Josef Schettina

Josef Schettina, někdy uváděný i jako Šettina nebo Šetina (7. srpna 1903 Praha[3] – ??? (po listopadu 1964) [1] byl český herec a divadelní režisér.

Josef Schettina
Rodné jménoJosef Jan z Boha Schettina [1]
Jiná jménaŠettina, Šetina [2]
Narození7. srpna 1903
Praha
Úmrtí1. prosince 1964 (ve věku 61 let) (nepotvrzeno [1])
???
VzděláníPražská konzervatoř
Povolánídivadelní režisér a herec
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Byl synem poštovního úředníka Jana a matky Karoliny, roz. Krejčířové. Odešel z Jiráskova gymnázia v Resslově ulici v Praze, aby od roku 1920 studoval na Dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze, kde absolvoval v roce 1924. [4]

V roce 1923 se podílel spolu s Jiřím Frejkou a Miloslavem Jarešem na vzniku Scény adeptů v Legii malých (mladých), jako pokračování dřívějšího Volného sdružení posluchačů konzervatoře, což umožňovalo hrát dále pod záštitou školy. [5] Zde působili mladí konzervatoristé mj. František Salzer, Jan Škoda, Otomar Korbelář, Ella Posnerová, Jiří Vasmut, Bohuš Záhorský, Emilie Hráská, Václav Trégl, Jarmila Horáková, Světla Svozilová, Ladislav Boháč a Hanuš Thein. Rovněž hudebníci Miroslav Ponc a Jaroslav Ježek, výtvarník František Zelenka, tanečníci Míra Holzbachová, Anka Čekanová a Saša Machov. [6] [7]

V roce 1926 byl v prvním souboru Frejkova Osvobozeného divadla, hrajícího v Divadle Na Slupi. [8]

V letech 1926/1927 působil v Gamzově Uměleckém studiu. [1] V roce 1929 působil u Jiřího Frejky v Moderním studiu. [9]

V letech 1943/1944 působil v Divadle práce (od roku 1944 zvaném Pražské lidové divadlo a vedené Jaroslavem Hurtem), sídlícím v michelské Besedě. [10]

Od července 1945 působil v Městském divadle v Mostě jako režisér a ředitel. Činnost souboru byla zahájeno uvedením Tylovy hry Kutnohorští havíři v jeho režii. [11]

V sezoně 1947/1948 byl angažován v Praze v Divadle města Žižkov jako režisér a herec. [2] Následně se umělecky odmlčel. Datum úmrtí není známo, ještě v závěru roku 1964 vedl korespondenci. [1]

Divadelní režie, výběr

Divadelní role, výběr

Odkazy

Reference
  1. PETIŠKOVÁ, Ladislava (autor hesla). Česká divadelní encyklopedie/Česká činohra 1900-1945/Heslo Josef Schettina [online]. Praha: Institut umění-Divadelní ústav [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (čeština)
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů.. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 101. (čeština)
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze
  4. Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 514
  5. JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 147, 307.
  6. JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 148.
  7. Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 86
  8. Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 349
  9. Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 67
  10. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 521
  11. Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. 157, ISBN 978-80-200-1720-8
  12. REISIGOVÁ, Hana. Dokumentace archivu pozůstalosti Loly Skrbkové. Brno, 2010. 175 s. Bakalářská. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky. Vedoucí práce Margita Havlíčková. s. 100. Dostupné online.
  13. JOCHMANOVÁ, Andrea. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. Brno, 2006. 318 s. disertační. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií. Vedoucí práce Helena Spurná. s. 144.
  14. Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, str. 347

Literatura
  • Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, s. 514
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, s. 49, 67, 86
  • František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, s. 24 v části VPR, ISBN 978-80-7304-099-4
  • Drahomíra Čeporanová: Miloslav Jareš a Divadlo mládeže, In: Divadelní výchova, Bulletin Ústředního domu lidové tvořivosti, roč. 8, č. 5, Praha, 1971, s. 1
  • Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, s. 10, 20, 139
  • Andrea Jochmanová: Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba režiséra Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století, disertační práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav pro studium divadla a interaktivních médií, vedoucí práce Helena Spurná, Brno, 2006 (318 stran), s. 137, 143, 146, 147, 148, 307, 308, 311
  • Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, s. 157, ISBN 978-80-200-1720-8
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, s. 82, 189, 521, 653, obr. 139
  • Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, s. 101, 102, 133, 277, 278, 501, 502, ISBN 80-7008-107-4
  • Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Na konci jednoho období, In: Přítomnost, ročník XII, č. 22, 5. června 1935, Praha, s. 347, 349

Externí odkazy
  • Josef Schettina v České divadelní encyklopedii
  • Hana Reisigová: Dokumentace archivu pozůstalosti Loly Skrbkové, Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet divadelních studií při Semináři estetiky, 2010, vedoucí práce Margita Havlíčková, 175 s. Dostupné online
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.