Svjatlana Cichanouská

Střední školu studovala v rodných Mikaševičkách. Léta trávila v Irsku, kde pobývala jako dítě postižené Černobylskou jadernou havárií. Vystudovala filologii na Mazyrské státní pedagogické univerzitě (Мазырскі дзяржаўны педагагічны ўніверсітэт імя І. П. Шамякіна), při studiích se v Mazyru seznámila se svým budoucím manželem Sjarhejem Cichanouským.[6] V roce 2010 se jim narodil syn, v roce 2016 dcera.[7] S manželem a dětmi žila v Minsku.[8]

Před svým zapojením do politiky pracovala jako učitelka, překladatelka a tlumočnice z angličtiny a němčiny a věnovala se rodině.[9][10][11][12] Vlastní 49% podíl ve společnost Studio Kompas (Студия КОМПАС), která produkuje reklamy a videoklipy, 51% podíl v ní vlastní její manžel Sjarhej.[13]

Manželem Cichanouské je blogger Sjarhej Cichanouski, který byl v květnu 2020 uvězněn a prezidentská kandidatura mu tak byla znemožněna. Cichanouská se krátce poté rozhodla kandidovat sama. Manžel o jejím rozhodnutí nevěděl, její rozhodnutí ho překvapilo, svou manželku však podpořil a pomohl jí se sběrem 100 tis. požadovaných podpisů potřebných pro registraci k volbám.[8]

Předvolební vystoupení ve Vitebsku 23. července 2020

Jednalo se o její první politické angažmá. 30. června předala volební komisi 104 tis. podpisů pro svou kandidaturu ve volbách.[14] V polovině července 2020 se spojila s volebními štáby Viktara Babaryky a Valerije Cepkala, jimž běloruská vláda účast ve volbách také nedovolila a stala se tak hlavní vyzyvatelkou Alexandra Lukašenka.[11][2]

Politickým cílem Cichanouské je svoboda pro politické vězně a nové volby, které by se konaly do půl roku v demokratických podmínkách. Ráda by také řešila emigraci lidí z Běloruska a populační úbytek venkova. Až do dalších voleb neplánuje výrazné propouštění zaměstnanců státní správy, výjimku by tvořili pracovníci justice. Součástí jejího programu je také referendum o mimořádných pravomocích prezidenta.[11]

Svjatlana Cichanouská (vlevo) během demonstrace 30. června 2020

Dne 30. července se podařilo Cichanounské zorganizovat v Minsku předvolební akci, které se zúčastnilo okolo 63 tisíc lidí. Šlo o největší protestní shromáždění proti Alexandru Lukašenkovi za posledních deset let.[15] Na současné běloruské poměry přišlo mnoho lidí i na mítinky v Homelu a Babrujsku, v obou případech okolo 10 000.[10] Podporu Cichanounské vyjádřila běloruská křesťanská demokracie, sociální demokracie i Běloruská strana žen.[2]

Krátce před volbami byla běloruskou policií zadržena vedoucí předvolební kampaně Cichanouské Maria Morozovová a podle některých zpráv se Cichanouská ukrývala.[16] Již předtím umístila do bezpečí své děti.[2]

Odhady výsledku voleb, podle kterých drtivě vyhrál Alexander Lukašenko, Cichanouská odmítla přijmout s tím, že běloruský lid je podle ní na straně opozice.[17] Po násilných protestech proti výsledkům voleb se dne 10. srpna uchýlila do sousední Litvy, kvůli údajným výhrůžkám jejím dětem.[18]

Dne 23. září byla přijata ministry zahraničí zemí Evropské unie v Bruselu. Promluvila také v Evropském parlamentu.[19] V následujících dnech ji přijal také francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

Dne 7. října Rusko na Cichanouskou vydalo zatykač. Jde o reakci na zatykač vydaný Běloruskem; kvůli bilaterálním dohodám se rozšiřuje i na území Ruska.[20][21]

V rámci své cesty po Evropě Cichanouská na pozvání předsedy Senátu Miloše Vystrčila navštívila ve dnech 7.–10. června 2021 Českou republiku,[22]. Setkala se s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem; poskytla rozhovor serveru DVTV.[23]

• Protesty v Bělorusku (2020–2021)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svjatlana Cichanouská na Wikimedia Commons