Národní výbor československý

Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války. Vznikl 13. července 1918 přetvořením Národního výboru. Jeho úkolem byla příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu.

Pamětní deska od Ladislava Šalouna na Obecním domě – na místě, kde se 13. července 1918 Národní výbor československý ustavil, poté 28. října vyhlásil (resp. předsednictvo) samostatnost státu a kde do 13. listopadu zasedal a přijímal první zákony.

Představitelé Národního výboru („muži 28. října“), vyhlásili dne 28. října 1918 v Praze samostatný československý stát a vydali první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého.[1] Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 slovenští zástupci.

14. listopadu 1918 bylo z Národního výboru vytvořeno Revoluční národní shromáždění, které předalo výkonnou moc první československé vládě Karla Kramáře, jmenované téhož dne. Ta převzala vládu od Masarykovy Prozatímní československé vlády, uznané 14. října v Paříži západními mocnostmi.

Složení

Složení Národního výboru odpovídalo výsledkům voleb do říšské rady v roce 1911.

Složení výboru bylo doplněno o 4 členy zastupující Slovensko, celkový počet členů se tak zvyšil na 42. Německá a maďarská menšina zastoupena nebyla (stejně jako Podkarpatská Rus). Členy byli:

Předsedou Národního výboru se stal Karel Kramář, místopředsedou Antonín Švehla, jednatelem František Soukup.

Odkazy

Reference

  1. Zákon vydaný Národním výborem dne 28. října 1918. Národní listy. 29. 10. 1918, s. 1. Dostupné online.
  2. PEROUTKA, Ferdinand, 1998. Budování státu: Výbor 1918 1923. Praha: Lidové noviny. ISBN 80-7106-313-4.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.