Michal Stehlík

Michal Stehlík se narodil v Třebíči, ale od roku 1977 žije v Dačicích.[1] Magisterské studium absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze v oboru historie – slovakistika, kde také v roce 2005 absolvoval doktorský studijní program v oboru české dějiny. Roku 2001 získal v rigorózním řízení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně titul PhDr.[1] V roce 2010 se na Univerzitě Palackého v Olomouci habilitoval jako docent českých dějin. V prosinci 2020 ho na návrh Univerzity Karlovy prezident republiky jmenoval profesorem.

Michal Stehlík začínal v Dačicích v Městském muzeu a galerii[1]). Byl též členem zastupitelstva města Dačic. V letech 2001–2002 působil v referátu centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 nastoupil do Národního muzea, v roce 2003 byl jmenován náměstkem generálního ředitele Michala Lukeše.[1] V roce 2005 byl Akademickým senátem Filozofické fakulty UK zvolen děkanem fakulty, jímž byl po dvě funkční období až do počátku roku 2014.

Podílel se na celé řadě festivalových, výstavních i vzdělávacích projektů. V roce 1999 založil o.s. Krasohled,[1] které pořádalo 2000–2017 např. Dačické barokní dny. V roce 2003 v Dačicích prosadil umístění pamětní desky obětem holocaustu a v roce 2014 se podílel na umístění pamětní desky politickému vězni JUDr. Františku Valenovi také v Dačicích. Koordinoval také první a druhou Pražskou muzejní noc v letech 2004 a 2005.[1] Mezi významné kurátorské počiny patří mj. tyto výstavy: „FOTBAL 1934–2004. 70 let od římského finále“, „Svobodně! 60 let vysílání Rádia Svobodná Evropa“ či „Zničené kostely severních Čech 1945–1989“. V roce 2009 byl na české straně hlavním kurátorem Dolnorakouské zemské výstavy ve spolupráci s rakouskými historiky. Byl také hlavním kurátorem stálých expozic Muzea Vysočiny Třebíč na třebíčském zámku, které byly otevřeny v listopadu 2013, a rok předtím také dětského muzea „Cesty časem“ také v Třebíči. V roce 2017 byl hlavním autorem výstavy Fenomén Masaryk v Národním muzeu a spoluautorem námětu Česko-slovenské / Slovensko české výstavy v roce 2018. V roce 2019 byl kurátorem multimediální expozice Momenty dějin v prostoru Spojovací chodby Národního muzea. V roce 2020 byl hlavním autorem výstavy “Parlament!” a také spoluautorem výstavy “1620. Cesta na Horu.” V roce 2020 byl také projektovým vedoucím mezinárodního výstavního projektu Sluneční králové (egyptologická výstava).

Působil jako člen několika správních a dozorčích rad, byl členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a Vědecké rady Masarykovy univerzity. Místopředsednickou funkci zastával do roku 2017 ve Správní radě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. 14. května 2014 byl zvolen jako jediný kandidát předsedou Rady Českého rozhlasu,[3] jejímž členem byl od června 2011.[4] Ve funkci předsedy rady skončil v listopadu 2015. Od 1. června 2014 je znovu náměstkem generálního ředitele Národního muzea. V roce 2018 byl zvolen členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. V roce 2013 kandidoval na rektora Univerzity Karlovy. Rektorem byl zvolen prof. Tomáš Zima.

Na Filozofické fakultě UK působí na Ústavu českých dějin a věnuje se soudobým dějinám, zejména jde o přednášky k problematice česko-slovenských vztahů, dějinám komunistického období v Československu, represe a disentu, lidskoprávní problematiky zejména v období normalizace a tématům kulturního dědictví – muzejnictví.

V roce 2021 kandidoval na post rektora Univerzity Karlovy, ve volbě konané 22. října 2021 však přesvědčivě zvítězila lékařka Milena Králíčková, která získala 55 hlasů oproti 14 pro Michala Stehlíka.[5][6]

V roce 2008 absolvoval výzkumný pobyt na New York University a věnoval se archivnímu výzkumu na téma československého exilu. V letech 2016–2019 byl členem výzkumného týmu COURAGE v rámci programu Horizon2020. COURAGE (“Cultural Opposition – Understanding the CultuRal HeritAGE of Dissent in the Former Socialist Countries”), téma související s kulturními opozicemi a problematikou lidských práv.

V posledních letech se intenzivně též věnuje popularizaci dějin. Spolupracuje s Českým rozhlasem i Českou televizí. Připravuje též vlastní projekty popularizace. V roce 2020 zahájil na youtube kanálu moderátora Petra Horkého "Stehlíkův kurz moderních dějin". V témže roce společně s Martinem Gromanem začali připravovat podcast na téma moderních dějin a veřejného prostoru s názvem "Přepište dějiny". Podcast byl v roce 2021 oceněn jako Objev roku v anketě Podcast roku a ve stejném roce nominován v kategorii podcastů také na Křišťálovou lupu.^[zdroj?] V roce 2021 vyšla na základě podcastu i stejnojmenná kniha.

