Zliv (Kácov)

Zliv (německy Sliw[2], Zlives 1651, Zlivě 1654) je malá vesnice, část městyse Kácov v okrese Kutná Hora. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Kácova. Je zde evidováno 30 adres.[3] Trvale zde žije 40 obyvatel.[4]

Zliv
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKácov
OkresKutná Hora
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°46′4″ s. š., 15°1′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel53 (2011)[1]
Katastrální územíKácov (7,62 km²)
PSČ285 09
Počet domů29 (2011)[1]
Zliv
Další údaje
Kód části obce61662
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zliv leží v katastrálním území Kácov o výměře 7,62 km2.

Historie

Označení Zlivy je hodnoceno jako nesprávné. Původ názvu Zliv není zcela vyjasněn. A. Profous[5] uvádí, že název vznikl z osobního jména Zliv, tj. osídlení Zlivovo. Snad ze slovesa zlíti, které mělo význam svářet se, hněvat se. Jiný výklad vychází z toho, že jde o místo, kde osadníci slili vodu uměle – potokem nebo z jiného vodního zdroje. Vychází se ze slovesa zlívat, respektive zlévat, slévat.

Dějiny Zlivy jsou spojeny s Kácovem.

Ant. J. Zavadil uvádí, že nejstarší dochované záznamy o Zlivy pocházejí z r. 1392.[6] Historický lexikon obcí České republiky uvádí jako prokazatelné datum rok 1413, kdy si bratři Jindřich a Beneš rozdělili zděděný majetek na dvě poloviny včetně obce Zliv.[7]

František Beneš se ve svých Dějinách městečka Kácova n. Sáz. uvádí, že v r. 1454 byla část obce Zliv po Benešovi jako odúmrť dána králem Ladislavem Alešovi ze Šternberka a Holic, který ale 19. března 1455 zemřel a tak zůstaly poměry v Kácově nadále tytéž. V r. 1551 je uváděn jako držitel Kácova Kryštof Jandorf z Jandorfu a jako součást panství je uváděna ves Zliv.  V r. 1564 věnoval Václav Čejka z Olbramovic své manželce Magdaleně ze Solopysk 1 000 kop zapsaných na městečku Kácov, zboží ve vesnicích Zliv, Zderadiny a podílu ve Vranicích.   [8]

V r. 1628 odprodal Jan Verde Jan Oktavian Vchynský z Vchynic a Tetova polovinu osady Zliv Janu de Vitwe z Lilienthalu (ve smlouvě byla uvedena osada Zliv).[6]

Po právní úpravě místní a územní samosprávy je od r. 1869 obec Zliv uváděna jako součást obce Kácov.

V r. 1924 se obec Zliv politicky a správně odloučila od Kácov a stala se (na čas) obcí samostatnou.  V r. 1927 byl v obci provedena elektrifikace.[9]

Pamětihodnosti

Na návsi kaplička svaté Trojice.  

Literární zajímavosti

Ves Zliv je uváděna v literatuře v knize Z.M. Kuděj: Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře. Jde o cestopis z Posázaví z června roku 1914. (Po opuštění Kácova je Jaroslav Hašek napaden ve Zlivi psy pro zapomenutou uzenku v saku.) Druhou knihou je práce Václava Vlčka: Sněhy a ledy. Část nazývaná "Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro lineár" bývá publikována samostatně. Zahrnuje cestu přes Zliv.[10]

Další fotografie
  • Kaple na návsi
  • Dům čp. 20
  • Náves
  • Dům čp. 2

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  5. Místní jména v Čechách : jejich vznik, pův. význam a změny. Napsal Antonín Profous, Jan Svoboda, Vladimír Šmilauer. -- 1. vyd.. -- Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1947–1960. -- 5 sv.
  6. Kutnohorsko slovem i obrazem : Práce vešk. učitelstva okresu. Díl II, Místopis okresního hejtmanství. Část I-II / Uspoř. odbor. zeměp. red. Ant. J. Zavadila. -- Kutná Hora : Šolc, 1912. -- 2 sv. 536 s.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 / [vedoucí autorského kolektivu Jiřina Růžková, Josef Škrabal]. -- 1. vyd.. -- Praha : Český statistický úřad, 2006. -- 2 sv. (759, 623 s.)
  8. Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Hlasy od Želivky a Sázavy. Týdeník. 1928 – 1929.
  9. Závěta, J.: Zámek Kácov. Diplomová práce. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2011. 161 s. : fot.
  10. Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro lineár. (Z Vlčkovy knihy: Sněhy a ledy.) Ve: Pod Blaníkem, Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví. Roč. XV. (XXXVII.). 2011. Příloha.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.