Suchá Rudná

Suchá Rudná (dříve také Suchý Zejf[2], německy Dürrseifen, polsky Sucha Rudna) je vesnice, část obce Světlá Hora v okrese Bruntál. Nachází se asi 3 km na severozápad od Světlé. Je to také název katastrálního území o rozloze 11,02 km2.[3]

Suchá Rudná
Suchá Rudná - panorama
Lokalita
Charaktervesnice
ObecSvětlá Hora
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice50°3′49″ s. š., 17°21′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel56 (2011)[1]
Katastrální územíSuchá Rudná (11,02 km²)
Nadmořská výška700 m n. m.
PSČ793 31
Počet domů54 (2011)[1]
Suchá Rudná
Další údaje
Webwww.facebook.com/sucharudnaobec
Kód části obce160458
Kód k. ú.760455
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Doklad o keltském osídlení Suché Rudné sahá až cca 3505 let př. n. l. V roce 1983 byly nalezeny při hloubení průzkumné rýhy přes historickou dobývku Měkká žíla vzorky zuhelnatělých dřev – hrotu šípu a zbytky dřevěného rýžovnického splavu a pomocí uhlíku C14 stanoveno stáří.[4]

V roce 2013 byly v Suché Rudné při záchranném archeologickém průzkumu nalezeny dřevěné konstrukce, které prokazují zpracování zlata v této oblasti. Dle výzkumu spadají už do první třetiny 13. století.[5]

Osídlení Suché Rudné a okolí bylo důsledkem zájmu českého krále Přemysla Otakara I. a jeho bratra moravského markraběte Vladislava Jindřicha využiti ložisek drahých kovů v Jeseníkách. Lze se domnívat, že má spojitost se založením města Bruntál v roce 1213. Město v té době získalo královské výsady právě proto, aby byla zajištěna kontinuita nově příchozích osadníků se zkušenostmi s těžbou drahých kovů.[6]

První písemná zmínka o obci pochází z 1. října 1405 v dělicí listině, kterou si Bruntál s jeho správním obvodem a výnosy rozdělila mezi sebe opavsko–ratibořská knížata Jan II. a Mikuláš.[7] Suchá Rudná se k roku 1880 uvádí jako Dürzejf, poté až do roku 1945 jako Suchý Zejf.[8]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Suché Rudné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7]

Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001 2013[9]
Počet obyvatel 595637572546481430390[pozn. 1]150144126876977 56
poznámka
  1. z toho: 0 Čechoslováků, 387 Němců; 378 řím. kat., 11 evang., 1 bez vyzn.

V Suché Rudné je evidováno 97 adres: 60 čísel popisných (trvalé objekty) a 37 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočítáno 49 domů, z toho 24 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

  • kaple Nejsvětější Trojice byla postavená v roce 1796 nebo 1720 a to pravděpodobně v Karlově Studánce. Následně byla převezena v druhé polovině 19. století do Suché Rudné.[11]
  • pomník obětem 1. světové války v Suché Rudné (1922) od sochaře Josef Obeth
  • archeologické stopy hutě na neželezné kovy na Měkké žíle
  • archeologické stopy po rudném dole Dehýnky

Turistika

  • V blízkosti obce můžeme nalézt pramen minerální vody obdobného složení, jako má pramen v Karlové Studánce, je však chudší na obsah CO2. V roce 1773 prozkoumal pramen prof. Cranz, uvádí, že kyselka je vhodná při trudomyslnosti, srdeční vadě a nemoci sleziny. U pramene je turistický přístřešek s lavičkami a ohniště.[12]
  • Tůň na okraji vsi zařazená mezi evropsky významné lokality v rámci systému Natura 2000 jedna ze dvou nejbohatších lokalit čolka velkého (Triturus cristatus) v České republice.[13].
  • Vsí prochází cyklotrasy č. 6029, 6069.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
  4. HODNÝ, VÁCLAV; STROHALM, PETR. Historie dolování na Jesenicku – Andělskohorský rudní revír [online]. 2020 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
  5. JOSEF VEČEŘA, PAVEL MALÍK, MICHAL ZEZULA. Acta rerum naturalium. ISSN 1803-1587. 2014, roč. 2014, čís. 16, s. 75–84. Dostupné online.
  6. MARTIN TOMÁŠEK A KOLEKTIV. 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2014. 438 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-054-2. S. 342–245.
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 19. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083.
  8. http://www.svetlahora.cz/o-obci/historie-obce/16-sucha-rudna.html [online].
  9. Statistický lexikon obcí - 2013. Statistický lexikon obcí - 2013 [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (česky)
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
  11. http://www.svetlahora.cz/o-obci/mistni-asti-obce/48-sucha-rudna/202-kaple-nejsvtji-trojice-.html [online].
  12. RUDOLF, Jirkovský. Minerální prameny ve Slezsku. První. vyd. Opava: [s.n.], 1953.
  13. Archivovaná kopie. www.nature.cz [online]. [cit. 2015-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.