Hedvika Těšínská

Hedvika Těšínská (polsky: Jadwiga cieszyńska, maďarsky: Hedvig tescheni hercegnő) (1469 – 16. duben 1521)[1] těšínská princezna. Byla jediná dcera Přemysla II. Těšínského († 1477) a Anny Varšavské (asi 1450/1453 – asi 1477/1480), dcery Boleslava IV. Varšavského (14211454).

Hedvika Těšínská
Princezna těšínská (Těšínské knížectví)
ManželŠtěpán Zápolský
Narození1469
asi Těšín
Úmrtí16. duben 1521
Trenčínský hrad
PohřbenaSpišská Kapitula
PotomciJan ZápolskýJiří ZápolskýBarbora ZápolskáMagdalena Zápolská
DynastieTěšínští Piastovci
OtecPřemysl II. Těšínský
MatkaAnna Varšavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po smrti svého otce v roce 1477 byla osmiletá Hedvika umístěna do opatrovnictví strýce Kazimíra II. Těšínského, řečeného Kazik z Fryštátu (Fryštátské panství).

Byla druhou ženou Štěpána Zápolského. Jejich svatba se dříve uváděla k datu 11. srpna 1483[2], novější bádání prokázala, že manželství bylo uzavřeno až v prosinci roku 1486[3] v Těšíně[4]. Takže první datum může být datum uzavření sňatku, nebo svatební smlouvy.

Štěpán Zápolský měl z prvního manželství dvě dcery. Z tohoto manželství dva syny a dvě dcery. (viz Štěpán Zápolský#Manželství a potomci).

Na hradě Trenčín se dochovala jedna část, tzv. Palác Zápolských[5], který nechala na počátku 16. století postavit těšínská princezna Hedvika. Později jej přestavovala Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská a Emerich III. Forgáč. To v letech 15861594.

Její manžel zemřel 23. prosince 1499. Hedvika zůstala v Uhrách, na hradě Trenčín.

Mecenášství

Byla štědrou mecenáškou kláštera kartuziánů tzv. Skála útočiště (Lapis refugii)[6], byl založen okolo roku 1299.

V roce 1506 finančně podpořila stavbu dvou budov (klášterních cel), novou kaplí s dvěma oltáři.

V roce 1509 finančně podpořila výstavbu dalších třech kostelů v Uhrách (Slovensko).

Smrt

Zemřela 16. dubna 1521, na hradě Trenčín. Je pochována vedle svého manžela v rodinného hrobce Zápolských, ve Spišské Kapitule.

Odkazy

Reference

  1. GENEALOGY.EU - The Piast family. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
  2. SROKA. Jadwiga Zapolya. Piastówna śląska na Węgrzech w dobie panowania Jagiellonów,. Kraków. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2005. S. 15–18.
  3. JASIŃSKI. Rodowód Piastów śląskich, cz. III, wyd. II,. Krakov. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2007. S. 652.
  4. http://www.principatusteschinensis.pl/2021/04/jadwiga-z-bozej-aski-ksiezna-cieszynska.html
  5. Zápoľského palác, Trenčianske múzeum. muzeumtn.sk [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (slovensky)
  6. S.R.O, Hrady cz. klášter kartuziánů Skála útočiště, Lapis refugii, Kláštorisko. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.

Literatura

  • Kucharská, Veronika: Ducissa. Život kňažnej Hedvigy v časoch Jagelovcov. Bratislava: Postscriptum. 2014, ISBN 978-80-89567-30-0.
  • Panic, Idzi: Poczet Piastów i Piastówien cieszyńskich. Cieszyn: Urząd Miejski. 2002, ISBN 83-917095-4-X.
  • Panic, Idzi: Śląsk Cieszyński w początkach czasów nowożytnych (1528-1653), Cieszyn 2011 [Dzieje Śląska Cieszyńskiego od zarania do czasów współczesnych
  • Tęgowski, Jan: Anna i Barbara – księżne mazowieckie z XV wieku. Przyczynek do genealogii Piastów mazowieckich, [in:] J. Śliwiński (ed.), Społeczeństwo i polityka do XVII wieku, Olsztyn 1994, pp. 97–104; K. Jasiński: Rodowód Piastów mazowieckich, Poznań – Wrocław 1998, p. 159.
  • Rajman, J. Jadwiga, [w:] Piastowie. Leksykon biograficzny, s. 813, Wydawnictwo Literackie, Kraków 1999, s. 813.
  • Sroka S. A.: Jadwiga Zapolya. Piastówna śląska na Węgrzech w dobie panowania Jagiellonów, Kraków 2005.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.