Kácov

Městys Kácov (původně Kaczow, německy Katzow (1720), 1854 Kácov) se nachází asi 7 km severozápadně od Zruče nad Sázavou v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Žije zde 770[1] obyvatel. Kácovem protéká řeka Sázava a její dva pravostranné přítoky Čestínský potok a Losinský potok. V kopcovitém okolí převládají lesy a pole. Součástí městyse jsou i vesnice Račíněves, Zderadinky, Zderadiny a Zliv. K. Kuča uvádí, že „Kácov je typickým lokačním městečkem, jehož základ tvoří velké obdélníkové náměstí nad řekou a brodem. Západní, severní i východní čára náměstí se váže na cesty, které se sbíhaly do koutů náměstí“.[3]

Kácov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0205 534129
Pověřená obecZruč nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
Okres (LAU 1)Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°46′41″ s. š., 15°1′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel770 (2022)[1]
Rozloha11,10 km²
Nadmořská výška332 m n. m.
PSČ285 09
Počet domů431 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseKácov 157
285 09 Kácov
[email protected]
StarostkaMgr. Soňa Křenová
Oficiální web: www.kacov.cz
Kácov
Další údaje
Kód obce534129
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. S Kácovem je spojen rod Černčických z Kácova. Kácov byl povýšen na městečko roku 1412. Roku 1457 byl založen pivovar, který obnovil svou činnost v roce 2001 (s ročním výstavem 20 000 hektolitrů a osmi druhy piva obchodní značky Hubertus).

Asi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavbě na barokní zámek. V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla. J. O. Blažíček uvádí, že kácovský zámek spadá do trojice objektů spolu se zámkem v Hostivici u Prahy a  severočeské Horní Polici přestavěných Annou Marií Františkou, velkovévodkyní toskánskou, jejichž dispozice spolu s převýšenou střední halou se nejvíce podobá jednomu z typů klášterních konventů 17. století.[4]

Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. bejlina), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády. První most přes vodu byl postaven u Štítného v r. 1715 nákladem hraběte Bredy.[5] K 1. prosinci 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Posloupnost majitelů

Seznam majitelů obce od 14. století:[7][8]

  • Arnošt z Talmberka
  • 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
  • 1377 Vítek Černčický z Kácova
  • 1392 Jindřich
  • 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od roku 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
  • 1408–1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
  • 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
  • 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu. O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť.
  • Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
  • 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic, který ale v roku 1455 zemřel
  • 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
  • 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho  na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
  • 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
  • 1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
  • 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
  • po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
  • 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
  • 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
  • 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Zábědovic a Burjan Čejka z Olbramovic
  • 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
  • 1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
  • 1626–1628 Oktavián Vchynský
  • 1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
  • 1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
  • 1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
  • 1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
  • 1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
  • 1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
  • 1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
  • 1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedabylic
  • 1711–1725 Karel Jáchym Breda
  • 1725–1726 Karel Richard Schmidlin ze Schmidlinu
  • 1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
  • 1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
  • 1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
  • 1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
  • 1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
  • 1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
  • 1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
  • 1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
  • 1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte, zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
  • od 1847 císař Ferdinand V.
  • od roku 1875 František Josef I.
  • od roku 1916 Karel I.
  • od 1918 československý stát

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[11]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932

V městysi Kácov (přísl. Račiněves, Zliv, 1127 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 2 cihelny, 2 elektrárny, elektrotechnický závod, knihtiskárna, lihovar, 3 mlýny, sušárna semen,2 pily, pivovar, stavitel, velkostatek, včelařský spolek.
  • Služby (výběr): lékař, biograf Sokol, cukrář, drogerie, hodinář, skladištní družstvo, 5 hostinců, hotel Růžička, kapelník, knihař, obchod s koženým zbožím, malíř, obchod s medem, obchod s obuví Baťa, obchod s papírem, obchod s psacími stroji, 2 radiopotřeby, Občanská záložna v Kácově, Spořitelní a záložní spolek v Kácově, Okresní hospodářská záložna, obchod s velocipedy, 3 zahradnictví, obchod s železářským zbožím.

Pamětihodnosti

Osobnosti

Kulturní akce
  • Od roku 2007 do roku 2010 se v Kácově na přelomu července a srpna pravidelně konal Sázavafest. V samotném městyse se však nacházela jen jedna menší stage.
  • O neděli o svatém Liberátu (17. srpna) nebo první následující neděli, připadne-li výročí na všední den, pouť ke hrobu svatého Liberáta. Ostatky uloženy v kostele.
  • V dubnu každého roku se obec účastní projektu „Čistá řeka Sázava“.
  • V květnu každého roku probíhají na území obce Noční rybářské závody (sobota - neděle).

Sport

V roce 2017 byl na území městyse otevřen golfový resort Kácov. Hřiště nabízí 27 jamek. Návrh klubovny pochází od prof. Ing. arch. Martina Rajniše. Stavba s stala vítězem ankety Stavba roku Středočeského kraje.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/125 Kolín - Uhlířské Janovice - Kácov - Vlašim.
  • Železnice – Městysem vede železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku z Čerčan bylo roku 1901, pokračování trati do Světlé nad Sázavou bylo dáno do provozu v roce 1903. Na území městyse leží železniční stanice Kácov a železniční zastávky Kácov zastávka a Střechov nad Sázavou. V důsledku zanedbání údržby kolejí Ministerstvem dopravy[zdroj?] je od roku 2017 úplně zastaven železniční provoz na úseku Kácov – Zruč nad Sázavou. Na podzim roku 2018 má začít rekonstrukce trati, která se má vrátit do provozu v červnu 2019.[15]

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z městyse jezdily autobusové linky do Kolína, Vlašimi a Louňovic pod Blaníkem (dopravce ČSAD Benešov), linka Kolín-Tábor-České Budějovice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín) a linky do Čestína, Kutné Hory, Sázavy, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 212 jezdilo v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.[kdy?]

Sítě

V letech 2003–2006 byla v obci vybudována splašková kanalizace, která byla napojena na čističku. V r. 2015 byla provedena rekonstrukce čističky a zvětšena její kapacita.[16]

Fotogalerie
  • Kácov
  • Zámek
  • Děkanství č.p.8
  • Kácov z výšky

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Ve: Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.  Praha : Libri, 2000, II. Díl, s. 754.
  4. Blažíček, J. O.: Umění a umělci 17. a 18. století v záznamech pražských klášterních archivů I. Z dominikánského archivu sv. Jiljí.  Ve: Uměni II, 1954, s. 162- 166.
  5. Svoboda, V. G.: Kácov. Ve: Sborník historického kroužku, r. 11, 1910, č. 3 -4, s. 151. (dokončení.)
  6. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  7. Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Otisknuto v týdeníku Hlasy od Želivky a Sázavy 1928 - 1929. 60 stran.
  8. Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 520-521. (česky a německy)
  15. SŽDC připravuje obnovení provozu na části Posázavského pacifiku z Kácova do Zruče nad Sázavou. Silnice železnice [online]. 2018-05-16 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. ISSN 1803-8441.
  16. KŘEN, P.: Slavnostní otevření čističky odpadních vod v Kácově. (Rekonstrukce za pomoci dotace Ministerstva zemědělství a Středočeského kraje.) Ve: Mikroregion Uhlířskojanovicka a Středního Posázaví. Zpravodaj. Únor 2016. S. 1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.