Jefim Fištejn

Jefim Fištejn (* 23. prosince 1946 Kyjev, Sovětský svaz) je v Česku žijící a česky píšící publicista, esejista a scenárista židovského původu. Nejvíce je znám pro své dlouholeté redakční působení v Rádiu Svobodná Evropa. Dva roky rovněž zastával post šéfredaktora Lidových novin.

Mgr. Jefim Fištejn
Narození23. prosince 1946 (75 let)
Kyjev
Sovětský svaz Sovětský svaz
Povoláníspisovatel, novinář a komentátor
Alma materLomonosovova univerzita
Tématadějiny Ruska a komunismus
OceněníNovinářská křepelka (1994)
Zelená perla (1996)
Cena 1. června (1997)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jefim Fištejn (někdy psán také jako Fistein)[1] se narodil roku 1946 v židovské rodině[2] v ukrajinském Kyjevě (někdy je jako datum narození nesprávně uváděn rok 1947[3]), tehdy součásti Sovětského svazu. V letech 1964 až 1969 vystudoval fakultu žurnalistiky na Lomonosovově univerzitě v Moskvě.

Od roku 1969 do roku 1980 žil v Praze, kde pracoval jako překladatel. Po podpisu Charty 77 byl pronásledován a v roce 1980 donucen emigrovat do Vídně. Od roku 1981 do roku 1996 působil jako politický komentátor rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, kde se specializoval především na středoevropskou a východoevropskou oblast (slovanské a pobaltské jazykové redakce). V posledních letech své činnosti v RSE sloužil jako zástupce programového ředitele.

V letech 1996 a 1997 byl šéfredaktorem Lidových novin. Následně se opět vrátil do redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Evropa jako politický komentátor. Později v redakci opět sloužil i jako zástupce programového ředitele.

Od devadesátých let působí jako externí spolupracovník rozhlasové stanice Český rozhlas 2 – Praha. Pracoval rovněž jako poradce bývalé předsedkyně Senátu Libuše Benešové.[4]

Jedná se o autora četných politických článků, komentářů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém tisku, dále je autorem několika knih a scénářů k dokumentárním filmům. V roce 1995 získal cenu „Stříbrná křepelka“ Nadace Českého literárního fondu.

Koncem června 2009, kdy působil mimo jiné jako komentátor komerčního zpravodajského kanálu Z1, oznámil premiér české vlády Jan Fischer, že Jefim Fištejn bude součástí týmu jeho poradců.[5]

O Fištejnovi

V roce 1996 měl premiéru dokument režisérky Ireny Pavláskové s názvem „Jefim Fištejn – Šéfredaktor nejtradičnějších českých novin.“ který se věnoval Fištejnovu působení v RSE.[6]

Kontroverze

Britské listy v roce 2005 kritizovaly Fištejna za to, že obhajuje CIA.[7] Fištejn zpochybňoval to, že CIA provozuje na území Evropy mobilní mučírny.[8]

26.2.2022 v 1. díle rozhovoru pro internetové Rádio Universum (s titulkem "Proti Putinovi stojí jen duchaprázdné postavy, třeba hromádka neštěstí Biden") : nejprve kritizoval neschopnost, duchaprázdost, absenci vize a slabost západních politiků; posléze referoval o nedávném projevu prezidenta Ruské Federace Vladimira Putina tím způsobem, že mu vkládal do úst tvrzení a přiznání se k záměrům, které Putin v tomto svém projevu ve skutečnosti neřekl nebo je v něm dokonce výslovně popíral. Následně pan Fištejn vyjadřoval svůj názor, že jedinou zárukou bezpečnosti Ukrajině mohlo a mělo být umožnění vlastnit jí jaderné zbraně, protože jedinou reálnou zárukou míru v moderním světě je prý jistota vzájemně zaručené zničení (doktrýna MAD). Dále v otázce zda nemělo být věnována větší pozornost diplomacii pro předejití konfkliktu na Ukrajině (míněno aktuální Ruské "Speciální operaci" v únoru 2022) prohlásil, že "Rusko je protivníkem západu" a "jakákoliv diplomacie musí být opřena o sílu, o jasné vědomí vlastní převahy". Na dotaz jak chápat skutečnost, že USA vydává na zbrojení zhruba 780 a Rusko naopak pouze 70 miliard dolarů, prohlásil: "kořen zla je v mentalitě, v tom, že ruská armáda je zacílená na válku, a americká armáda, je, jak jsem říkal, na to, že vojáci mohou nalepovat dlouhé nehty na prsty a řasy a tak dále, a to je smysl armády. To je naprosto špatné zacílení, naprosto špatná psychologie obyvatelstva". Dále prohlásil: "střašně špatně se jedná, když jste schopen, v podstatě z takové bohulibé tolerance; jste schopen přijmout logiku protivníka. S protivníkem se prostě jedná jinak. A protivník, v tomto smyslu, pokud je agresivní, není hoden tolerance, je hoden pouze silového postoje; pouze silového postoje. Tak to bylo v minulosti a proto to vítězilo." Následně nicméně prohlásil, že je rozdíl mezi protivníkem a nepřítelem.

Dílo (výběr)

Texty

  • Neurčitost hodnot jako zdroj krize veřejnoprávnosti. Text ze sborníku příspěvků ze semináře „Veřejná služba ve veřejnoprávních médiích,“ který se uskutečnil ve dnech 8.11.2002 a 9.11.2002 v Českém Krumlově.[9]
  • Věčný Žid a věčný judofob. Komentář ke konferenci „Antisemitismus v posttotalitní Evropě,“ která proběhla v Praze roku 1992.[10]

Scénáře

  • Elixír života. Muzikál. 2005.[11]

Překlady

  • Bel’kovič - Vsevolod - Michajlovič: Přítel delfín. Z rus. orig. Naš drug - delfin přel. Jefim a Věra Fištejnovi. Doslov. Vratislav Mazák. Praha : Orbis, 1975.

Stylistika a editorské práce

  • Bílá, Lucie: Posílám to dál. Autobiografické vzpomínky. Literární zpracování Jefim Fištejn. Hovorčovice : Došel karamel, 2020. ISBN 978-80-907765-0-0.
  • Bílá, Lucie: Jen krátká návštěva potěší. Autobiografické vzpomínky. Literární zpracování Jefim Fištejn. V Řitce : Daranus, 2007. ISBN 978-80-86983-13-4
  • Bílá, Lucie: Teď už to vím : možné je všechno. Autobiografie. Literární spolupráce Jefim Fištejn. [Praha] : Knihcentrum, 1998. ISBN 80-86054-59-4.
  • Bílá, Lucie: Teď už to vím : možné je všechno. Autobiografie. Literární spolupráce Jefim Fištejn. Druhé vydání. [Praha] : Knihcentrum, 1999. ISBN 80-86054-79-9.

Reference

  1. ARES
  2. FOKUS ČT24: Česko je můj nový domov. www.pragoart.com [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-21.
  3. ARES
  4. Fontes Rerum
  5. Fischer odhalil jména poradců. Vedle Mlynáře mu bude radit i Fištejn
  6. Febio
  7. Kam až může MFD klesnout
  8. http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006021017
  9. Jefim Fištejn: Neurčitost hodnot jako zdroj krize veřejnoprávnosti. www.ceskamedia.cz [online]. [cit. 2009-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-12.
  10. Věčný Žid a věčný judofob. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2009-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-01.
  11. Elixír života

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.