Jaro

Jaro (zastarale, příp. básnicky vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se.

kvetoucí strom

Časové vymezení

Meteorologické jaro začíná 1. března a končí 31. května. Jarními měsíci jsou březen, duben a květen.

jarní rovnodennost viděná z prehistorického místa Pizzo Vento u Fondachelli Fantina na Sicílii.

Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla 20. března, na jižní 23. září) a končí letním slunovratem (na severní polokouli zpravidla 21. června, na jižní 21. prosince). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky.[1]

Jiné podnebné pásy

Rozdělení roku na jaro, léto, podzim a zimu je zřetelně vidět pouze v oblasti mírného a subarktického pásu. V oblasti tropů roční doby v podstatě neexistují, v subtropech může být rok rozdělen zpravidla na dvě období – období dešťů a období sucha, v okolí severního a jižního pólu je po celý rok zimní počasí (hrají zde ovšem velkou roli polární den a noc).

Události na jaře

Masopust, či obecně karneval

Jedná se o třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou.

Ve světě se v téže době slaví například Karneval v Riu, nebo Karneval v Santa Cruz de Tenerife.

Velikonoce
Podrobnější informace naleznete v článku Velikonoce.

Velikonoce jsou jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ve kterém se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V Česku je při něm prastarou tradicí hodování a pomlázka, v jiných zemích jsou zvyklosti značně odlišné.

První máj, Svátek práce
Podrobnější informace naleznete v článcích První máj (svátek zamilovaných) a Svátek práce.

Termínem První máj se mohou rozumět dva svátky: Svátek zamilovaných a Svátek práce, den pracujících. Oba dva připadají na datum 1. května.

Pesach
Podrobnější informace naleznete v článku Pesach.

Židé na jaře slaví jeden ze svých hlavních svátků, Pesach. Jedná se zároveň o jeden z nejstarších svátků vůbec. Připomíná vyjití z otroctví a cestu ke svobodě; zároveň je oslavou probouzení půdy a země.

Odkazy

Reference
  1. Český hydrometeorolog. ústav Ústí n. L.: Meteorologické a astronomické jaro

Literatura
  • Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách: Jaro. 1. vyd. Praha: Družstevní práce, 1944. 369 s.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.