Ludvíkov

Obec vznikla v údolí Bílé Opavy při železárnách, které byly zřízeny v roce 1672 řádem německých rytířů. Provoz železáren si žádal velké množství dřeva a to musel někdo vytěžit a zpracovat, proto v letech 1687–1732 nastal příliv nových osadníků. Jako zakladatel obce je označován velmistr řádu Franz Ludwig, falckrabě z Neuburgu. Franz Ludwig zde nechal postavit jednu vysokou pec, dva železné hamry, jednu kovárnu, jeden dům pro hamrovního správce, jeden dům pro hamrovního písaře a ještě 15 domů, které byly podmíněně postoupeny dělníkům. Roku 1701 jsou založeny dvě slévárny, tři hutě a hamr s pohonem vodním kolem. K roku 1819 se připomíná jedna tavící pec, dva hamry na železo, přibyl jeden hamr na plech a kovárna. Roku 1795 zde bylo vyrobeno během 22 týdnů 550 tun surového železa. Roku 1823 to bylo 875 tun surového železa a roku 1833 684 tun surového železa a 109 tun výrobků z litiny. Litina se zde začala vyrábět od roku 1818. Na této výrobě se podílel i známý sochař z Horního Údolí Bernard Kutzer. Byly zde vyráběny kříže, medaile, plakety, litinové vany, umyvadla, kotle, nářadí pro laboratoře a lékárnictví, kování dveří, mříže, ozdobná zábradlí, těžítka, domovní znamení, zdobné vázy i hřbitovní plastiky [4] Roku 1734 měla obec 30 stavení, roku 1780 62 stavení, roku 1805 82 stavení a 485 obyvatel a roku 1879 100 stavení a 847 obyvatel. [5] K roku 1850 měly železárny dvě pece a těžila se zde železná ruda, k roku 1855 zde bylo 120 zaměstnanců. Roku 1879 železárny zanikly a byly nahrazeny dřevoprůmyslem. K roku 1930 měla pila a dřevoprůmysl 280 zaměstnanců. K roku 1910 a 1939 se připomíná výroba kovového zboží a roku 1925 výroba razítek. [6].

Firma Adolf Grohmann a syn z Vrbna pod Pradědem zde roku 1880 vyrábí drát, lana, řetězy, hřebíky a začíná zde i výroba pletiv. Začátkem 20. století bylo provedeno několik pokusů o obnovu těžby rud, ale malá výtěžnost další pokračování hornické činnosti ukončila. [7] Ludvíkov byl původně přifařen pod město Andělská Hora od roku 1723 pod Vrbno. V okolí obce se těžilo i zlato. V 19. století se od jeho těžby pro nerentabilnost upustilo. Při hledání zlata byly objeveny měděné rudy. Ve střední části údolí se nacházejí šachty, štoly a zářezy po jejich těžbě. Tato těžba zde probíhala až do roku 1918 s výtěžkem kolem 20 tun ročně. Těžbu dnes připomíná hornická naučná stezka Vysoká – Hláska, která se nachází na svazích Vysoké hory a vrcholu Hláska. Zde se nachází důlní pole, šachty, štoly a pinky. [8] Od roku 1892 zde byla pošta, v letech 1872 až 1879 konzum (znovu k roku 1930) a v roce 1852 bratrská pokladna, která zanikla roku 1884 zřejmě z důvodu zániku hutí. K roku 1853 obecná škola, která měla k roku 1900 dvě třídy. [6]

K roku 1860 se připomínají dodnes funkční železité minerální prameny. Až do roku 1945 byla obec převážně německá (pod názvem Ludwigsthal – česky Ludvíkovo údolí). Obsazena Rudou armádou 8. května 1945. [6] Po odsunu německého obyvatelstva sem přicházeli lidé z jiných oblastí, a to především ze Slovenska. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byl Ludvíkov částí obce Vrbno pod Pradědem.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Ludvíkova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[9]:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	750	733	847	860	882	803	955[p 1][p 2]	448	368	402	376	299	340[p 3]

1. z toho místní část Karlova Studánka 19
2. z toho: 26 Čechoslováků, 910 Němců; 886 řím. kat., 63 evang., 3 bez vyzn.
3. z toho: 303 Čechů, Moravanů a Slezanů, 27 Slováků, 2 Němci, 1 Polák; 99 řím. kat., 2 čsl. hus., 2 evang., 1 pravosl., 209 bez vyzn.

V Ludvíkově je evidováno 204 adres: 249 čísel popisných (trvalé objekty) a 55 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 121 domů, z toho 86 trvale obydlených.

Ludvíkovské skalní město

• Barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1792. Kostel a část mobiliáře je od roku 2008 kulturní památkou ČR. Varhany pochází z roku 1874 a jsou od firmy Franz Rieger a syn z Krnova. [11]
• Dřevěná kaple z roku 1923, postavená jako památník obětem 1. světové války, která dnes slouží i jako památník obětem 2. světové války. Kaple byla postavena dle návrhu malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky především za pomoci místních řemeslníků. Peníze na ni byly získány ze sbírky a dobrovolných darů.
• Hřbitov byl budován ve stejnou dobu jako kostel, kolem roku 1869 byla zřízena kamenná ohradní zeď a márnice. Jsou zde litinové náhrobníky, většinou ve tvaru křížů, z místních železáren, centrální (velký) litinový kříž je z roku 1862. [12]
• Dům č. p. 30 je zděnou stavbou, která dokládá původní lidové stavitelství. Jde o příklad domu východosudetského typu z 18. století s mohutnou sedlovou střechou. Od roku 2002 jde o kulturní památku. [12]
• Novorenesanční vila (tzv. zámeček) č. p. 18 místní významné podnikatelské rodiny Gaidosch z roku 1889. [13]
• Původní Wilhelmova huť, dnes výroba řeziva a pelet[13]
• Několik památných stromů
• Museum v protorách obecního úřadu (historie, dobové pohlednice, archiválie, výrobky z litiny atd.)
• Vyhlídka Franze Ludwiga (pojmenovaná po zakladateli obce)[14]
• Zřícenina hradu Fürstenwalde na Zámeckém vrchu
• Ludvíkovské skalní město

• PELA, Emil. Ludvíkov: Jeseníky. Karlovice : Actaea, společnost pro přírodu a krajinu, 2012. ISBN 978-80-260-3348-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvíkov na Wikimedia Commons
• Ludvíkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)