Svaz Slovanského sokolstva

Svaz Slovanského sokolstva (SSS) byla mezinárodní tělovýchovná organizace existující v letech 1908 až 1938. V jejím čele byla zprvu Česká obec sokolská a prvním starostou dr. Josef Scheiner.

Svaz Slovanského sokolstva
Vznik1908
Zánik1938
Právní formaspolek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Tělovýchovná organizace Sokol měla v roce 1908 za sebou téměř 50 let aktivní činnosti. Předtím, v roce 1904 se sokolské organizace v župách českých, moravskoslezské a Dolnorakouské spojily, vytvořily Českou obec sokolskou (ČOS).

Prudký rozvoj sokolství i mimo hranice Čech a Moravy znamenal vznik mnoha spřízněných tělovýchovných organizací na celém světě. Proto z iniciativy České obce sokolské rok po úspěšném V. všesokolském sletu došlo v roce 1908 k vytvoření Svazu Slovanského sokolstva, do něhož se začlenily

  • Česká obec sokolská
  • Zwiazek polskich gymnastycnych Towarzystew sokolich v Austrii
  • Hrvatski sokolski savez
  • Slovinska sokolska zveza
  • Župa Fruškogorská
  • Dušan Silni
  • Župa Bosensko-hercegovská
  • Zveza bogarskich Junakov[1]

V roce 1912 byl v Praze uspořádán VI. všesokolský slet, který byl prezentován jako první slet SSS. V té době bylo v Sokole 1026 jednot a 100 000 členů. Starostou ČOS byl dr. Josef Scheiner a ten byl také zvolen jako první starosta SSS. Pražského sletu se zúčastnilo 4000 zahraničních sokolů nejen z nedávno ustaveného svazu.

Během I. světové války byli mnozí funkcionáři vč. dr Scheinera vězněni, jak ČOS, tak SSS byly úředně v roce 1913 (??? asi chybné datum - jinde uvedeno 1915) zakázány, avšak sokolské jednoty vznikaly i v našich legiích. Po válce se činnost SSS podařilo obnovit, jména členských organizací se však zcela po vzniku nových států změnila. Vznikl a zapojil se jednotný Sokolský svaz Srbů, Chorvatů a Slovinců. Řada sokolů ze zahraničí se zúčastnila řady dalších všesokolských sletů v Praze.

V roce 1932 starosta ČOS i SSS dr Josef Scheiner zemřel a jeho funkce převzal dr. Stanislav Bukovský. [2]

Zástupci SSS se podíleli i na X. všesokolském sletu v roce 1938 a jeho doprovodných akcích. Ve Vysokých Tatrách se v únoru 1938 konal v rámci zimních sletových dní společný přebor SOS a ČOS v běžeckých i sjezdových lyžařských disciplinách. [3]

Druhá světová válka znamenala zánik Sokola v jeho původní podobě a přestal pracovat i Svaz Slovanského sokolstva. Po válce se již jeho činnost s třicetiletou tradicí nepodařilo obnovit.

Nástupnická organizace

Z iniciativy mnoha sokolských organizací v celém světě rozhodlo Ministerstvo vnitra ČR dne 31. ledna 1994 o zřízení mezinárodní nevládní organizace Světový svaz sokolstva. V roce 2008 sdružoval 12 sokolských organizací působících v 15 zemích světa.

Odkazy

Reference

  1. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola VI. Všesokolský slet, s. 18.
  2. Sokolské slety, str. 31
  3. Sokolské slety, str. 34

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.