Operace Lité olovo

F-16I „Sufa“

Izrael zahájil svoji vojenskou operaci v 11:30 izraelského času útokem více než 50 bojových letounů a útočných vrtulníků na vybrané cíle organizace Hamas v Pásmu Gazy.[18] Při útocích zahynulo 225–292 palestinských Arabů a více než tisíc jich bylo zraněno.[18] Operace byla reakcí na soustavné ostřelování jihoizraelských měst ze strany islámských bojovníků, kdy pouze za středu 24. prosince dopadlo na Izrael více než 60 raket a min.[18] Během prvního dne útoku svrhlo izraelské letectvo 100 bomb na 50 cílů s odhadovanou úspěšností zásahů 95 %[17] a zničilo většinu základen Hamasu během 4 minut.[20] Mezi cíle útoků patřily vojenské základny Hamasu, jeho výcvikové tábory a místa z nichž jsou odpalovány rakety Kassám.[18] Dále pak velitelství Hamasu, vládní budovy a policejní stanice.[18] Při počátečních leteckých útocích bylo zabito na 140 ozbrojenců Hamasu, včetně policejního ředitele Tawfiqa Jabbera.[30]

Po prvním dni leteckých útoků Izraelské vojenské letectvo pokračovalo po celý týden v systematickém ničení infrastruktury Hamasu. Mezi cíle útoků patřily vládní budovy, výcvikové tábory Hamasu, domy velitelů Hamasu a kanceláře dalších organizací. Při útocích bylo zabito množství vysoce postavených velitelů Hamasu, včetně Nizara Rajana, Abu Zakaria al-Džamala, Džamal Mamducha a dalších. K 3. lednu 2009 se počet obětí na palestinské straně vyšplhal na 400.[31]

Izraelský tank Merkava, který se zúčastnil bojů v pásmu Gazy.

Večer 3. ledna překročily jednotky izraelské armády hranice pásma Gazy poprvé od začátku operace.[32] Záměrem invaze pozemních sil, označované izraelskou armádou jako druhá fáze, bylo zajistit oblast v pásmu Gazy, odkud byly i navzdory předcházejícím leteckým útokům stále odpalovány rakety na Izrael.

Izraelské pozemní jednotky vstoupily do severní části pásma Gazy u Bajt Lahíje a Bajt Hanúnu.[33] Pásmo Gazy následně rozdělily na dvě části a obklíčily město Gazu. Následně se jednotky zaměřily na skladiště zbraní a odpalovací místa raket. Armáda zaútočila i na několik mešit, které Hamas používá jako skladiště zbraní.[26]

4. ledna byli zabiti další tři velitelé Hamasu: Hussam Hamdan, Muhammad Hilou a Mohammed Šalpoch.

6. ledna bombardoval Izrael školu v uprchlickém táboře Džabalíja, zahynulo 42 lidí.[34]

V reakci na získání kontroly izraelských tanků a jednotek nad velkou částí pásma Gazy, opustily desítky tisíc Gazanů své domovy a odešly do centra Gazy.[35] V ulicích města se následně rozhořely přestřelky mezi izraelskými vojáky a bojovníky z Hamasu.[36] K 6. lednu zahynulo po zahájení pozemních operací nejméně 125 Arabů a 5 izraelských vojáků.[37]

Navzdory pozemní operaci IOS stále pokračovaly raketové útoky Hamasu na jižní Izrael^[zdroj?].

Izrael oznámil 7. ledna po mezinárodním tlaku, kterému předcházel mylný zásah školy OSN v pásmu Gazy,[38] tří hodinový „humanitární mír“ a otevřel humanitární koridor, kterým do pásma Gazy proudí humanitární pomoc. Izraelská armáda přislíbila, že mezi 13 a 16 hodinou izraelského času (UTC+2) zastaví útoky,[27] aby mohla být Gazanům dovezena humanitární pomoc, načež Hamas ohlásil, že i on bude respektovat toto každodenní tříhodinové příměří.[39] V první den příměří do Gazy dorazilo 80 kamionů a Izrael dodal do elektráren v Gaze palivo. Po vypršení příměří se boje rozhořely nanovo.[27]

8. ledna byly na severoizraelské město Naharija z Libanonu odpáleny rakety typu Kaťuša, které zranily dva civilisty v domově důchodců.[40] IOS útok opětovala a zničila odpalovací stanoviště, mezitím se však nikdo k útoku nepřihlásil.[40] Nepředpokládá se, že by za útok byl odpovědný Hizballáh, jelikož odpálené rakety byly staršího data výroby, které Hizballáh nepoužívá a pravděpodobnější je, že byly odpáleny některou z palestinských organizací v Libanonu.

Patnáctiletý palestinský chlapec Ajman popálený při izraelském bombardování bílým fosforem

Bouřlivé reakce vyvolaly zprávy o užití granátů s bílým fosforem izraelskou armádou. Izrael použití bílého fosforu nejprve popíral, ale pod rostoucím nátlakem přiznal jeho nasazení v rozporu s mezinárodními konvencemi. Nejvíce byla bílým fosforem zasažena budova OSN v Gaze, ale stejná munice byla použita při útoku na nemocnici al-Kuds. Podle izraelského armádního zdroje brigáda vystřelila 20 nábojů s bílým fosforem při útoku na hustě obydlenou oblast města Bejt Lahíja.[41]

Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch zdokumentovala indicie o nasazení fosforové munice, zjištěné poznatky zpracovala do podoby zprávy, kterou zveřejnila 25. března 2009.[42]

Mezinárodní reakce:

     Izrael-Gaza.

