Seznam chorvatských panovníků
Tento seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak krále slavonské, dalmatské. Seznam zahrnuje samostatné chorvatské krále a krále v personální unii s Uherskem. Uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin.
Raná historie
Detaily týkající příchodu Chorvatů téměř nejsou zdokumentovány.
Asi okolo roku 626 Chorvaté migrovali z Haliče na pozvání východofranského panovníka Herakleia. Mezi lety 641–689 král Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.
|
Chorvatští královéV roce 925 papež Jan X. korunoval Tomislava I. králem chorvatský a dalmatským. Od té doby je Chorvatsko dědičným královstvím | ||
Jméno | Vláda | Poznámky |
Kníže Tomislav I. Chorvatský – od roku 925 král | c. 910 – 11. březen 928 | Zřejmě syn Mutimíra. Chorvatský stát měl největší rozlohu, zahrnoval Chorvatsko, Slavonsko, velkou část Dalmácie a Bosnu. Po smrti Tomislava I. stát oslabily občanské války a některá území, včetně Bosny, byla ztracena. |
Trpimír II. | 11. březen 928–935 | Mladší bratr Tomislava I. |
Krešimír I. Starý | 935–945 | Syn Trpimíra II. |
Miroslav | 945–949 | syn Krešimíra I. |
Michal Krešimír II. | 949–969 | Mladší bratr Miroslava. K Chorvatskému království připojena Bosna. |
Štěpán Držislav | 969–997 | syn Michala Krešimíra II. |
Helena Zadarská (Jelena Slavná) | 969 – 8. listopad 975 | |
Svetoslav Suronja | 997–1000 | syn Šěpána Držislava |
Krešimír III. | 997–1030 | Mladší bratr Svetoslava |
Gojslav | 997–1020 | Mladší bratr Svetoslava |
Byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos | 1019-? | Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře. |
Štěpán I. | 1030–1058 | syn Krešimíra III. |
Petr Krešimír IV. Veliký | 1058–1074 | syn Štěpána |
Slavic | 1074–1075 | Zvolen chorvatskou šlechtou, bojoval s Dimitrijem Zvonimírem, zvoleným dědicem Petra Krešimíra IV. |
Dimitrij Zvonimír | 1075–1089 | Bratranec Petra Krešimíra IV., okolo roku 1063 se oženil s Helenou Spanilou (maď. Ilona, chorv. Jelena Lijepa), dcerou uherského krále Bély I. Helena mohla být jeho spoluvládcerm. |
Štěpán II. | 1089 – prosinec 1090 | Syn Častimíra, mladšího bratra Petra Krešimíra IV. |
Helena Spanila (Jelena Lijepa) | 1090–1091 | |
Slavac? | 1090–1093 | Dalmatský rival |
Ladislav I. Uherský | 1091–1092 | Syn Bély I., bratr Jeleny. Uznán chorvatským králem na koncilu chorvatské šlechty. Podle dohody byly Chorvatsko a Uhersko dva samostatné státy pod vládou Ladislava. |
Almoš | 1091–1093 | Synovec Ladislava a syn uherského krále Gejzy I. |
Petr Svačić (též Snačić) | 1093–1097 | Bojoval s Uherskem o ovládnutí Chorvatska. |
Koloman | 1102 | V bitvě u Petrovy Gory, kde byl podporován panonskými Chorvaty, porazil armádu chorvatské a dalmatské šlechty Petra Svačiće. |
Chorvatsku vládnou Habsburkové jako uherští králové (1527–1868)Uhersko bylo poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska volbou a zároveň jako uherští králové. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Ferdinand I. | 1503–1564 | 1527–1564 | Filip I. Sličný Jana I. Kastilská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Maxmilián II. | 1527–1576 | 1564–1576 | Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Rudolf II. | 1552–1608 | 1576–1608 | Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Matyáš Habsburský | 1557–1619 | 1608–1619 | Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Ferdinand II. Štýrský | 1578–1637 | 1619–1637 | Maxmilián II. Habsburský Marie Anna Bavorská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Ferdinand III. Habsburský | 1608–1657 | 1637–1657 | Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Leopold I. | 1640–1705 | 1657–1705 | Ferdinand III. Habsburský Marie Anna Španělská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Josef I. | 1678–1711 | 1705–1711 | Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
také český král, rakouský arcivévoda | |
Karel III. | 1685–1740 | 1711–1740 | Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
také český král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu | |
Marie Terezie | 1717–1740 | 1740–1780 | Karel III. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel sní rod Habsburků | |
