Zuzana Čaputová

Navštěvovala základní školu v Pezinku.[10] Od roku 1991 studovala na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium práv zakončila v roce 1996. Během studia a po jeho skončení pracovala v místní samosprávě v Pezinku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, poté jako zástupkyně přednosty městského úřadu.

Později působila v neziskovém sektoru, kde se věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Následně pracovala jako projektová manažerka na projektu rozvoje místních komunit v občanském sdružení EQ Klub.[12]

V letech 2005–2010 vykonávala praxi jako advokátní koncipientka. Od 15. srpna 2005 do 31. srpna 2007 u advokátky Mgr. Evy Kováčechové, od 1. září 2007 do 31. ledna 2009 u advokátky Mgr. Zuzany Dlugošové a od 14. března 2009 do 31. ledna 2010 v obchodní společnosti Advokátská kancelář Tomáš Kamenec s. r. o.

Zuzana Čaputová (třetí zprava) s dalšími oceněnými Goldmanovou cenou a tehdejší vůdkyní menšiny Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou (pátá zprava)

Je autorkou a spoluautorkou několika publikací a členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW (Environmental Law Alliance Worldwide).

V roce 2016 byla jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenána Goldmanovou environmentální cenou za boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku. Problematice pezinské skládky se aktivně věnovala 14 let.[6][3] Právě při této příležitosti se dostala do sporu s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem, ten zastupoval firmu, která chtěla novou skládku v Pezinku založit.[13]

V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a pokračovala v advokátské praxi. V rámci advokacie plánovala věnovat se i nadále environmentálním tématům.

Zuzana Čaputová žije s dvěma dcerami v Pezinku. V září 2018 se rozvedla s Ivanem Čaputou. V únoru 2019 na facebookovém účtu poprvé oficiálně naznačila partnerský vztah s hudebníkem, výtvarníkem, básníkem a překladatelem Peterem Konečným, pocházejícím také z Pezinku, jenž ji následně začal doprovázet v prezidentské kampani.[14][6] V květnu 2020 byl medializován její poměr s Jurajem Rizmanem, bývalým ředitelem slovenské pobočky Greenpeace a ředitelem komunikace Greenpeace pro střední a východní Evropu, jenž se opakovaně stal Mluvčím roku. Oba společně působili v občanském sdružení Via iuris a Rizman tehdejší advokátce také poskytoval podporu v kauze pezinské skládky.[15]

V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikajícího politického hnutí Progresívne Slovensko a v lednu 2018 byla na ustavujícím sněmu zvolena místopředsedkyní.[16][17] Této funkce se vzdala 19. března 2019 po prvním kole prezidentských voleb[18] a na sněmu 8. května téhož roku požádala o zrušení členství v hnutí.[19]

Robert Mistrík 26. února 2019 oznámil odstoupení z prezidentské kampaně ve prospěch Zuzany Čaputové

V prezidentských volbách získala v prvním kole relativní většinu hlasů, a to 40,57 %. Nejvíce to bylo v Bratislavském kraji (59,65 % hlasů) a nejméně v Prešovském kraji (30,29 %). V souvislosti s výsledkem voleb oznámila, že se vzdá svého postu místopředsedkyně v hnutí Progresívne Slovensko. Ve druhém kole voleb zvítězila s 58 % hlasů nad svým protikandidátem Marošem Šefčovičem, místopředsedou Evropské komise a komisařem pro energetickou unii.

V rozhovoru s Denníkem N řekla, že svoje pohlaví v těchto volbách nepovažuje za handicap.[20]

Opakovaně tvrdila, že na Slovensku neplatí spravedlnost pro všechny stejnou mírou. Jako prezidentka chtěla vyvíjet maximální tlak na okamžité a systémové změny v policii, prokuratuře a justici. Byla také přesvědčená, že policejní sbor musí fungovat jako nezávislá instituce oddělená od vlivů politiků, a v jejím čele musí být profesionál. Také tvrdila, že je potřeba, aby prokuratura byla pod veřejnou kontrolou.[21]

Jako prezidentka chtěla pracovat na tom, aby co nejvíce seniorů trávilo své stáří v domácí péči či péči menších pečovatelských zařízení. Usilovala o tlak na vládu a kraje, aby tyto služby byly finančně podporovány.[21]

Bohatství Slovenska viděla podle svého programu zejména v přírodě: v lesích překypujících životem, v čistých řekách a podzemní vodě, které jsou zásobou pitné vody, a také v úrodných polích, které lidem dávaly práci, zároveň i obživu. Ochrana životního prostředí neměla být jen okrajovým politickým tématem. Za problematický označila přístup vlády, který umožňoval masivní, a často i nelegální kácení lesů ve prospěch některých podnikatelských skupin. Jako prezidentka chtěla prosazovat, aby minimálně 5 procent ekologicky nejvzácnějšího území zůstalo zachovaných jako bez zásahu člověka.[21]

V relaci V politike televizní stanice TA3 uvedla, že je pro legalizaci registrovaných partnerství.[22] V diskusi se svým protikandidátem Mistríkem se přiklonila k možnosti adopce dětí páry homosexuálů: „Preferujem to, aby dieťa malo biologickú matku, biologického otca. V prípade ak by malo vyrastať v ústavnej starostlivosti, myslím si, že by mu bolo lepšie s dvoma milujúcimi bytosťami, hoci aj rovnakého pohlavia.”[23]