     Státy, které schválily izraelskou pozici / podpořily právo Izraele na obranu.

     Státy, které odsoudily pouze akce Hamasu.

     Státy, které podpořili pozici Hamasu / podpořily právo Hamasu na obranu.

     Státy, které odsoudily pouze akce Izraele.

     Státy, které neutrálně vyzvaly k ukončení nepřátelských akcí na obou stranách / odsoudily obě strany.

     Státy, které dosud nezaujaly žádné stanovisko.

Většina členů Ligy arabských států, včetně Egypta, Iráku, Jemenu, Jordánska, Libanonu, Maroka, Kataru, Spojených arabských emirátů, Súdánu, Sýrie a Tuniska volá po ukončení izraelského „útoku“ a/nebo „agrese.“ Izrael rovněž kritizovala Kuba, Írán, Pákistán, Rusko, Jihoafrická republika, Španělsko, Turecko[43] a Venezuela. Írán obvinil státy, které podporují Izrael z přehlížení „sionistického terorismu.“[44] Austrálie, Česká republika, Kanada, Maďarsko, Německo a Spojené státy americké brání izraelské útoky a zároveň odsoudily Hamas.[45] Mauritánie, která jako jeden ze tří států Arabské ligy udržuje s Izraelem diplomatické styky, odvolala po zahájení pozemní invaze svého velvyslance z Tel Avivu kvůli „konzultacím.“[46]

Venezuela 6. ledna vyhostila izraelského velvyslance a venezuelský prezident Hugo Chávez žádal, aby byl Ehud Olmert souzen za válečné zločiny.[47]

Rada bezpečnosti OSN vydala 28. prosince prohlášení, které volá po „okamžitém zastavení všeho násilí.“[48] Podobné prohlášení vydala Arabská liga,[49] Evropská unie,[50] Argentina, Brazílie, Čína, Maďarsko, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Peru, Filipíny, Jižní Korea a Vietnam.[48]

Protestující v Dar es Salaamu v Tanzanii

Hlavní protesty proti Izraeli se konaly v Istanbulu,[51] Londýně,[52] Paříži,[53] Berlíně,[54] Moskvě,[55] Aténách,[54] Maltě,[56] Amsterdamu,[57] Dublinu,[58] Madridu,[54] Spojených státech,[59] Íránu,[60] Sýrii,[60] Indii,[61] Pákistánu, Afghánistánu,[62] Bangladéši,[61] Indonésii,[55] Filipínách[61] a v Africe.[55] V Izraeli se konaly jak demonstrace podporující operaci, tak proti ní.[63] V Egyptě vyústily protesty ve znovuotevření hraničního přechodu Rafa, kterým nyní do Gazy proudí jídlo a léky.[64] Menší proizraelské demonstrace se konaly v několika severoamerických městech[65] a dalších městech po celém světě.[66]

Protestující v Londýně, Paříži, Oslu a dalších městech se dostali do střetů s policií.[67] Jeden palestinský Arab byl zastřelen během střetu izraelské armády a mladými Araby na Západním břehu.[68] Po celém světě došlo k výskytu individuálních izolovaných útoků proti Židům a Izraelcům, které jsou označovány jako odpověď na konflikt.[69] V první dny po vypuknutí operace Lité olovo bylo více než 300 izraelských internetových stránek hacknuto a byly na ně následně vloženy protiizraelské a protiamerické vzkazy.[70]

8. ledna se konal v Damašku dosud největší protest od začátku vypuknutí operace.[71]

V České republice se konaly menší demonstrace na podporu Palestinců[72] i Izraele[73]. Spory se v ní vedou obvykle prostřednictvím mediálních výměn názorů.

Pro podezření ze spáchání válečných zločinů během izraelské vojenské invaze do Gazy vydal v prosinci 2009 britský soud zatykač na Cipi Livniovou, která byla izraelskou ministryni zahraničních věcí v době přípravy a vedení operace Lité olovo.[83]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2008–2009 Israel–Gaza conflict na anglické Wikipedii.

• Druhá libanonská válka
• Hamás
• Druhá intifáda

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Válka v Gaze na Wikimedia Commons
• Zpráva Izrael žádá OSN, aby stáhla svou zprávu o válce v Gaze ve Wikizprávách
• KUDLÁČKOVÁ, Eva. Operace Lité olovo. Brno, 2015. 89 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Pavel Pšeja. Dostupné online.
• (anglicky) HUMAN RIGHTS IN PALESTINE AND OTHER OCCUPIED ARAB TERRITORIES - Report of the United Nations Fact Finding Mission on the Gaza Conflict, 15 September 2009
• Kontinuální zpravodajství:
  • (anglicky) Aljazeera
  • (anglicky) CNN
  • (česky) Novinky.cz
• (česky) Amnesty Internacional obviníla Izrael z válečných zločinů
• Jiné:
  • (anglicky) Chomsky on Gaza, přednáška Noama Chomskyho s diskuzí z publika na půdě MIT Center of International Studies