Po smrti Marie Terezie nastoupil na trůn její syn Josef II., který již byl z dynastie Habsbursko-Lotrinské. Vzhledem k dějinnému významu Habsburků a velikosti jejich rodových držav, dalece přesahujícím lotrinskou dynastii, jež do té doby sehrávala v evropských dějinách úlohu spíše marginální, bývá označení Habsbursko-Lotrinská dynastie často zkracováno jako Habsburkové.. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Josef II. | 1741–1790 | 1780–1790 | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie |
také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný | |
Leopold II. | 1747–1792 | 1790–1792 | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie |
také český král, rakouský arcivévoda | |
František I. | 1768–1835 | 1792–1835 | Leopold II. Marie Ludovika Španělská |
chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1806 dědičný rakouský císař | |
Ferdinand V. | 1793–1875 | 1835–1848 | František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská |
chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat | |
František Josef I. | 1830–1916 | 1848–1868 | František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská |
chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc. | |
Království chorvatsko-slavonskému vládnou Habsburkové jako uherští králové a Dalmatskému království jako rakouští císaři(1868–1918)Po svobození Slavonie od turků zde kromě vojenské hranice bylo roku 1744 utvořeno království Slavonie, které bylo v roce 1868, při Rakousko-uherském vyrovnání spojeno s chorvatským královstvím, kterého byla dříve Slavonie součástí. To se ale od Uherska v roce 1869 odtrhlo a požadovalo autonomii, tu dostalo v tzv. Uhersko-Chorvatském vyrovnání (nagoda). Na Vídeňském kongresu byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo autonomní korunní zemi Dalmatské království, k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 Rakouska-Uherska jako součást Předlitavska) pak byla až do roku 1918. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
František Josef I. | 1830–1916 | 1848–1916 | František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská |
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc. | |
Karel IV. | 1887–1922 | 1916–1918 | Ota František Josef Marie Josefa Saská |
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc. | |
Dne 29. října 1918 chorvatský (resp. chorvatsko-slavonský) parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské (Uherskem) a deklaroval připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán. To samé provedli i zástupci korunní země Dalmatské královstvího.
Chorvatští bánové (královi správci)
Od roku 1102 byl vládce Uher také králem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.
Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. | ||
Kryštof (Kristof) Frankopan (Frangepan) | 1527 | (zemřel 1527) vnuk bána Štěpána Frankopana |
Ivan Karlović z Krbavy (de Corbavia) | 1527–1531 | (zemřel 1531) Oženil se s Ilonou Zrinskou |
Šimon Erdődyové s… | 1530–1534 | |
Ludvík Pekry z Petroviny | 1532–1537 | |
Tomáš Nádasdy proti… | 1537–1542 | |
Petr Keglević z Buzina | 1537–1542 | |
Mikuláš Šubič Zrinský | 1542–1556 | (1508-1566) |
Petr Erdödy z Monyorokereku | 1557–1567 | |
Lukáš Zekel z Ormosdu | 1567 | |
Jiří Drašković s… | 1567–1575 | |
František Frankopan (Frangepan) ze Slunje a poté… | 1567–1573 | |
Kašpar Alapić (Alapy) z Velikého Kalniku (Nagy-Kemle) | 1574–1575 | |
Krsto Ungnad ze Sonnegu | 1576–1583 | |
Toma Erdödy ze Monyorokereku (Eberau) | 1583–1595 | |
Gašpar Stankovački | 1595–1596 | |
Ivan Drašković z Trakostyanu | 1596–1606 | (nar. 1550, zem. 1613) |
Toma Erdödy | 1608–1615 | |
Benedikt Thuroczy | 1615–1616 | |
Nikola Frankopan ze Trsatu (Tersacz) | 1617–1622 | |
Juraj Zrinski (Zrinyi) | 1622–1626 | |
Žigmund Erdödy | 1627–1639 | |
Ivan Drašković | 1639–1646 | |
Nikola Zrinski | 1647-1664ign | (nar. 1620, zem. 1664) |
Petr Zrinski | 1665–1670 | |
Nikola Erdödy | 1671–1693 | |
Adam Baćan (Batthyány) | 26. srpen 1693 – 7. září 1703 | |
Ivan Pállfy | 24. leden 1704 – 17. únor 1732 | |
