Vestfálský mír

Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku. První jednání byla započata už na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první politicko-geografický mezník.

Vestfálský mír
Základní údaje
Podepsání
Datum24. října 1648
MístoMünster a Osnabrück
StranySvatá říše římská Svatá říše římská, Francouzské království Francouzské království, Španělská monarchie Španělská monarchie, Spojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské, Švédská říše Švédská říše
ZástupciFerdinand III., Ludvík XIV., kardinál Jules Mazarin a delegáti Španělska, Spojených nizozemských provincií a Švédska.
Detaily smlouvy
Cílukončení třicetileté a osmdesátileté války

Dvě města

Jednání v Münsteru

Všechna jednání o míru byla vedena ve dvou německých městech, vzdálených padesát kilometrů od sebe: v Münsteru, který leží v dnešním Severním Porýní-Vestfálsku (odtud také vestfálský mír), a Osnabrücku, nacházejícím se v Dolním Sasku. Tato nejednotnost byla způsobena tím, že Švédsko upřednostňovalo protestantský Osnabrück, zatímco zástupci Francie katolický Münster, a vzhledem k neochotě katolických a protestantských vůdců se setkat došlo k oddělení táborů.

Strany dohody

Dohody byly uzavřeny mezi Svatou říší římskou, reprezentovanou císařem Ferdinandem III. a dalšími německými knížaty, Španělskem, zástupci Francie Ludvíkem XIV. a kardinálem Julesem Mazarinem, delegáty Republiky spojených nizozemských provincií a Švédskem.

Výsledek

Náboženské změny ve Svaté říši

  • Byla výrazně omezena moc císaře nad celou říší. Vládcové jednotlivých částí Svaté říše měli nově právo vládnout na svém území podle „cuius regio, eius religio“, neboli vyznávat vlastní náboženství. Z toho vyplývá i poněkud paradoxní situace: ač v ostatních částech říše vzniká náboženská svoboda, v zemích Koruny české a Rakouských dědičných zemích dochází nadále k upevňování pozice katolické církve.
  • Jako třetí náboženství byl ustanoven kalvinismus.
  • Křesťanům, kteří žili na území, kde nebylo jejich náboženství panovníkem podporováno, bylo povoleno sloužit mši na určeném místě v určenou hodinu.

Územní změny

Mapa Svaté říše římské v roce 1648
Zjednodušená mapa Evropy v roce 1648

Citát

K události se váže ideologicky zatížený citát komunistického ministra kultury Zdeňka Nejedlého:

Co byl vlastně Vestfálský mír?... Byl to náš první Mnichov. A za účasti či neúčasti týchž herců.
 KOČÍ, Josef. Boje venkovského lidu v období temna: Povstání nevolníků v XVII. a XVIII. století. Naše vojsko, 1953. Str. 56

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Traités de Westphalie na francouzské Wikipedii.

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.