Bad Elster

Bad Elster (česky někdy také jako Lázně Halštrov) je německé lázeňské město v saském zemském okresu Vogtland. Město se nachází v blízkosti hranic mezi třemi historickými zeměmi; Saskem, Bavorskem a Čechami, a v blízkosti měst Aše, Hofu a Plavna. Bad Elster patří mezi města mikroregionu Přátelé v srdci Evropy. Město ležící v údolí podél Bílého Halštrova, obklopují vysoké lesní porosty, které ho chrání před extrémními teplotními výkyvy. Má přibližně 3 600[1] obyvatel.

Bad Elster

znak
Poloha
Souřadnice50°16′55″ s. š., 12°14′5″ v. d.
Nadmořská výška546 m n. m.
StátNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresVogtland
Administrativní dělení6 městských částí
Bad Elster
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha19,8 km²
Počet obyvatel3 612 (2021)[1]
Hustota zalidnění182,7 obyv./km²
Správa
StarostaOlaf Schlott
Oficiální webwww.badelster.de
Telefonní předvolba037437
PSČ08645
Označení vozidelV
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Bad Elster do konce 18. století

Jeden až dva kilometry severozápadně od města se nachází zbytky kruhového valu (tzv. Starého zámku) z 12. století, které dokazují osídlení oblasti dlouho před první historickou zmínkou o městu v roce 1324. V roce 1412 vykupují pozemky města a okolí Zedtwitzové, v jejichž držení zůstávají až do 18. století. Léčebný účinek Halštrovského pramene (kdysi označován jako Säuerling (Kyselka), dnes Moritzquelle) byl spoznán velmi brzy. Jiří Leisner, tehdejší plavenský městský lékař a osobní lékař zemského pána, vévody Moritze ze Saska a Zeitzu zapisuje v roce 1669, že „tato voda byla od nepaměti používána nejen obyvateli Elsteru, ale jezdili si pro ni až z Adorfu“ a také píše, že „byla využívána pacienty s mnoha nemocemi“. V roce 1795 navštívil Elster slavný básník Johann Wolfgang von Goethe, a později ve svém díle uvádí halštrovské prameny Hermanna a Dorotheu.

19. a 20. století

Před rokem 1851 byl Elster jen samostatnou farou. V roce 1892 byl vysvěcen nový novogotický kostel Svaté Trojice. Starý kostel Svatého Petra a Pavla byl zbourán. Elster od roku 1848 patřil k Saským královským státním lázním, díky čemuž se rychle rozrůstal počet lázeňských hostů: 1848: 129; 1850: 378, 1860: 1.750, 1870: 2450, 1890: 5870, 1900: 8900, 1990: 15 600. Od roku 1875 nese místo název Bad Elster a od roku 1935 užívá městských práv. Roku 1880 zde bylo otevřeno Lázeňské muzeum, které se stalo prvním svého druhu nejen ve městě, ale i v celém zemském okresu Vogtland.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel města Bad Elster
Rok 1834 1871 1890 1910 1925 1939 1946 1964 1971 1990 2003 2004
Počet obyvatel 701 1248 1120 2251 3368 3546 3657 3353 3336 4701 4101 4060

Památky

Lázeňská budova
  • katolický kostel sv. Alžběty, vystavěn v letech 19121913
  • evangelicko-luteránský kostel sv. Trojice
  • hrob na městském hřbitově pro čtyři neznámé válečné zajatce 2. světové války, kteří zemřeli během nucených prací.

Městské části

Bärenloh, Christiansreuth, Heißenstein, Kessel, Mühlhausen, Reuth a Sohl včetně Schwarzenbrunnu.

Ekonomika

Bad Elster žije především z turismu, který do městské kasy přináší velké množství peněz. Ve městě se nachází sedm lázeňských rehabilitačních klinik. V roce 2005 se zde nacházelo 35 ubytovacích míst, které nabízeli až 2400 lůžek. Během téhož roku bylo napočítáno 540 000 přenocování.

Doprava

V blízkosti města se nachází rychlostní silnice B 92, která bývá však jen málo vytížená. Z Bad Elsteru vedou do České republiky dva dopravní hraniční přechody; jeden do Hranic (část Krásňany), a druhý do Doubravy u Aše, pro dopravu otevřený v roce 2008. Proti otevření pro automobilový provoz protestovaly radnice v Aši i v Bad Elsteru, ale marně. Důvodem protestů byly možné neblahé následky pro přírodní park Smrčiny. Nádraží v Bad Elsteru na trati Cheb – Plauen se nachází asi 2,5 kilometru od středu města, na okraji místní části Mühlhausen.

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Elster na německé Wikipedii.

  1. Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2021-08-19]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.