Ivan Drašković III. | 17. únor 1732 – 4. leden 1733 | (zem. 1733) |
Josip Eszterházy z Galanty | 13. srpen 1733 – 25. červen 1741 | |
György Branyng | 1741–1742 | |
Karlo Baćan (Batthyány) | 16. březen 1743 – 6. březen 1756 | |
František Leopold Nádasdy proti… | 1756–1783 | |
Fauszty Francis | 1757- ? | |
František Esterházy proti… | 1783–1785 | |
František Széchenyi | 1783–1785 | |
František Balassa z Gyarmatu | 1785–1790 | |
Jan Erdödy | 1790 – 30. březen 1806 | |
Ignác (Ignatius) Đulaj z Maros-Nemethy a Nadasky | 1806–1831 | |
Franjo Vlašić | 10. únor 1832 – 16. květen 1840 | |
Juraj Haulík | 1840–1842 | |
Franjo Haller z Hallerkeö/Hallersteinu | 1842–1845 | |
Juraj Haulík | 1845 – 23. březen 1848 |
V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii. | ||
Josip Jelacic | 1848–1859 | (nar. 1801, zem. 1859) |
Ivan Coronini-Kronberg | 1859–1860 | |
Josip Šokčević | 1860–1867 | (nar. 1811, zem. 1896) |
V roce 1867 se monarchie Habsburků rekonstituovala na duální monarchii Rakousko-Uhersko. | ||
Levin Rauch | 1867–1871 | (nar. 1819, zem. 1890) |
V roce 1868 se Chorvatsko a Slavonsko dostalo znovu pod vliv Uherska s omezenou autonomií. | ||
Koloman Bedeković Komorski | 1871–1872 | (nar. 1818, zem. 1889) |
Eugen Kvaternik | 1871–1871 | (nar. 1825, zem. 1871) († při rebelii v Rakovici) |
Antun Vakanović | 1872–1873 | (nar. 1808, zem. 1894) |
Ivan Mažuranić | 1873–1880 | (nar. 1814, zem. 1890) |
Ladislav Pejačević | 1880–1883 | (nar. 1824, zem. 1901) |
Hermann Ramberg | 1883–1883 | (nar. 1820, zem. 1899) |
Dragutin Karoly Khuen-Héderváry | 1883–1903 | (nar. 1849, zem. 1918) |
Teodor Pejačević | 1903–1907 | (nar. 1855, zem. 1928) |
Aleksandar Rakodczaj | 1907–1908 | (nar. 1848, zem. 1924) |
Pavao Rauch z Nyeku | 1908–1910 | (nar. 1865, zem. 1933) |
Nikola Tomašić | 1910–1912 | (nar. 1864, zem. 1918) |
Slavko Cuvaj | 1912–1913 | (nar. 1851, zem. 1931) |
Ivan Skerlecz | 1913–1917 | (nar. 1873, zem. 1951) |
Antun Mihalović | 1917–1919 | (nar. 1868, zem. 1949) |
Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1921–1941)
Po krátkém období nezávislosti se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců | ||
Ivan Paleček | 20. leden 1919 – 24. listopad 1919 | |
Tomislav Tomljenović | 24. listopad 1919 – 22. únor 1920 | |
Matko Laginja | 22. únor 1920 – 11. prosinec 1920 | (nar. 1852, zem. 1930) |
Teodor Bošnjak | 1920–1921 | |
Tomislav Tomljenović | 2. březen 1921 – 3. červenec 1921 |
V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií – banovina. | ||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Vztahy mezi Srby a Chorvaty se začaly zhoršovat již v druhé polovině 30. let a autonomie Chorvatska měla být snahou jak situaci uklidnit. Chorvatská banovina skládající se z banoviny Sava Littoral a dalších menších částí | ||||||||||||||||||||||||
Ivan Šubašić | 1939–1941 | (nar. 1892, zem. 1955) |
Nezávislý stát Chorvatsko (1941–1945)
Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem okupací na jaře 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, jako hlava státu byl oficiálně režimem vybrán jako Tomislav II., 4. vévoda z Aosty princ Aimone Savojsko-Aosta, který pocházel z savojské dynastie. Ten však ale nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Tomislav II. | 1900–1948 | 1941–1943 | Emanuel Filibert z Aosty Helena Orleánská |
||
Chorvatsko součástí socialistické Jugoslávie
V letech 1945–1991 bylo Chorvatsko součástí republiky Jugoslávie, pro představitele Lidové republiky Chorvatsko (1945–1953) a Socialistické republiky Chorvatsko (1963– 991) přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska
Nezávislé Chorvatsko
Od roku 1991 je země samostatná. Pro seznam chorvatských prezidentů přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska
Odkazy
Literatura
- ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.
Související články
- Seznam chorvatských královen
- Seznam chorvatských bánů
- Seznam představitelů Chorvatska
- Seznam chorvatských prezidentů
- Dějiny Chorvatska
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam chorvatských panovníků na Wikimedia Commons
- Panovníci Chorvatska a Slavonska