Agustín de Iturbide
Agustín de Iturbide, celým jménem Agustín Cosme Damián de Iturbide y Arámburu (27. září 1783 Morelia, Mexiko – 19. července 1824 Padilla, Mexiko) byl mexický voják a politik.
Augustín I. | |
---|---|
Mexický císař | |
Augustín I. | |
Doba vlády | 19. května 1822 – 19. března 1823 |
Korunovace | 21. července 1822 |
Úplné jméno | Agustín Cosme Damián de Iturbide y Arámburu |
Narození | 27. září 1783 |
Morelia, Mexiko | |
Úmrtí | 19. července 1824 (ve věku 40 let) |
Padilla, Mexiko | |
Pohřben | Metropolitní katedrála v Ciudad de México, 1868 |
Nástupce | Maxmilián I. Mexický |
Manželka | Ana María de Huarte y Muñiz |
Rod | Iturbidové |
Otec | José Joaquín de Iturbide y Arreguí |
Matka | María Josefa de Arámburu y Carrillo de Figueroa |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Během první fáze války o nezávislost Mexika Iturbide bojoval proti mexickým povstalcům ve španělské královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s Vicentem Guerrerem, který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. 21. července 1822 byl korunován jako Agustín I., hlava tzv. Prvního Mexického císařství, ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval 19. března 1823. Po krátkém exilu v Evropě se vrátil do Mexika, kde byl odsouzen ke smrti zastřelením.
Vlajka
Po jednání s vůdcem protišpanělského odboje Vicentem Guerrerem v Iguale dne 24. února 1921 nechal Iturbide vyrobit pro svou armádu prapory, rozdělené širokým šikmým zeleným pruhem (tedy z horního rohu do dolního cípu) rozdělující vlajku na tři části. Horní (vlající) část byla v červené barvě, dolní (žerďová) v barvě bílé. V dolním rohu byla umístěna zelená šesticípá hvězda, v horním rohu červená a v horním cípu bílá šesticípá hvězda. Uprostřed vlajky byla v zeleném pruhu královská koruna, kolem ní do kruhu černý nápis UNYON RELYGION YNDEPENDENCIA. Podle legendy se inspirací pro barvy stal voják, který mačetou rozpůlil meloun. Tato vlajka se stala základem Mexické vlajky.[1]
Rodina
Augustín se 27. února 1805 ve Vallalolidu oženil s Annou Marií de Huarte y Muñiz, která mu porodila deset dětí:
- Agustín Jerónimo de Iturbide y Huarte (1807–1866), titulární císař jako Augustín II.
- Sabina de Iturbide y Huarte (1809–1871)
- Juana María de Iturbide y Huarte (1811–1828)
- Josefa de Iturbide y Huarte (1814–1891)
- Ángel de Iturbide y Huarte (1816–1872), otec Agustína de Iturbide y Green
- Jesus de Iturbide y Huarte (1817–1841)
- María Isis de Iturbide y Huarte (1818–1849)
- María de los Dolores de Iturbide y Huarte (1819–1820)
- Salvador de Iturbide y Huarte (1820–1856), otec Salvadora de Iturbide y de Marzán
- Felipe Andrés María Guadalupe de Iturbide y Huarte (1822–1853)
- Agustín Cosme de Iturbide y Huarte (1824–1873)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agustín de Iturbide na slovenské Wikipedii.
- http://vexilologie.cz/vexilolo/noxx.php?n=3637 Zpravodaj Vexilolog č. 36–37, červenec 2010
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Agustín de Iturbide na Wikimedia Commons
Předchůdce: - |
Mexický císař 1822–1823 |
Nástupce: titulární Augustín II. 1864 Maxmilián I. |