Kůrovcová kalamita v Česku

Průměrné hodnoty počtu odchycených kusů kůrovce na lapačích se pohybovaly okolo stovek kusů.[14]

Byl spuštěn projekt Kůrovcové info.[14]

V roce 2017 kůrovec poničil asi 6 milionů m³ dřeva.[8] Nejhorší situace byla na Severní Moravě a ve Slezsku. Celkem bylo v roce 2017 vytěženo 19 milionů m³ dřeva.[15] Pro srovnání, kvůli orkánu Kyrill bylo v roce 2007 vytěženo 18,5 milionů m³ dřeva.[15]

První rojení kůrovce začalo v dubnu a v průběhu roku vyletěly tři generace. Výjimečně byla zakládána ještě čtvrtá generace.[14]

Ve státních lesích se na Vysočině od ledna do července 2018 vytěžilo 303 500 m³ kůrovcového dřeva.[9] Odhadovalo se, že kvůli kůrovci bude muset být v roce 2019 na Vysočině vytěženo pět až šest milionů m³ kůrovcového dřeva.[9] Protože to je množství, které se nedá prodat, republikový výbor Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů sepsal petici s názvem Zdravé a prosperující lesy pro příští generace, ve které žádal vládu a parlament o pomoc.[9]

Celkem bylo vytěženo 25,7 milionů m³ dřeva.[15] Z toho hmyzové kácení činilo 13 milionů m³ dřeva, což tvoří podíl téměř 57 % veškeré neplánované těžby.[15] Na Vysočině 70 % veškerého vytěženého dřeva představovalo hmyzovou těžbu.[15]

Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka navrhoval uvolnit 15 000 víz do zemědělství pro pracovníky z Ukrajiny, ale schváleno bylo pouze 1500 víz.[16]

Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu 3,5 milionu Kč státnímu podniku Lesy České republiky, protože neprovedl úkony, které ve spojení s kůrovcem provést měl.[17]

Les po těžbě na Vlašimsku

První rojení kůrovce začalo v dubnu, druhé v červenci.[14] Rozmnožování kůrovce bylo ale v obou případech zpomaleno deštěm,[14] takže se očekávalo, že třetí vlna množení kůrovce neproběhne plně a čtvrtá vlna množení neproběhne vůbec.[14] Průměrné hodnoty počtu odchycených kusů kůrovce na lapačích se pohybovaly v desítkách tisíc kusů, v jednom místě na Vysočině překročil počet lapených brouků 100 tisíc.[14]

Kůrovcem byla ohrožena polovina smrkových porostů spravovaných státním podnikem Lesy České republiky.[18] Některé porosty na Moravě byly ohroženy i housenkami bekyně velkohlavé.[18] V prvním pololetí roku zvýšil podnik Lesy České republiky meziročně těžbu kůrovcového dříví o 112 % na 2,8 milionů m³ kůrovcového dříví.[19] Přesto se v roce 2019 hospodaření podniku propadlo do ztráty 790 milionů korun, i když do roku 2017 dosahoval zisků v řádech miliard.

Kvůli kalamitě klesla cena jednoho m³ smrkové kulatiny až na méně než 1000 Kč.[20] Cena vlákninového dřeva klesla až na 200 Kč, což je nižší částka než výrobní náklady, které v té době činily 400 až 450 Kč.[20] Na mnoha místech se vlákninové dřevo stalo neprodejným.[20] Někde se tak přestalo dařit dosáhnout průměrného zpeněžení dřeva okolo 1000 Kč/m³, které je nutné pro zajištění běžného provozu, režií a podobně.[20]

Dačice, které v minulosti měly na 60 % lesních pozemků, přišly v průběhu roku 2019 kvůli kůrovci o všechen smrk starší deseti let, zůstaly pouze místa, kde byl smrk ve stáří pěti až deseti let.[21] Kůrovec napadl i dvacetileté smrky, které běžně nenapadá.[21] Kvůli velkému poklesu ceny dřeva se tak městská firma Městské lesy Dačice dostala do existenčních problémů a bude muset být dotována obcí.[21]

V některých lokalitách lýkožrout smrkový napadal i borovice a na několika místech se přemnožili kůrovci z jasanu.[17] V okolí Kuchařovic bylo na začátku září 2019 bylo napadeno lýkožroutem smrkovým 60 % borovic.[17]

Kácení napadených smrků mezi nádražím Jedlová a stejnojmenným vrcholem Lužických hor (červen 2020)

V reakci na kalamitu Ministerstvo zemědělství začalo podporovat výsadbu listnatých stromů, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám, na nákup jejich sazenic ministerstvo zemědělství přispěje dvakrát až třikrát vyšší částkou než na sazenice smrku.[10] V roce 2019 Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku, podle které musí listnaté stromy zabírat alespoň jednu čtvrtinu plochy v jinak smrkovém porostu.[10]

Ministerstvo zemědělství připravilo pro nestátní vlastníky lesů dotaci ve výši 2,5 miliardy Kč, z čehož 1,5 miliardy měla být k dispozici do konce roku 2019 a zbytek ve čtvrtletí roku 2020. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů na zalesňovací práce žádalo 7 miliard Kč na zalesňovací práce v roce 2020.[19]

Podle lesníka Václava Kinského kvůli nedostatku lidí nastal čas vyzvat veřejnost a školy k pomoci při zalesňování.[22]

Ještě v roce 2020 se Římskokatolická církev, podobně jako jiní majitelé lesních porostů, potýkala s výpadkem příjmů z prodeje dřeva způsobeným kůrovcovou kalamitou[23].

Podle bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky začal problém už před několika generacemi, kdy byly smrkové monokultury vysazovány do nevhodných lokalit.[16] Podle profesora Davida Storcha však neusychající vegetace s hlubokými kořeny jen více odčerpává vodu z krajiny, takže nahrazování smrků také není řešení.[24] Podle Jaromíra Bláhy z hnutí DUHA je kůrovec jenom prostředník, který odstraňuje smrky, které by jinak odešly z jiného důvodu.[16]

Miloš Zeman označil hledání příčiny kalamity v globálním oteplování za alibismus.[25] Podle něj jsou na vině ekologičtí aktivisté, kteří šíření kůrovce podněcovali.[25] Jmenovitě uvedl bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka.[25]