Inaugurace proběhla v poledne 15. června 2019 v bratislavské budově Reduta. Předepsaný slib složila na slavnostní schůzi Národní rady Slovenské republiky do rukou předsedy Ústavního soudu SR Ivana Fiačana ve 12.06 nebo 12.07.[24] Šest až sedmi minutové zpoždění bylo zapříčiněno neočekávaným projevem předsedy Národní rady Andreje Danka, což vyvolalo polemiky o tom, kdo byl v tu dobu vlastně hlavou státu.[25] Podle Ladislava Špačka po tuto dobu Slovensko nemělo prezidenta a Dankův projev označil za nemístný.[26] Nový poradce prezidentky pro ústavní právo Peter Kubina však řekl, že se nic takové nestalo a prezidentem byl po tuto dobu stále Andrej Kiska, jehož mandát uplynul po složení slibu Zuzany Čaputové.[27] Kancelář Národní rady se proti Špačkovi ohradila, že si má nastudovat Ústavu SR a požádala o veřejnou omluvu.[28]

Po složení slibu přednesla svůj první projev v úřadě prezidentky. Řekla, že bude usilovat o to, aby byla prezidentkou všech občanů, pronesla také následující větu: „Neprišla som vládnuť, prišla som slúžiť občanom, obyvateľom, Slovensku.“[29] Ve svém projevu Slovensko pochválila a i kritizovala. Vyzdvihla například aktivní a vyspělou občanskou společnost, která si umí navzájem pomáhat, kritizovala pak například to, že mnoho Slováků stále žije v chudobě. Zavázala se pak, že naplno využije své pravomoci k tomu, aby každý občan, tedy bez ohledu na výšku platu, etnický původ, příslušnost k menšinovým skupinám měl přístup ke kvalitní zdravotní péči.[30]

Následovala vojenská přehlídka, pěší procházka městem do katedrály svatého Martina, ekumenická bohoslužba Te Deum, symbolické převzetí úřadu a Grasalkovičova paláce, oběd se seniory, pokládání věnců u památníku svobody v Devíně, položení kytic na hrob Michala Kováče a slavnostní recepce v Redutě.[31]

Část od 11.45 do 13.00, tedy složení slibu a vojenskou přehlídku sledovala Česká televize ve svém mimořádném vysílání.[32]

V úterý 18. června 2019 se sešla nejprve s předsedou Národní rady Andrejem Dankem, poté s předsedou vlády Petrem Pellegrinim, přičemž na tiskové konferenci obeznámila veřejnost o obsahu těchto jednání. Vyjádřila zájem zopakovat deklaraci tří nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politické orientaci Slovenska. Na tuto výzvu zbylí dva ústavní činitelé reagovali se zájmem.[33] Tato deklarace byla podepsána o devět dní později, tedy 27. června. Zopakovali tak Společné vyhlášení ústavních činitelů k prioritám členství SR v EU a NATO z roku 2017.[34]

Andrej Danko vyjádřil zájem o pravidelná setkání nejvyšších ústavních činitelů, Peter Pellegrini se pak s prezidentkou dohodl na pravidelné komunikaci.[33]

Dne 18. června 2019 jmenovala do soudní rady Slovenské republiky, a to Elenu Berthotyovou, která již tuto funkci zastávala, a Lajose Mészárose, bývalého soudce slovenského ústavního soudu.[35]

Zuzana Čaputová během první oficiální návštěvy Česka – na koncertu „Zuzana není sama doma“, 20. června 2019

V souladě s tradicí, kterou zavedli čeští a slovenští prezidenti se Zuzana Čaputová na svou první zahraniční cestu vydala do České republiky. Za českým prezidentem Milošem Zemanem přijela na Pražský hrad dopoledne ve čtvrtek 20. června 2019.[36] Spolu pohovořili, poobědvali a následovala tisková konference. Na ní český prezident ocenil přátelskou atmosféru.[37]

Odpoledne se pak Zuzana Čaputová setkala se zástupci Parlamentu České republiky, nejprve s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, později s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem.[38]

Poté položila věnce k soše Milana Rastislava Štefánika. Položením květiny na hrob Václava Havla uctila jeho památku. Oficiální program byl zakončen účastí koncertu Zuzana není sama doma, který zorganizovali především Slováci žijící v Česku.[36]

Podle průzkumu agentury AKO z dubna 2020 věřilo prezidentce až 83,5 % Slováků. Nedůvěřovalo jí pak 12,3 % z dotázaných a zbylí neuměli odpovědět.[39] Dle průzkumu agentury Focus pro televizi Markíza jí věřilo 62 % lidí, nevěřilo jí pak 30 %. V lednu 2020 jí podle průzkumy stejné agentury důvěřovalo 58 %, nedůvěřovalo pak 39 % lidí.[40][41]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzana Čaputová na slovenské Wikipedii.

• VICIÁNOVÁ, Katarína; HOCHELOVÁ, Mirina; HRUBALA, Ján a ČAPUTOVÁ, Zuzana. Týranie, zneužívanie a zanedbávanie detí. [Bratislava]: JASPIS, 2000. 72 s. ISBN 8085576260.

• Seznam zahraničních cest Zuzany Čaputové

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuzana Čaputová na Wikimedia Commons
• Autor Zuzana Čaputová ve Wikizdrojích
• Prezidentka Slovenské republiky – oficiální stránky (slovensky)
• Zuzana Čaputová na Facebooku (slovensky)