Malešov

Městys Malešov (německy Maleschau) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, asi šest kilometrů jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Historické jádro městyse je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Městys leží na regionální železniční trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Součástí městyse jsou také vesnice Albrechtice, Maxovna, Polánka a Týniště.

Malešov
Malešov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0205 534188
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
Okres (LAU 1)Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°54′40″ s. š., 15°13′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 010 (2022)[1]
Rozloha14,28 km²
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ285 41
Počet domů413 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa úřadu městyseMalešov 45
285 41 Malešov
[email protected]
StarostaFrantišek Bláha
Oficiální web: www.malesov-kh.cz
Malešov
Další údaje
Kód obce534188
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název městyse je odvozen z osobního jména Maleš ve významu Malešův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Maladscowe (1303), de Malessowa (1318), de Maleschow (1341), in Malessowie (1391), in Malessow (1408), na Malešově (1615).[3]

Historie
Kostel Svatého Václava

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303.[4] Dne 7. června 1424 v bitvě u Malešova porazil Jan Žižka spojená vojska umírněné Svatohavelské koalice a pražských husitů.[5] Bitvu dnes připomíná pamětní deska před bývalým mlýnem Dubina a pamětní kámen vedle silnice u rybníka Prosík (u modré turistické značky).

V letech 1966–1970 byla vybudována vodní nádrž Vrchlice, jejíž vody zatopily část katastru obce. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Roku 1950 byla k Malešovu připojena obec Polánka.[7] Od 1. ledna 2000 k obci přísluší Albrechtice.[8]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932

V městysi Malešov (přísl. Maxovna, 1200 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] lékař, autodoprava, biograf Sokol, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maxovně, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, stáčírna lahvového piva, pivovar, pohodný, 2 pokrývači, porodní asistentka, továrna na prádlo, 17 rolníků, 2 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek v Malešově, studnař, 3 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 6 truhlářů, velkostatek, zámečník, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami.

Ve vsi Polánka (118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] družstvo pro rozvod elektrické energie v Polánce, hostinec, obuvník, rolník, trafika.

V obci Týniště (přísl. Bykáň, 256 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] družstvo pro rozvod elektrické energie v Bykáni, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týništi, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář.

Pamětihodnosti
Malešovská tvrz
Malešovský zámek
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Malešově.

Dominantou městečka je tvrz Malešov doložená roku 1359.[5] V jejím sousedství se nachází hospodářský dvůr, jehož severní stranu uzavírá malešovský zámek postavený nejspíše Šporky koncem sedmnáctého století.[17] Koncem října 2018 bylo v budově zámku otevřeno za přítomnosti amerického velvyslance Stephena B. Kinga, Muzeum Malešov. Velvyslanec zároveň odhalil pamětní desku malešovskému rodáku Karlu Jonášovi. Muzeum přibližuje historii městyse, místní tvrze, bitvu u Malešova 1424, židovskou komunitu, historii dolování, pivovarnictví (od roku 2017 se vaří pivo v Přátelském pivovaru Malešov) či vodní nádrž Vrchlici. Vedle Národního muzea je to další muzeum, kde lze shlédnou kostru velryby.[18]

Další pamětihodnosti:

  • kostel svatého Václava
  • židovský hřbitov
  • socha svaté Barbory
  • sousoší svatého Antonína, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • přírodní památka Na černé rudě
  • zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice

Osobnosti
  • Karel Jonáš (1840 Malešov – 1896 Krefeld) – česko-americký politik, novinář a lingvista
  • Hugo Meisl (1881 Malešov — 1937, Vídeň) – rakouský fotbalový funkcionář
  • Josef Staněk (1920 Malešov – 2012) – český dirigent, hudební skladatel a pedagog
  • Václav Jan Staněk (1907 Miskovice – [1983 Praha) – vědecký pracovník, prožil studentská léta v Malešově, bratr Josefa Staňka

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Malešov – Čáslav – Ronov nad Doubravou.
  • Železnice – Městysem vede železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území městyse leží železniční stanice Malešova železniční zastávka Týniště.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky z Kutné Hory do Sázavy, Uhlířských Janovic, Zbraslavic a Zbýšova (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Malešov, s. 11.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 294. Dále jen Šimek (1989).
  5. Šimek (1989), s. 295.
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl II. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 791. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1084. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy)
  17. Šimek (1989), s. 297.
  18. HAVLÍČEK, Vladimír. Malešovská velryba. NaCestu. Roč. 4, čís. 4, s. 6–9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.