Zelená dohoda pro Evropu

Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je, aby se Evropská unie stala do roku 2050 prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě. Její cíle se týkají mnoha různých odvětví, včetně stavebnictví, biologické rozmanitosti, energetiky, dopravy a potravinářství.[10]

Plán zahrnuje potenciální přeshraniční uhlíkové clo pro země, které neomezují znečištění skleníkovými plyny stejnou měrou.[11] Mechanismus, který toho má dosáhnout, se nazývá uhlíkové clo (anglicky Carbon Border Adjustment Mechanisms – CBAM).[12][13]

Zahrnuje také:

• akční plán pro oběhové hospodářství,[14]
• přezkum a případnou revizi (v případě potřeby) všech příslušných politických nástrojů souvisejících s klimatem, včetně Evropského systému obchodování s emisemi,
• strategii Farm to Fork spolu s přesunem důrazu z dodržování předpisů na výkonnost (která bude odměňovat zemědělce za hospodaření s uhlíkem a jeho ukládání do půdy, lepší hospodaření s živinami, snižování emisí, ...),
• revize směrnice o zdanění energie, která se blíže zabývá dotacemi fosilních paliv a daňovými výjimkami (letectví, lodní doprava),
• strategie udržitelné a inteligentní mobility a
• strategii EU pro lesy. Jejím hlavním cílem bude účinné zalesňování a zachování a obnova lesů v Evropě.

Opírá se také o program Horizont Evropa, který má hrát klíčovou roli při získávání vnitrostátních veřejných a soukromých investic. Prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy bude podporovat výzkum a inovace v oblasti dopravních technologií, včetně baterií, čistého vodíku, výroby oceli s nízkými emisemi uhlíku, oběhových biologických odvětví a zastavěného prostředí.[15]

EU plánuje financovat politiky stanovené v Zelené dohodě prostřednictvím investičního plánu – InvestEU, který předpokládá investice ve výši nejméně 1 bilionu EUR. Kromě toho se odhaduje, že aby EU dosáhla cílů stanovených v Dohodě, bude do roku 2030 zapotřebí investovat přibližně 260 miliard eur ročně.[10]

Před rokem 1970 byla postavena téměř polovina všech evropských obytných staveb. V té době se nezohledňovalo množství energie spotřebované materiály a normami. Při současném tempu renovací by dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov mohlo trvat více než sto let. Jedním z hlavních cílů evropské Zelené dohody je „alespoň zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit“ současnou míru renovací, která činí přibližně 1 %. To platí i mimo EU. Kromě renovace jsou nutné investice, které umožní vznik nových účinných a ekologicky šetrných staveb.[16][17]

V červenci 2021 vydala Evropská komise legislativní balíček „Fit for 55“, který obsahuje důležité pokyny pro budoucnost automobilového průmyslu: Všechny nové automobily prodávané v EU musí mít od roku 2035 nulové emise.[18]

V kontextu Pařížské dohody, a tedy s využitím dnešních emisí jako výchozího stavu, jelikož emise EU z roku 1990 již v roce 2019 poklesly o 25 %,představuje 55% cíl snížení emisí s využitím roku 1990 jako výchozího stavu v roce 2019 40% cíl snížení emisí, který lze vypočítat pomocí této rovnice:

$${\displaystyle \left({\frac {0,55-0,25}{1-0,25}}\right)=0,40=40\%}$$

Podle Zprávy o emisní mezeře 2020 Programu OSN pro životní prostředí vyžaduje splnění cíle Pařížské dohody o zvýšení teploty o 1,5 °C (s 66% pravděpodobností) celosvětové snížení emisí o GtCO₂e 34/59 = 57 % oproti úrovni roku 2019 do roku 2030, tedy výrazně nad 40% cílem Zelené dohody pro Evropu.[19] Tento 57% cíl snížení emisí v roce 2030 představuje průměrné celosvětové snížení, přičemž se očekává, že vyspělé ekonomiky přispějí více.[20]

Podle Evropské komise má Zelená dohoda následující hlavní prvky:[3]

• zvýšení ambic Evropské unii v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050,
• dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie,
• aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství,
• výstavba a renovace za účinného využívání energie a zdrojů,
• urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě,
• strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“: vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí,
• ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti,
• zajištění životního prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění.

