Obuvnictví

Obuvnictví zvané též ševcovství je obor zabývající se výrobou obuvi. S ohledem na nejčastěji používané materiály je považován za odvětví kožedělného a textilního průmyslu. Osoba obuv vyrábějící se nazývá obuvník čili švec. Povolání ševce patří mezi tradiční řemesla.

Vyobrazení ševcovské dílny z roku 1568

Model ševce z Muzea obuvi a kamene ve Skutči

Tradičním materiálem na výrobu bot v evropské kultuře byla kůže, proto byl výkon ševcovského řemesla často spojen obecněji se zpracováním kůže, například se sedlářstvím. Mezi speciální ševcovské potřeby patří ševcovské kopyto, šídlo, verpánek i speciální nitě dratev.

Polský obuvník při práci, 1941

V obuvnictví je používána řada dalších materiálů, zejména guma, plast, juta, dřevo (dříve například dřeváky, dnes například podrážka u „korkových“ sandálů). Ruční výroba bot byla do značné míra nahrazena výrobou strojní, na čemž se během začátku 20. století podílel i český obuvník Tomáš Baťa, který z tehdejšího Československa udělal obuvnickou velmoc.

Výrobna bot v Bangladéši

Patronem ševců je svatý Kryšpín. Postavy ševců se proto hojně vyskytují v lidových pohádkách.