Braslav Sávský
Braslav (†901?) byl v letech 880–900 knížetem Sávského knížectví (později území Panonského Chorvatska) a mezi roky 896–900/901 vládl i na území bývalého Blatenského knížectví, v němž předtím vládl Kocel (861–876), syn nitranského knížete Pribiny.
Braslav Sávský | |
---|---|
Narození | 9. století |
Úmrtí | 897 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Sávské knížectví leželo mezi řekami Dráva a Sáva a bylo lénem Východofranské říše.
Do funkce sávského knížete Braslava dosadil východofranský panovník Karel III. Tlustý, jemuž roku 884 vzdal Braslav hold v Tullnu u Vídně. Za odměnu měl chránit východní hranice Franské říše před útoky starých Maďarů. Jako východofranský vazal kníže Braslav vystupoval vůči Velké Moravě nepřátelsky; např. v roce 892 zaútočil neúspěšně na Svatoplukovy země. Na lepší obranu proti útokům starých Maďarů v roce 896 Frankové území pod správou Braslava rozšířili o prostor Blatenského knížectví. Nepomohlo to však a v letech 900/901 maďarští nájezdníci toto území dobyli.
O dvě století později bylo pod jménem Slavonie začleněno do Uherského království.
Podle některých badatelů je slovenská Bratislava pojmenovaná po Braslavovi (Brezalauspurc, 907).[1]
Reference
- LUTHAR, Oto. The Land Between: A History of Slovenia. [s.l.]: Peter Lang, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-631-57011-1. S. 104, 110–111. (anglicky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Braslav (Sávia) na slovenské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Braslav Sávský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Ratimír |
Chorvatský kníže 880–897/898 |
Nástupce: Tomislav I. |