Spor o Čínu

Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo) je historické území v Asii. Označuje prostor ovládaný čínskými říšemi bez ohledu na to, šlo-li o etnicky čínské dynastie. Tento pojem ovšem neznamená „Říše středu“, jak praví žurnalistické klišé: ve starověku se jím označovaly „ústřední státy“, tedy státy seskupené v Centrální planině, které představovaly tradiční kolébku čínské starověké kultury.[zdroj?] Oním středem se tedy rozumí střed Číny, čínského světa (v rozsahu zhruba dnešní Číny), nikoliv střed světa vůbec.

Základní geografické údaje
Uprostřed název „Čína“ (země středu) v čínských znacích; shora zleva – bambusová kniha Umění války, Stěna devíti draků v Zakázaném městě, Velká čínská zeď, ruiny nedaleko oázy Turfan, kaligrafie z období dynastie Sung, věštecká kost

Od roku 1949, kdy drtivým vítězstvím Čínské lidové osvobozenecké armády skončila čínská občanská válka, existují dva čínské státy, z hlediska zřízení republiky: Čínská lidová republika, nejlidnatější země na světě se supervelmocenskými ambicemi a s hlavním městem Peking, a Čínská republika územně omezená na ostrov Tchaj-wan s hlavním městem Tchaj-pej. V současné době je tak „Čína“ ovládaná převážně Čínskou lidovou republikou (ČLR). Spolu s Čínskou republikou na Tchaj-wanu se obě dvě země od přelomu 40. a 50. let 20. století pokládají za právoplatného nástupce původní „jednotné“ císařské Číny a uznávají existenci pouze jedné jediné Číny – tzv. politika jedné Číny.

V Čínské republice – která je díky převaze Čínské lidové republiky v mezinárodních vztazích oslabena – nicméně postupně sílí hlasy pro nezávislost a zrušení tohoto konceptu. Jak z obav před válečným konfliktem s Čínskou lidovou republikou, která si činí nároky na území Tchaj-wanu, tak i z vnitropolitických důvodů však Tchaj-wan zatím nezávislost nevyhlásil.

Čínská lidová republika má kromě nárokovaného území Čínské republiky také dlouholeté nevyřešené územní nebo hraniční spory i s dalšími s ní sousedícími zeměmi – Japonskem, Indií, Tádžikistánem a KLDR. Dále vede spor o Spratlyho ostrovy s Malajsií, Filipínami, Čínskou republikou, Vietnamem a Brunejí, spor o souostroví Senkaku/Tiao-jü s Japonskem a s Čínskou republikou a spor o námořní hranici s Vietnamem v Tonkinském zálivu. Paracelské ostrovy jsou obsazené ČLR, ale nárokovány Vietnamem a Čínskou republikou. Dalšími problematickými oblastmi jsou Prataské ostrovy a souostroví Čung-ša. Čínská lidová republika rovněž čelí separatistickým hnutím v Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti.

Odkazy

Literatura

  • Liščák, Vladimír. Čína. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 223 s. Stručná historie států; sv. 2. ISBN 80-7277-109-4.
  • Liščák, Vladimír, Mezi tolerancí a intolerancí: První dvě století novověkých katolických misií v Číně. Praha: Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2680-4

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.