Zelená dohoda pro Evropu předpokládá začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik Evropské unie. Nástroji má být[3]

• prosazování ekologického financování a investic a zajištění spravedlivé transformace,
• ekologizace vnitrostátních rozpočtů a vysílání správných cenových signálů,
• mobilizace výzkumu a podpora inovací,
• zapojení vzdělávání a odborné přípravy.

Plán obsahuje i řadu dalších politik, jako jsou uhlíková dovozní cla, rozšíření emisních povolenek na leteckou a námořní dopravu nebo nový klimatický zákon, který přenastaví pravidla Evropských investičních politik.[21]

Uhlíkovou neutralitu podle Zelené dohody pro Evropu schválily hlavy všech států Evropské unie na zasedání Evropské rady dne 12. prosince 2019, když ve svém usnesení přijaly následující text: "S ohledem na nejnovější dostupné vědecké poznatky a na potřebu zintenzivnit globální opatření v oblasti klimatu Evropská rada potvrzuje cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody."[22]

K Zelené dohodě mohli občané i společnosti zaslat své připomínky do 6. února 2020 prostřednictvím stránek Evropské komise.[23]

Dohodu podpořil 15. 1. 2020 Evropský parlament poměrem hlasů 482 ku 136. Při hlasování poslanci zamítli dva pozměňovací návrhy, které chtěly uznat roli jaderné energetiky.[24]

Organizace Greenpeace uvedla, že Dohoda směřuje správným směrem, ale sama o sobě nestačí. "Pokud má představený plán naplnit cíle Pařížské dohody, měl by být daleko ambicióznější. Do roku 2040 bychom v Evropské unii měli snížit emise o 65 % oproti roku 1990 a zároveň uhlíkové neutrality dosáhnout již v roce 2040."[25]

Také organizace DiEM25 uvádí, že Dohoda je příliš vágní, málo ambiciózní, pomalá a neřeší systémové příčiny klimatické krize.[26]

Komentátor Radek Kubala kritizuje, že nejsou určená jasná pravidla vyplácení, pro slibovaných sto miliard eur určených na spravedlivou transformaci, že neobsahuje ani jasné vymezení vůči zemnímu plynu, který ve významné části Evropy začíná nahrazovat odstavované uhelné bloky a také kritizuje navrhovaný postup za pomalý s ohledem na přijímání zvýšených závazků k ochraně klimatu na Klimatické konferenci COP25 v Glasgow v listopadu 2020.[21]

Problémem také je, že roku 1994 byla podepsána energetická charta (Energy Charter Treaty), která do roku 2040 chrání investice do všech elektráren, tedy i na fosilní paliva, takže odškodnění za předčasné uzavírání by mohlo být větší než bilion eur (více než čtyřnásobek ročního HDP ČR).[27]

Český premiér Andrej Babiš na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 kritizoval balíček opatření „Fit for 55“, s tím, že „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké.“[28] Podle Babiše „Nemáme představu, kolik bude taková transformace stát, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.“[29]

Předseda ODS Petr Fiala se před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 vyjádřil k Zelené dohodě kriticky,[30] nicméně v květnu 2021 napsal, že „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“[31]

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý prohlásil, že „Česká politická reprezentace bohužel řeší tuto problematiku velmi opožděně, nicméně jsme přesvědčeni, že lze žlutou kartu vystavit alespoň na dvě či tři opatření balíčku Fit for 55, která pro Česko představují největší riziko.“[6] Senát Parlamentu České republiky dne 5. listopadu 2021 vyslovil veto několika návrhům z evropského legislativního balíčku „Fit for 55“.[32]

Ve svém vánočním projevu 26. prosince 2021 vyzval prezident České republiky Miloš Zeman k vyvázání se z Green Dealu[33]. Podle reakcí dalších politiků včetně bývalého předsedy vlády Andreje Babiše se ale z Green Dealu nelze vyvázat[34].