Hranice (okres Cheb)

Počátkem 19. století se v Hranicích začal rozvíjet textilní průmysl. V roce 1806 patřily výrobny v Hranicích k nejsilnějším v Čechách, a dokonce předstihly i město Aš. To trvalo jen do roku 1840, kdy rozkvět textilního průmyslu v Hranicích v podstatě končí. Rada Hranic totiž zamítla, aby plánovaná silnice z Chebu do Plavna vedla přes jejich obec. Obávali se totiž, že během případné další války by armády proudily skrz Hranice, stejně jako tomu bylo již několikrát v minulosti. Toto rozhodnutí bylo však velmi nešťastné, protože bez silničního a železničního spojení nebylo možné vyvážet výrobky do světa. Hraničtí se snažili zachránit alespoň úlomek výroby, a tak tkali pro exotické země, jako Turecko, Indie a země v Africe a Asii. Toto však netrvalo dlouho. Od roku 1892, za pomoci strategie ministra obchodu Kerbera, se v hranických továrnách začali vyrábět také ubrusy, záclony a později i koberce. V roce 1885 byl zprovozněn úsek železnice Aš-Hranice, a v roce 1906 úsek Hranice-Adorf. Železnice hodně pomohla zdejšímu průmyslu, ale již nikdy nevrátila jeho stav z počátku 19. století.

Památník první světové války před evangelickým kostelem

První světová válka Hranice v podstatě zničila. Přinesla bídu, hladomor a utrpení. Lidé nedostávali hlavní potraviny někdy i celé dny a ostatní potraviny a hygienické potřeby se do Hranic nedostaly i celé měsíce. Byly vyhlašovány sběry kovů, které byly prodávány, a za získané prostředky bylo nakupováno jídlo.

Sílící hnutí ašského Konráda Henleina mělo velký vliv i na Hranice. Zde se také začal formovat Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), a celé Ašsko bylo poté Henleinem předáno Hitlerovi ještě před podepsáním Mnichovského diktátu.

Dne 18. dubna 1945 vstoupila 1. pěší divize americké armády pod velením generála Clifta Andruse do ašského výběžku právě přes Hranice. Hranice, jako první obec v Československu kapituluje americkým vojskům během odpoledne. Kapitulace se však neobešla bez varovné dělostřelecké palby, která zničila jednu z hranických továren. Po obsazení Hranic se Američané vydali 20. dubna do Aše. V roce 1945 následovalo odsunutí německého obyvatelstva na německá území a osidlování obce Čechy z vnitrozemí, Slováky a Rumuny.

V letech 2009–2010 získaly Hranice peníze na několik let plánovanou realizaci obchvatu města, která byla nutná hlavně kvůli vysoké intenzitě dopravy dopravě k hraničnímu přechodu Hranice/Ebmath. V roce 2012 byla dokončena revitalizace středu města. Z evropských dotací bylo rekonstruováno hranické náměstí TGM, které bylo citelně dotčeno poválečnými demolicemi a chátráním budov a jehož stav byl již neúnosný.

• Hranice
• Pastviny
• Studánka
• Trojmezí

Znak

Modro-zeleně dělený štít. Nahoře stříbrný kůň se skloněnou hlavou, stojící na dělicí linii. Dole stříbrné kosmé vlnité břevno. Podoba znaku je v souladu s jeho návrhem z roku 1988. Znak je mluvící ve vztahu k původnímu německému pojmenování obce „Rossbach“ – „Koňský potok“.

Vlajka

List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 3:2. Na horním okraji zeleného pruhu stojí bílý kůň se skloněnou hlavou. Z první třetiny horního okraje zeleného pruhu vychází kosmý bílý pruh do třetí třetiny dolního okraje listu. Vlajka opakuje podobu znaku.

Do Hranic vede hlavní silnice z Aše. Z Hranic poté vede silnice do místních částí Trojmezí, a další do Pastvin a Studánky. Další dvě silnice vedou do německého Saska. První do německé vesnice Ebmath, druhá do města Bad Elster. Obě silnice byly v roce 2008 otevřeny jako dopravní hraniční přechody v rámci Schengenského prostoru.

Železniční stanice Hranice v Čechách je poslední stanicí na trati Cheb – Hranice v Čechách. Jedná se o nejzápadněji položenou železniční stanici v Čechách.

Železnice byla do Hranic vystavěna v roce 1885, aby pomohla zachránit textilní průmysl. V roce 1906 byl vystavěn také úsek Hranice-Adorf (SRN). Ten však byl po druhé světové válce uzavřen, a na německé straně byly v průběhu času některé úseky kolejí dokonce odstraněny. V roce 2014 bylo hranické nádraží zbouráno.[6]

V Hranicích se nachází zdravotní středisko, na kterém pracuje stálý lékař, a další v jednotlivých dnech dojíždějí z Aše a z Chebu. V centru obce se nachází jedna lékárna, další poté na hraničním přechodu s obcí Ebmath. V části Krásňany se nachází domov důchodců.

V Hranicích již přes sto let funguje základní škola a mateřská škola. Ty jsou pro děti z Hranic i z přilehlých vesnic – Studánky, Trojmezí a Pastvin.

Hranice mají vlastní knihovnu. Základní škola vytvořila divadelní spolek M+M, který svá představení uvádí i mimo Ašsko. Přímo v obci se nachází sedm restauračních zařízení. Nejznámější je patrně restaurace U koně na náměstí, která má velmi dlouhou historii. Sport zastupuje TJ SU Hranice, která má střídavě kolem 100 členů.[5] Prvořadou disciplínou je fotbal, další třeba tenis.

• TOUFAR, Hugo: Hranice v Čechách
• KRYL, Jan: Hranice v roce 1945, MNV Hranice (1990)
• KOLEKTIV autorů: Aš v zrcadle času, MÚ Aš (2005)
• KRÁTKÝ, Jiří Ing.: Obce Ašska v proměnách času, Muzeum Aš (2008)

• Ašský výběžek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hranice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hranice ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Hranice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)