a Orlických Zlákovic patřil z celé střední Vltavy mezi nejvíce upravované.[3] Po napuštění Slapské přehrady končily vory u Vesteckého mostu, později na staveništi Kamýcké přehrady a na staveništi Orlické přehrady, poslední vory připluly na staveniště u Orlických a Zbenických Zlákovic 12. září 1960, čímž prakticky voroplavba v Čechách skončila.[5]

1. července 1958 byl zahájen provoz na železniční vlečce Tochovice – Orlík, která sloužila k výstavbě přehrady a jejíž koncové výkladiště. Přehrada i východní část překladiště Lavičky ležely na katastrálním území Zbenických Zlákovic, některé z objektů sloužily až do roku 1990 jako vojenská skladiště.

Linka osobní lodní dopravy na Orlické nádrži má na území Zbenických Zlákovic přístaviště „Orlík, přehrada“, na některých mapách[6] je zobrazeno přistávání i na Spálence, avšak jízdní řády společnosti Quarter zastavení na Spálence neuváději.[7]

Napříč katastrálním území prochází žlutě značená pěší turistická trasa z Bohostic kolem hráze Orlické přehrady směrem do Solenic, po hrázi Vltavu přechází dálková cyklotrasa Greenways Praha – Wien.

Reference
  1. Spálenka je vhodná hlavně pro rybáře, Příbramský deník, 19. 6. 2008
  2. Zbenické Zlakovice – Vývoj počtu obyvatel a domů, web Zaniklé obce, zdroj: Místopis ČSR, 1929
  3. Orlické a Zbenické Zlákovice Archivováno 11. 5. 2003 na Wayback Machine, web Ztracená Vltava, obrázky řeky Vltavy a jejího okolí tak, jak je dnes již nenajdeme, Vojtěch Pavelčík 2001–2010
  4. Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, ISBN 80-86116-30-1, kap. 2.5 JAS – Jihočeské podniky pro automobilovou dopravu, str. 116–118
  5. Živohošť Archivováno 11. 5. 2009 na Wayback Machine, web obce Křečovice
  6. mapy.seznam.cz, turistická verze mapy, přístup v květnu 2010
  7. Quarter, s. r. o., lodní doprava Orlík, mapa cest. www.lodnidopravaorlikslapy.cz [online]. [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-23.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.