Michal Stehlík byl jako zastupitel města Dačice členem KDU-ČSL. Kvůli zvolení děkanem však své členství ve straně roku 2006 pozastavil, v roce 2018 své členství ukončil. Zastupitelem města Dačic byl jako nestraník za KDU-ČSL znovu od komunálních voleb 2014[7] do září 2017, kdy rezignoval.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 52 – Jihlava.[8] Se ziskem 16,20 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž prohrál poměrem hlasů 46,62 % : 53,37 % s kandidátem ODS, SNK-ED, SsČR a STO Milošem Vystrčilem. Senátorem se tak nestal.[9][10]

• Návrat paměti krajiny Staré Město pod Landštejnem, Staré Město pod Landštejnem 2000.
• Zapomenutý všední den – 20. století v zrcadle středoevropského regionu/Vergessene Lebenswelt – Verschwundener Alltag. Das 20. Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region (ed. společně s N. Perzim), Pomezí/Waidhofen 2001.
• Židé na Dačicku a Slavonicku 1670–1948, Dačice 2002.
• Dějiny Dačic (kapitoly IX–XV), Dačice 2002.
• KSČ proti katolické církvi. Dačický okres 1948–1960, Dačice 2004.
• Fotbal! 1934–2004. Cesty úspěchů a proher, Národní muzeum, Praha 2004 (společně s A. Ročkem a V. Scheinostem).
• Telč – město příběhů (společně s J. Jabulkou), Telč 2005.
• Dačicko, Slavonicko, Telčsko, Vlastivěda moravská – edice Vysočina, kapitola Vývoj v období let 1914–1960, Brno 2005.
• Český Rudolec v bouřlivém půlstoletí 1918–1960, Dačice 2007.
• Naše osmičky. Československé dějiny 20. století v osmičkových předělech, Praha 2008 (společně s M. Junkem a M. Lukešem).
• Slavonické dvacáté století 1900–1960, Dačice 2008.
• Österreich. Tschechien. Geteilt. Getrennt. Vereint. Niederösterreichische Landesausstellung 2009/Česko. Rakousko. Rozděleni. Odloučeni. Spojeni. Dolnorakouská zemská výstava 2009 (ed. KARNER, S., STEHLÍK, M.), Schallaburg 2009.
• Češi a Slováci 1882–1914. Nezřetelnost společné cesty, Togga, Praha 2009.
• Století. Obrazy dvacátého věku, Praha 2011.
• Tváře undergroundu, Radioservis, Praha 2012 (společně. s I. Denčevovou a F. Stárkem).
• Národnostní politika v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu, Praha 2012 (společně s A. Tóthem a L. Novotným).
• Danica Valenová: Nic nedává, kdo nedá sám sebe. Deník 1945–1960, Praha 2012 (edice deníku společně s L. Stehlíkovou).
• Kreiského éra v Rakousku a období normalizace v ČSSR (eds. Sprengnagel, G., Stehlík, M.), Praha 2013.
• Anna Maria Waldstein-Wartenberg: Když byla Třebíč ještě Valdštejnská. Vzpomínky Starorakušanky 1938–1960, Třebíč 2014 (edice pamětí společně s K. Chundelovou).
• Fenomén Karel Kryl, Radioservis, Praha 2014 (společně s I. Denčevovou a kol.).
• Slovensko, země probuzená. 1918–1938, Academia, Praha 2015.
• Rozděleni železnou oponou, Radioservis, Praha 2015 (společně s I. Denčevovou a kol.).
• Babické vraždy 1951, Academia, Praha 2016.
• Pohádky pro Norberta, Krasohled, Dačice 2016.
• Rozdělený svět? Češi a Evropa mezi svobodou a totalitou, Radioservis, 2016 (ed. společně s P. Hlaváčkem).
• Fenomén Masaryk (eds. společně s K. Heroldovou, M. Běličovou), Národní muzeum, Praha 2017.
• Moje Československo (eds. společně s R. Chmelem), Academia/Národní muzeum, Praha 2018.
• Čtyři králové. Lípa malolistá vypráví, (pohádky), Dačice 2019.
• Krok do propasti. 37 příběhů roku 1937, Academia, Praha 2019.
• 1620. Cesta na Horu, (Michal Stehlík ed.), Národní muzeum, Praha 2020.
• Parlament!, (eds. společně s O. Štěpánkem), Národní muzeum, Praha 2020.
• Střední Evropa mezi ideou a realitou. Rozhovor s Rudolfem Chmelem 2020, (R. Chmel, M. Stehlík), Národní muzeum 2021.
• Poklady v síti času/Schätze im Netz der Zeiten, Třebíč 2021.
• Přepište dějiny (společně s M. Gromanem), Jota, Bno 2021.