Zbýšov (okres Kutná Hora)

Obec Zbýšov (německy Sbischow) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 18 km jižně od Kutné Hory a 13 km jižně od města Čáslav. Dominantou obce, kromě kostela, je v širokém okolí známý Zbýšovský rybník, který je hojně využívaný k rekreačním účelům. Žije zde 630[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Březí, Damírov, Chlum, Klucké Chvalovice, Krchlebská Lhota, Opatovice a Zbudovice.

Zbýšov
Kostel ve Zbýšově
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0205 534625
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíČáslav
Okres (LAU 1)Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°48′42″ s. š., 15°21′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel630 (2022)[1]
Rozloha26,15 km²
Nadmořská výška394 m n. m.
PSČ286 01
Počet domů372 (2021)[2]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa obecního úřaduZbýšov 30
285 65 Zbýšov v Čechách
[email protected]
StarostkaKvěta Němcová
Oficiální web: www.zbysovvcechach.cz
Zbýšov
Další údaje
Kód obce534625
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec patřila až do husitských válek k majetku Sázavského kláštera. Roku 1360 zde bylo zřízeno proboštství.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[3]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[6]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932

Ve vsi Zbýšov v Čechách (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lékař, bednář, holič, 2 hostince, krejčí, pila, sklad rakví, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbýšov, strojírna, 2 švadleny, trafika, zednický mistr.

Ve vsi Klucké Chvalovice (360 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, trafika.

V obci Opatovice (173 obyvatel, evang. kostel, samostatná obec se později stala součástí Zbýšova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] cihelna, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Opatovice, trafika, truhlář.

Pamětihodnosti

  • Kostel Narození svatého Jana Křtitele - původní raně gotický kostel byl zbořen a na jeho místě roku 1884 postaven kostel pseudorománský, vybudoval jej stavitel ing. Marchetti za patronátu rodiny Schwarzenberků; ze starého kostela byla přenesena dřevěná barokní Kalvárie z 1. poloviny 18. století a dva protějškové oltářní obrazy sv. Anny a sv. Jana v empírových rámech z doby kolem 1800
  • Evangelický kostel – stavba z konce 19. století
  • Kamenná mohyla - pomník obětem padlým za 1. světové války

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/338 Žehušice – Čáslav – Zbýšov – Vrbka.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Vlkaneč ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obcí měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 960. (česky a německy)

Literatura

  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 354-355
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000, s. 307; dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.