Bílé Podolí

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[4]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
• 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[5]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[6]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[7]
• 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[8]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

V obci Bílé Podolí (přísl. Brambory, 764 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] holič, 4 hostince, klempíř, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s uhlím, obuvník, pekař, pokrývač, porodní asistentka, 2 rolníci, 2 řezníci, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Bílé Podolí, studnař, 2 trafiky, truhlář.

Ve vsi Lovčice (410 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bílého Podolí) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, 2 kováři, krejčí, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Lovčice, trafika.

Ve vsi Zaříčany (448 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bílého Podolí) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] výroba cementového zboží, 2 obchody s dobytkem, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 5 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zaříčany, stavební podnikatelství, švadlena, 2 trafiky, truhlář.